Nadýmání

Slovo nadýmání, plynatost nebo z řečtiny meteorismus (meteorizo = zdvihat do výše), není označení nemoci, nýbrž jde o vzedmutí břicha obvykle v důsledku rozepnutí trávicí trubice (žaludek a střeva) nadměrným nahromaděním plynu. Plynem je myšlen vzduch, oxid uhličitý, metan, sirovodík nebo dusík. Nadýmáním je souhrnně označováno vzedmutí břicha, ale také nepříjemný pocit plnosti břicha s častým říháním, únikem plynů. Nadýmání může být až bolestivé nebo může být doprovázeno pocitem na zvracení. Nadýmání je také subjektivní pocit nebo pocity, které jsou velmi nepříjemné, ale nejčastěji ani při delším zadržování plynů nedojde k žádné zdravotní újmě. Naopak ale meteorismus (nadýmání) může být jedním z prvních příznaků některých vážných onemocnění. Nadýmání s sebou nese také sociální a psychické důsledky.

Příčiny nadýmání

Plyn se do útrob dostává při polykání vzduchu při konzumaci jídla či pití. Za normálních podmínek bývá polykaný vzduch střevem vstřebán a nevstřebaný pak uvolněn z těla konečníkem (cizím slovem flatulence). Někdy je ale vzduch polykán ve větší míře, zvýšenému polykání vzduchu se pak říká aerofagie a střevo takové množství už není schopno vstřebat a jednoduše uvolnit ven. Vzduch se hromadí a jen velmi pomalu vychází konečníkem ven. Nejčastější příčinou je tedy špatné stravování a špatné návyky u stolování (hltání).

Jinou možností vzniku nadýmání pak je tvorba plynů až při trávení ve střevě. Střeva mají za úkol rozkládat přijatou potravu na nejjednodušší složky (cukry na monosacharidy, tuky na mastné kyseliny a bílkoviny na aminokyseliny). Trávení je pak napomáháno přítomností bakterií, které vytváří vhodné prostředí, aby potrava byla rozložena co nejvíce a zbytky pak vyloučeny z těla ven. Pokud ale dojde k nerovnováze, příkladem je absence nebo nízká aktivita některých enzymů, které děje aktivují, dochází k hromadění plynů. Množství plynu také závisí na složení potravin a nápojů. Velmi často se objevuje u vegetariánů. Typickým zdrojem jsou nápoje sycené oxidem uhličitým, zvýšený výskyt nadýmání může také způsobit požití jedlé sody, kterou se snažíme zahnat pálení žáhy. Nadýmání se dostavuje běžně po požití luštěnin, obilovin, příliš slané potravy nebo sladkostí. Do této skupiny příčin řadíme také celiakii (alergická reakce střeva na lepek), deficit laktázy, alergie na mléko a jiné potravinové alergie (na ořechy, meruňky, ryby). Situace se pak řeší bezlepkovou dietou v případě celiakie nebo vyhýbáním se uvedených alergenů.

Břišní stěna může být méně často vzedmuta i v důsledku přítomnosti plynu v břiše mimo střevo. K tomuto často dochází po tzv. laparoskopických operacích, kdy se do břicha při operaci vhání oxid uhličitý, aby se vnitřní orgány od sebe odlepily a operatér mohl v břiše lépe pracovat zavedenými nástroji přes malý otvor v břišní stěně. Trvá několik dní, než se plyn střevy a útrobami vstřebá.

U velmi malých dětí (častěji u chlapců) bývá nadýmání způsobeno nezralostí trávicí trubice a růstem vnitřních orgánů. S věkem se stav upravuje.

Další velmi závažnou příčinou nadýmání je neprůchodnost (obstrukce) střeva, která může být způsobena zánětem, nádorem, zauzlením střev apod. I nepatrné množství polknutého vzduchu s vytvořenými plyny se hromadí ve střevě a nemůžou přes uzávěr střeva postupovat dál trávicí trubicí a odejít z těla ven. Jindy může být příčinou nadýmání onemocnění břišních orgánů, krom střev jde o žlučník, slinivku břišní a játra.

