Rozštěpové vady

img
17. 12. 2014 Přečteno: 5302x

Rozštěpové vady jsou poruchy řadící se do vrozených vývojových vad obličeje. Latinsky se rozštěpy (schisis) označují podle místa postižení jako rozštěp rtu-cheiloschisis, rozštěp patra-palatoschisis, rozštěp čelisti-gnathoschisis a pak jejich kombinace jako cheilognathoschisis (rozštěp rtu a čelisti) a cheilognathopalatoschisis (celkový rozštěp jak rtu, čelisti tak patra). Anglicky se rozštěp rtu označuje jako cleft lip.

Rozštěpové vady obličeje se řadí mezi jedny z nejrozšířenějších vrozených vývojových vad. Přestože jsou známé již od starověku, přes veškeré výzkumy a prevenci jich neubývá. Roční výskyt novorozenců s rozštěpovými vadami obličeje se pohybuje okolo 1,8 na 1000 porodů. Výskyt rozštěpů u obou pohlaví není stejný. Celkový rozštěp (patro, ret i čelist) je častější u chlapců, izolovaný se objevuje spíše u dívek. Zajímavé je, že se rozštěpové vady nejčastěji vyskytují u Japonců, bílé rasy a nejméně se vyskytují naopak u amerických černochů.

Levá strana obličeje bývá postižená dvakrát častěji než strana pravá. Rozštěpové vady jsou tedy vrozené vývojové vady, při kterých nedošlo při vývoji obličeje ke spojení střední a boční části obličeje ve 4. – 7. týdnu těhotenství. Vady se vyskytují v různých intenzitách od pouze naznačených vad po rozsáhlé celkové oboustranné rozštěpy. Ty pak způsobují obrovské defekty obličeje, které mají nejen kosmetický dopad, ale také dopad na příjem potravy, rozvoj řeči apod. Rozštěpové vady jsou mimo jiné dědičnou poruchou přecházející z generace na generaci. V roce 1964 byl v naší zemi založen registr rozštěpových vad, který v dnešní době obsahuje přes 4,5 tisíce rodin postižených rozštěpy.

Příčiny vzniku rozštěpových vad

Rozštěpové vady se řadí mezi nejčastější kongenitální (vrozené) malformace obličeje. Na vzniku vad se velkou měrou podílí dědičnost, ale mimo jiné také vlivy vnějšího prostředí. Patří tak k multifaktoriálním poruchám. Typické rozštěpové vady obličeje vznikají poruchou formování primárního a sekundárního patra mezi šestým a devátým embryonálním týdnem (osmým až jedenáctým týdnem těhotenství datovaného dle data prvního dne poslední menstruace), nejkritičtějším obdobím pro vznik rozštěpu je osmý embryonální (desátý gestační) týden. Rozštěp se nachází v místě, kde nedošlo k přirozenému spojení příslušných částí obličeje. V místech, kde by za normálních okolností měl být ret, čelist a patro.

Dědičnost se na vzniku vad podílí asi z 20%, vnější vlivy z 60-70% a kombinace příčin pak z 10-20%. K prokázaným vnějším vlivům řadíme virózy (zarděnky, chřipka), toxoplazmózu, CMV, hypervitaminózu vitaminem A a D, vliv mají také některá antibiotika (tetracykliny), antidepresiva, kortikoidy, antiepileptika, dále pak rentgenové záření, některé drogy, organická rozpouštědla a další teratogeny. V poslední době se také zmiňuje významnosti kyseliny listové, kdy se při jejím nedostatku matkám rodí děti s rozštěpy častěji. Riziko vzniku rozštěpové vady je tedy zvýšeno v případě rodičů, v jejichž rodinách se již v minulosti rozštěpová vada objevila, dále u matek, které v těhotenství prodělaly zarděnky (rubeola) a to v první trimestru těhotenství, pokud těhotná trpí cukrovkou, epilepsií, pokud užívá valproáty, tetracykliny, thalidomid nebo při předávkování vitaminem A a D. Rizikovým faktorem je kouření a alkoholismus těhotné a zvýšeně se rozštěpové vady vyskytují u řady genetických syndromů a u chromozomálních vad jako je trizomie 13. a 18. chromozomu.

