Vertigo neboli závrať

Vertigo znamená v překladu závrať. Existuje spousta složitých definicí, které vysvětlují, co vlastně vertigo znamená. Jednoduše lze ale říct, že jde o iluzi pohybu bez určitého podnětu, který by tento pocit vyvolal. Může jít buď o pohyb okolí nebo vlastního těla. Důležité je odlišit pravé vertigo tedy závrať od nepravého, které vystihuje spíše pojem závrativost a jde o pocity slabosti, točení hlavy a malátnosti. Závrativost může doprovázet velkou řadu onemocnění, které s pravým vertigem nesouvisí. Jsou to hlavně onemocnění srdce a cév, například snížený krevní tlak nebo třeba poruchy srdečního rytmu. U nemocných s cukrovkou se hlavně u nízké hladiny cukru v krvi objevují pocity nevolnosti a slabosti. Velmi často jsou tyto pocity před propuknutím migrény nebo také u poruch funkce štítné žlázy. Závratě nejsou výjimečné ani u onemocnění krční páteře. Uvádí se, že závratě jsou hned druhým nejčastějším problémem, který přivede pacienta k lékaři. Vyskytuje se tedy velmi často, v naší populaci je to zhruba u 10 - 15ti procent pacientů. Výskyt vertiga stoupá s věkem, ve vyšších věkových kategoriích se s vertigem setká velká spousta pacientů.

Vznik vertiga

Jak už bylo předestřeno, pravé vertigo znamená pocit pohybu nebo ztráta rovnováhy. Původ závratě můžeme hledat v mozku a hlavových nervech. Na udržení rovnováhy se podílí několik systémů v těle, které navzájem spolupracují. Jedná se o zrakové ústrojí společně s okohybným systémem, vestibulární aparát a propriocepce. V podstatě lze celý systém popsat jako analyzátor, který shromažďuje informace, které jsou vnímány různými smysly. Všechny tyto informace jsou v mozku zpracovávány a vyhodnocovány. Systémy podílející se na udržení rovnováhy spolu musí dokonale spolupracovat. Jakmile některá složka nefunguje, výsledkem je porucha rovnováhy a závratě.

Zrakové ústrojí je tvořeno okem spolu s okohybnými svaly, kde obraz vzniká a centry v mozku, kde je obraz zpracováván. Vestibulární ústrojí je párový orgán,který je umístěný ve vnitřním uchu. V podstatě lze říci, že je tvořen systémem kanálků, které jsou vyplněny tekutinou, ve které plavou krystalky. Jakmile dojde k pohybu a změně polohy hlavy, pohnou se také krystalky v tekutině. Tento pohyb je pak nervovými dráhami převeden až do mozku a dále zpracováván. Pod pojmem propriocepce jsou shrnuty podněty z hlubokého čití. Jde v podstatě o schopnost nervového aparátu registrovat polohu a pohyb jednotlivých částí těla, podněty přicházejí ze svalů a šlach. Všechny tyto nervové dráhy jsou v mozku složitě propojeny a vzruchy, které přivádí, jsou pak společně zpracovávány.

Celý systém musí dokonale fungovat, pokud je některá jednotka poškozena, bývají následkem závratě. Existuje však také fyziologická závrať, kterou trpívají hlavně děti. Klasicky se uvádí pod pojmem kinetóza a bývá spojena s cestováním v dopravních prostředcích. Někteří lidé mají citlivější vestibulární aparát a jeho podráždění pak vyvolává typické příznaky závratí včetně nevolnosti a zvracení. Typicky se tento stav vyskytuje při cestě autobusem. Do mozku se totiž dostávají rozporuplné informace. Jednak to, že se celé tělo pohybuje dopředua většinou se přidává ještě houpání. Pokud navíc dotyčný sleduje ubíhající krajinu za oknem, přichází další informace o pohybu skrz zrakový aparát. Vznikne tak směs různých podnětů, které společně nekorelují a mozek se s nimi nedokáže úplně vypořádat. Výsledkem je vznik nevolnosti až zvracení.

Projevy vertiga

Při pravém vertigu mívá dotyčný extrémní pocit pohybu, ať už okolí nebo vlastního těla. Tento pohyb může být rotačního, tedy točivého, trvalého charakteru nebo se objevuje jen při změně polohy hlavy. Ostatními pocity, které vertigo doplňují, bývá ztráta rovnováhy, někdy až s pádem. Nemocní si mohou stěžovat na nejistotu při chůzi, rozmazané vidění, naklánění nebo padání. Častokrát se současně objevuje slabost nebo stav na omdlení. Někdy mohou mít dotyční pocit nadskakování v prostoru až vznášení se nebo přesouvání. Všechny tyto pocity bývají velmi nepříjemné, obzvlášť pokud trvají delší dobu. Závratě může doprovázet nevolnost až zvracení a hučení v uchu. Mnohdy mohou nemocní trpět úzkostmi, protože si nedokážou vysvětlit, co se s nimi děje.

Diagnostika u příznaků vertiga

Vzhledem k tomu, že mnohdy pacienti popisují jako závrať pocity nevolnosti, točení hlavy a podobě, je nutné vyloučit interní příčiny. Vyšetření by vždy mělo začít podrobným rozhovorem s nemocným, kdy lékař zjistí, s čím dále se pacient léčí a jaké jsou přesně současné příznaky. Nejčastěji jsou příčinou srdeční potíže. Pacientovi by měl být změřený tlak, u podezření na poruchu srdečního rytmu pak doplnění EKG vyšetření. Dále je vhodné udělat alespoň základní odběry krve, kde může být například chudokrevnost nebo nízký cukr v krvi, které mohou také způsobit závratě.