Průběh nadýmání

Jak už bylo řečeno, nadýmání je rozepnutí trávicí trubice plynem. Nejčastěji k němu dochází jednorázově, kdy po pozření nevhodné stravy pomalu dochází ke vzniku pocitů plnosti v břiše, k říhání, k odchodu plynů, kterých může v trávicí trubici být až neuvěřitelné 2 litry. Podle odborníků je normální počet odchodů plynů v rozmezí 10 - 25 krát denně, kdy se stačí vyprázdnit až třetina plynu a zbytek se pomalu vstřebá, nějaká část ve střevě zůstává. U nadýmání se může objevit škroukání a kručení v břiše, bolest břicha. V některých případech můžete mít pocit na zvracení, můžete trpět nechutenstvím a bolestí hlavy. Nahromadění plynů v jaterní nebo slezinném ohbí může vyvolávat bodavou bolest v pravém nebo levém podžebří.

V případě vzniku nadýmání u vážné obstrukce (neprůchodnosti) trávicí trubice vzniká nadýmání akutně. Nejprve se může jednat jen o nevinný pocit vzedmutého břicha, kdy plyny neodcházejí. Nestrávené zbytky potravy a plyny se hromadí před překážkou a stav může vygradovat až prasknutím střeva nebo prudkou bolestí břicha se ztrátou vědomí a upadnutí do šoku. Stav se nesmí v žádném případě podcenit a je třeba okamžitě vyhledat lékaře.

U některých lidí se nadýmání vyskytuje pravidelně nebo nepřetržitě a je chronického rázu. Lékař chronické nadýmání (meteorismus) vyhodnotí při trvání obtíží déle než 12 týdnů. Chronické nadýmání často bývá součástí onemocnění zvaného dráždivý tračník. Jde o nervově podmíněné zvýšené napětí střevní stěny. Střevo je naplněno úplně běžným množstvím obsahu a plynů, ale nemocný ho vnímá jako nadměrně naplněné. Postupně se nadměrně tvoří plyny. Onemocnění je velmi těžce léčitelné, ale dají se velmi dobře utlumit příznaky.

Diagnostika nadýmání

Pokud vás trápí nadýmání déle než několik týdnů u chronických obtíží, je vhodné navštívit lékaře. Pokud už jste se rozhodli a lékaře jste opravdu vyhledali, existuje několik možností, jak se dá objektivně zjistit, že se ve vaší trávicí trubici (nebo břišní dutině) vyskytuje nadměrné množství vzduchu nebo plynů.

První z vyšetření, které lékař může provést, je pohled na břicho a jeho důkladné prohmatání. Na první pohled může lékař zjistit, že je břicho vzedmuté (distenze břicha), případně je možné změřit mimo obtíže a v době obtíží obvod břicha. Další možností jsou zobrazovací metody, jako je prostý rentgenový snímek břicha nebo ultrazvukové vyšetření. Tyto metody jasně zobrazí vzduch ve střevech nebo v břišní dutině. Vzduch se ukáže nejčastěji jako černé bubliny. V případě neprůchodnosti střev jsou pak typické tzv. hladinky ve střevech, kdy se obsah drží na dně střeva a vzduch nad obsahem a jindy celistvé střevo vypadá jako by ho někdo naplnil těžkým obsahem. Existuje také eliminační diagnostický test, kdy se na dobu asi 14 dní pomalu vysazují složky potravy, o kterých se ví, že nadýmání způsobují. Pokud se vám po eliminaci některých složek potravy uleví, příčina je jasná.

Léčba nadýmání

Pokud se chceme nadýmání opravdu zbavit nebo mu předejít, je nutné zjistit, co nám ho způsobuje. Lékař vám pravděpodobně doporučí, abyste změnili styl svého stravování. Obecně se doporučuje udělat si na pravidelné jídlo čas. Při jídle každé sousto pořádně pokousejte a snažte se jíst pomalu, nehltejte, i když máte velký hlad.