Rozštěpové vady a jejich projevy

Naneštěstí jsou rozštěpové vady velmi viditelnými vadami, takže se odhalí prakticky hned po narození dítěte (pokud nebyly zjištěny ještě prenatálně ultrazvukem). Rozštěp rtu je na první pohled zřetelná skulina v místě normálně celistvého rtu. Může být pouze naznačena nebo jen malých rozměrů a pouze jednostranně, ale objevit se může masivní rozštěp na obou stranách obličeje zasahující až ke stranám nosních křídel. Rozštěp patra je otvor nebo skulina v oblasti patra úst. Je velmi důležité, aby při prvním vyšetření novorozence nebyl přehlédnut ani ten nejmenší otvor v patře, novorozenec by pak mohl mít vážné potíže při krmení mateřským mlékem (mléko se dostává přes otvor do nosní dutiny, hrozí vdechnutí mléka) a při dýchání. Nespecifickým projevem mohou být časté záněty středouší, kdy je vytvořen zkrat případné infekci. Rozštěp čelisti je pak znatelný za rty, opět může být naznačen jako štěrbina nebo může jít o masivní otvor pokračující v patře úst. V budoucnu mají rozštěpové vady velký význam při zpracování potravy ústy, při rozštěpu čelisti chybějí základy zubů, celá dentice má špatné postavení. Potíže se objevují při vývoji řeči, postižený často huhlá, je velmi složité mu mnohdy porozumět.

Diagnostika rozštěpových vad

Rozštěpové vady většinou nečiní větší potíže s diagnostikou. Jde o poměrně viditelnou vadu, která se v lepším případě odhalí ještě prenatálně pomocí ultrazvukového vyšetření. Rozštěpové vady vznikají prenatálně při vývoji dítěte nejčastěji během prvních dvou měsíců vývoje. V tomto období se u embrya vytváří základ obličeje, pokud se základy obličeje správně nespojí, dochází ke vzniku rozštěpu. Diagnostické ultrazvukové vyšetření probíhá nejčastěji kolem 20. týdne gravidity a to by už naznačený rozštěp měl být viditelný. Někdy je diagnostika komplikována tím, že otvor v kosti může být překryt intaktní sliznicí a tak je diagnostika znesnadněná a možná často až při podezření po narození dítěte a to nejlépe rentgenovým vyšetřením, CT nebo MRI.

Pokud se rozštěpy nepodaří odhalit prenatálně, bývají zcela jistě odhaleny během prvních dní života novorozence. Často jsou šokem pro rodiče, kteří očekávají příchod dokonalého novorozence. Rozštěpy často na první pohled vypadají velmi děsivě a bez chirurgické úpravy by pro dítě měly velmi vážné celoživotní dopady. Včasná diagnostika je proto velmi důležitá. Všichni novorozenci jsou pravidelně vyšetření ještě na porodním sále, další vyšetření pak pokračuje v dalších hodinách případně dnech. Je nutné prohlédnout důkladně ústa novorozence a to i patro co nejhlouběji. O to nutnější vyšetření je, pokud novorozenec příjde na svět s jasně viditelným rozštěpem rtu, je pak nutno zjistit rozsah vady, která může být izolovaná pouze na ret, ale naopak může být komplikovaná celkovým rozštěpe rtu, patra a čelisti. léčba pak musí následovat okamžitě po nálezu vady. Co je důležité zmínit, rozštěpové vady nelze diagnostikovat prenatálně odběrem krve ani při odběru plodové vody. Rozštěpové vady nejsou vázány přesně na některý z chromozomů a na vzniku se nepodílí pouze dědičnost, ale jde o multifaktoriální příčinu, proto je nutné případný rozštěp zobrazí přímo ultrazvukem nebo pak po narození dítěte pouhým zrakem či při pokrytí rozštěpu sliznicí rentgenovým vyšetřením.

Léčba rozštěpových vad

Rozštěpové vady obličeje patří mezi nejčastější vrozené vývojové vady vůbec. Jsou známe již stovky let, ale ještě v nedávné minulosti znamenaly pro novorozené dítě téměř fatální následky. Kosmeticky byli postižení rozštěpem vyřazeni ze společnosti, rozštěp znamenal potíže s příjmem potravy, poruchy tvorby řeči a postižení celého chrupu s častými infekcemi středoušní dutiny. V dnešní době je ale léčba rozštěpových vad velmi úspěšná a s léčbou je potřeba začít prakticky okamžitě. V případě rozštěpu patra a čelisti je nutno defekt zakrýt malou destičkou, která novorozenci pomáhá vytvořit potřebný podtlak pro sání mléka mírně brání zatékání mléka do nosní dutiny.

Důležité je také v první dnech života dítěte krmit dítě ve vertikální poloze, aby gravitací mléko stékalo směrem dolů a zatékalo do nosu co nejméně. V roce 2005 byla v České republice provedena velmi exkluzivní operace rtu u několik hodin starého novorozence s rozštěpem. Operace měla obrovský úspěch, protože ještě ne dokonale vyvinutá měkká tkáň se krásně formuje a v budoucnu tak případné zjizvení bývá minimální a rty vypadají velmi přirozeně. Hospitalizace trvá většinou pouhý týden. Operační úprava rtu bývá vždy prvním krokem i u kombinovaných rozštěpů.