U problémů s krční páteří mohou pomoci jen prosté rentgenové snímky, kde se zobrazí přetížení a opotřebování obratlů. Další vyšetření jsou pak voleny podle jiných onemocnění pacienta a podle popisovaných potíží. K určení pravého vertiga slouží několik neurologických testů, které jsou zaměřeny na vyšetření stability chůze a stoje. Díky těmto jednoduchým testům je možné alespoň orientačně určit, který systém a na jaké úrovni by mohl být postižený.

Při podezření na onemocnění vnitřního ucha je nutné speciální vyšetření na otorinolaryngologii, tedy ušním, nosním a krčním oddělení. Většinou se doplňuje také CT vyšetření mozku, protože ten může být poškozen krvácením nebo naopak nedostatečným krevním zásobením u uzávěru cév. Na CT mozku lze rovněž prokázat nádorové ložisko, které by také v určitých místech mohlo způsobit závratě. Vzhledem k možnému uzávěru cév je třeba ultrazvukově vyšetřit cévy, které přivádí krev do mozku.

Léčba vertiga

Závratě mohou být pro nemocné velmi nepříjemné v každodenním životě. Pokud se jedná o závrať nevestibulárního typu, je léčba vedena dle konkrétního typu onemocnění, většinou ve spolupráci s odborným lékařem. Nejprve je třeba vyloučit závažné příčiny vertiga jako je krvácení do mozku, uzávěr cév nebo například nádor mozku, které musí být řešeny ihned. Krvácení do mozku je většinou řešeno neurochirurgicky, pokud stav pacienta dovolí operaci. Uzávěr cév lze řešit buď mechanický rozrušením zátky, která cévy uzavírá nebo pomocí látek, které ji rozpustí. Pokud jsou cévy v některém místě výrazně zúženy, lze je mechanicky rozšířit a vložit do tohoto místa stent, tedy trubičku, která udržuje šířku cévy. Nádory lze řešit buď operačně nebo ozařováním a chemoterapií. Z léků se v akutním stadiu používají antiemetika, tedy léky na tlumení nevolnosti a zvracení. Dlouhodobě jsou využívány látky, které zlepšují krevní zásobení mozku a výživu nervové tkáně, z těchto léků je využíván velmi často Betahistin.

Velmi účinnou je v léčbě závratí také rehabilitace a fyzikální terapie. U mnohých pacientů je právě cvičení velmi důležitou součástí léčby. Jakmile nefunguje některý ze systémů zapojených do řízení pohybu, je do určité míry tělo schopno samo vyvinout kompenzační mechanizmy a projevy závratí tak zmírnit. A právě na tyto mechanizmy je zaměřena rehabilitační léčba. Jde například o cvičení okohybných pohybů, kdy pacienti trénují souhru hlavy a očí a pomalé sledovací pohyby. Dále se cvičí různé polohy hlavy a trupu, ve kterých musí dotyčný vydržet po dobu několika sekund. Další cviky jsou už složitější. Patří mezi ně nácvik koordinace pohybu v prostoru, například udržení rovnováhy na jedné noze a podobně. Cviky by měly být prováděny 3 - 5x denně po dobu minimálně 10 minut. V podstatě lze říci, že pokud je to možné a nehrozí pád či zranění, jakákoliv pohybová aktivita je lepší než žádná. U fyzikální terapie se využívají uvolňující účinky masáží, popřípadě vodoléčby a tepla. Tyto procedury mají příznivý vliv na ztuhlé zádové svaly a zablokovanou krční páteř.

V neposlední řadě je třeba se věnovat také psychické stránce onemocnění. Závratě pacientům znepříjemňují každodenní život, proto mnohdy bývají depresivně ladění a úzkostní. V lehčích případech většinou postačí citlivý přístup lékaře popřípadě péče psychologa. V těžších stádiích je pak mnohdy nutné přistoupit k léčbě úzkostí a depresí léky.

Alternativní léčba vertiga

Výživu mozkové tkáně a jeho funkci lze podpořit vitamíny a látkami, které zlepšují prokrvení mozku, například Ginkgo biloba. Už byly zmíněny příznivé účinky masáží. Podobně působí také baňkování, při kterém se nahřátými baňkami přejíždí po citlivých a bolestivých místech, která se tak prokrví a uvolní. Z čínské medicíny vychází akupunktura, která je rovněž využívána při léčbě závratí. Při akupunktuře se používají drobné jehličky, které se napichují na speciálně určené body na těle. Každý bod odpovídá dráze vedoucí ke konkrétnímu orgánu. Z přírodních přípravků lze vyzkoušet výtažek z rostliny Zingiber officinalis neboli zázvorovníku lékařského. Jeho složky působí proti zvracení, mají podpůrný účinek na pohyblivost střev a trávení.

Prevence vertiga

Jelikož příčin vzniku vertiga je velká spousta, prevence by se měla soustředit na jednotlivé příčiny. Základem je prevence úrazů, především hlavy a krční páteře tak, aby jak zrakové ústrojí, tak vestibulární aparát nebyly nějak poškozeny. V tomto případě by se dalo zmínit užívání helmy při sportech, hlavové opěrky v automobilech apod. Co se týká prevence fyziologické závratě neboli kinetózy, je třeba zmírnit příčiny vzniku. Například v autobuse je lepší sedět v přední části, kde nebývá tolik nápadné houpání. Aby vestibulární aparát nebyl zcela zahlcený, je dobré dívat se ve směru jízdy. Pokud někomu bývá vyloženě na zvracení, je lepší před cestou nejíst a nepít alkohol. Někdy může alespoň trochu pomoct žvýkačka a čerstvý vzduch. Při těžších kinetózách většinou dobře účinkuje lék proti zvracení a nevolnosti, kinedril, který je možné užít už preventivně před cestou.