Při léčbě se dále využívá tzv. eliminační metody, kdy je nutné se vyvarovat toho, co nám nadýmání způsobuje. Nejdříve se začíná s mléčnými výrobky. Vhodné je také se vyvarovat luštěnin, zelí, česneku, banánům a syceným nápojům. Pokud i tak plynatostí trpíte nebo se svého oblíbeného jídla nechcete vzdát, je dobré vyzkoušet plynupudné čaje nebo látky upravující střevní mikroflóru jako jsou probiotika (léky obsahující Lactobacillus Acidophilus). Volně prodejné v lékárnách jsou dále tzv. deflatulencia, která snižují povrchové napětí a tím snižují množství plynu v trávicí trubici (Espumisan, Ceolat nebo SAB). Dále jsou vhodná spasmolytika nebo přírodní adsorbující silikáty (Smecta).

Co se týká tzv. „babských rad", k osvědčeným patří třeba odvar z kmínu kořenného (Carumcarvi L.), někdy uváděného také pod názvem kmín luční. Kmín ve vařených bramborách pomáhá eliminovat jedovatý a nadýmající solanin. Doporučuje se také odvar z fenyklu obecného (Foeniculumvulgare). Můžete zkusit jako Indové žvýkat semena fenyklu, která pomáhají při plynatosti a trávení, jako bonus získáte sobě i svému okolí voňavý dech. Také čaj z máty peprné (Menthapiperita) osvěží dech, zlepší peristaltiku střeva a pomůže při trávení a nadýmání. Navozuje též dobrou náladu, uklidňuje a zlepšuje dýchání při nachlazení. Kardamom či Nepálský kardamom (též Velký indický kardamom) je koření, ze kterého je možné připravit odvar. Ten se pak pije po doušcích a po jídle, měl by ulevit střevům. V poslední době je velmi oblíbenou přísadou do jídel zázvor. Jde o koření získávané z oddenků stejnojmenné rostliny, zázvoru pravého (Zingiberofficinale). Má výraznou pryskyřičnou vůni a žlutou nebo černou barvu. Pojídání syrového oddenku zabraňuje plynatosti po jídle, též čaj z nastrouhaného a vařící vodou přelitého oddenku ulevuje od meteorismu. Zlepšuje a urychluje trávení. Těhotným ženám pomáhá vůně zázvoru či v podobě lízátek od ranní nevolnosti a způsobuje chuť k jídlu.

Běžně užívanou kořenovou zeleninou je mrkev, která taktéž pomáhá při nadýmání. Pokud denně sníte misku nastrouhané mrkve zakápnuté olivovým olejem (lépe uvolní vitamíny rozpustné v tucích), vaše obtíže by se měly zmírnit. Pro zlepšení střevní mikroflóry zkuste denně jíst jogurty s probiotickými živými kulturami. Zlepšují trávení a pomáhají od nadýmání ve střevě. Myšleny jsou ale jogurty bílé, husté, krémové, nejlépe podomácku vyrobené zakysáním. (Pozor na reklamou doporučované ovocné jogurty obsahující škrob k zahuštění, ty neobsahují jogurtové kultury vůbec nebo jen v minimální míře). Zkuste také podmáslí, kefíry a jiné zakysané produkty. Pro ty, kteří si oblíbili homeopatickou léčbu, je dostupná celá řada přípravků ke zlepšení meteorismu (aconitum, acetic acid, antimonium crudum, arsenicum album, carbo vegetabilis atd.)

Žádoucí je dodržovat pravidelnou tělesnou aktivitu tak, aby střevo mohlo správně fungovat, obsah se pohyboval, tak jak má a nikde nestagnoval.

Prevence nadýmání

Odpověď na otázku „Jak předcházet nadýmání (meteorismu)?" principiálně vychází ze zjištění, co nám nadýmání způsobuje. Pokud víme, že nám některé potraviny nedělají dobře, je vhodné se jim vyvarovat. Ví se, že některé potraviny zvyšuji pravděpodobnost vzniku nadýmání, proto je dobré se jim vyhýbat. Patří k nim luštěniny, zelí, hrozinky, jablka, kapusta, česnek nebo banány. Naopak bez problémové by mělo být maso, většina zeleniny, pečivo, hořká čokoláda apod. Na každé jídlo si dejte čas a jezte pomalu. Každé sousto pořádně pokousejte. Dobré je také dát si před každým jídlem sklenici vody. Pravidelně se aktivně pohybujte, alespoň 4x týdně 1 km rychlé chůze.