Po několika týdnech, měsících a letech, kdy je tkáň zhojená, následuje řada dalších operačních zákroků směřujících k uzávěru patra, úpravě čelisti a v budoucnu také úpravě zubů. Někteří odborníci doporučují korekci rozštěpu patra až v 10. - 12. roce života dítěte, aby nedošlo k porušení růstu čelisti. Vyčkává se na výměnu mléčného chrupu za chrup trvalý. Nevýhodou tohoto pozdního řešení bývá to, že dítě už má zaryty v paměti návyky řeči a to většinou s výraznými poruchami (huhlání, ráčkování apod.). Opakem tohoto názoru je operovat patro a čelist co nejdříve tak, aby se řeč u dítěte mohla vyvíjet co možná nejpřirozeněji. Nevýhodou tady bývají možné deformity zubních oblouků. Na to pak navazují další stomatochirurgické zákroky upravující tvar a postavení zubů.

Rozštěpové vady nejsou pouze strukturální poruchy, ale mají dopad na velkou řadu aspektů. Proto se do léčby nezahrnují pouze chirurgické zákroky, ale také logopedické léčení řeči, psychologická léčba u dětí trpících frustracemi kvůli znetvořenému obličeji, huhlání apod. Do léčby můžeme zařadit také pomůcky, které se široce využívají před náročnými operacemi. Mezi ně patří destičky kryjící defekt na patře a zabraňující vdechnutí mléka nebo rovnátka zlepšující esteticky postavení zubů. Léčba je tak velmi dlouhodobou záležitostí. Výsledky v dnešní době bývají velmi dobré. Mnohdy není ani poznat, že se dítě narodilo s rozštěpovou vadou. Děti s rozštěpovými vadami obličeje jsou převážné soustřeďovány do plastických center, kde léčba probíhá komplexně. Jsou zde v péči týmu specialistů od plastického chirurga, anesteziologa, ORL lékaře, logopeda či foniatra, genetika, stomatologa, ortodontisty a dalších.

Prevence rozštěpových vad

Jelikož jde o vrozenou vývojovou vadu, která je způsobená mutlifaktoriálně, není dokonalá prevence ještě známá. Známé ale je, že k vadě dochází v prvních dvou měsících vývoje embrya, proto je důležité se zaměřit na prevenci před početím samotného dítěte a na první měsíce těhotenství. Matky se zvýšeným rizikem narození dítěte s rozštěpovou vadou (rizikové prostředí, narození dítěte s rozštěpovou vadou v rodině, užívání léků, alkohol, kouření atd) by v těhotenství měly na doporučení gynekologa, pediatra nebo genetika užívat správné vitaminové prostředky a stopové prvky.

Velký důraz se v dnešní době klade na dostatečný příjem kyseliny listové a vitamíny skupiny B, dále pak vitamín C. Některé studie prokázaly, že užívání kyseliny listové alespoň 3 měsíce před plánovaným početím dítěte snížil výskyt rozštěpových vad až o 65%, což je velmi vysoký počet. Naopak vyhýbat by se budoucí maminky měly vitaminu A a betakarotenům, které by mohly způsobit deformity v oblasti hlavy. Důležité je také neužívat v těhotenství tetracykliny, antiepileptika, cytostatika a jiné teratogenní látky. Důležité je nekouřit a nepít alkohol. Uvažuje se také, že by spouštěčem vzniku rozštěpových vad mohla být viróza, proto by se matky měly chránit, pravidelně si umývat ruce a vyhýbat se rizikovým prostředím, pokud je to možné (domovy důchodců, nemocnice, školky apod).

Důležité je také zjistit, zda je budoucí matka očkovaná proti zarděnkám nebo zda je v minulosti prodělala. K preventivním postupům je možné také řadit ultrazvukové vyšetření v době těhotenství, které by mohlo případnou vadu odhalit. To by pak budoucí matce dalo možnost rozhodnout se, zda si dítě ponechá nebo zda zváží další možnosti.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Vzdělávání v jednotřídních školách: Proč je osobní přístup klíčem k úspěchu

Vzdělávání v jednotřídních školách přináší mnoho výhod, nejen bližší přístup učitelů k dětem, ale také jejich rozvoj a zvýšení socializace. Co konkrétně jednotřídní školy a školky nabízejí? A proč by právě toto...

Zlomeniny pánve

Pletenec pánevní je označení pro anatomickou strukturu prstencovitého tvaru, která leží na bázi páteře. Kost pánevní je párová a srůstá ve stydké oblasti. Kost je plochá a vznikla srůstem kostí kyčelní, sedací ...

Onemocnění koronavirem, COVID-19

COVID-19 je označení onemocnění způsobené odhaleným typem koronaviru. Jelikož jde o zcela nově objevený virus, onemocnění se nejčastěji označuje jako onemocnění koronavirem. Je nutné podotknout, že existuje mno...

Srdeční selhání (obecně)

Srdce je dutý sval, který je uložený v dutině hrudní. Srdce vytváří pravidelné stahy, kterými zajišťuje pohyb krve po těle. Krví se přenáší dýchací plyny, živiny, odpadní látky a mnoho dalších důležitých složek...

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…