Nádory plic - bronchogenní karcinom
Bronchogenní karcinom je zhoubné onemocnění průdušek či plic, které je velmi závažné nejenom svou častostí a rychlostí růstu, ale i pozdějším vznikem příznaků a tedy záchytem zpravidla až v době rozšíření nemoci. Známým a důležitým rizikovým faktorem je kouření či pobývání v zakouřeném prostředí. Bohužel některé podtypy tohoto „nádoru kuřáků“ se již hojně vyskytují i u nekuřáků. Proto je důležité mít o tomto nádoru povědomí a příznaky nepodceňovat.
Tento plicní nádor je u nás svým výskytem druhý nejčastější zhoubný nádor u mužů a bohužel nejčastější smrtelný nádor. U žen v souvislosti s nárůstem kouření výskyt v posledních desetiletích prudce stoupl a je to také jeden z nejčastějších nádorů. Nádor se vyskytuje nejvíce mezi 55.-65. rokem života, ale výjimkou není ani u výrazně mladších či starších lidí. Podle schopnosti růstu, vzhledu a šíření (tzv. biologické vlastnosti nádoru) dělíme rakovinu plic na dvě základní skupiny – malobuněčný bronchogenní karcinom (SCLC), který tvoří asi 20-25% nádorů, a nemalobuněčný bronchogenní karcinom (NSCLC). Podtypy se liší i možnostmi léčby jak uvedu níže.
Zhoubný nádor plic - příčiny vzniku
Známou příčinou vzniku bronchogenního karcinomu je kouření. Kuřáci, kteří kouří 20 cigaret denně 20 let (nebo 40 cigaret 10 let atp.), mají 20x vyšší riziko vzniku nádoru plic než nekuřáci!!! Naneštěstí, zvýšené riziko platí i pro pasivní kouření, tedy pouhé vdechování tabákového kouře. Na rozvoj rakoviny plic mají vliv i různé chemické látky (tzv. kancerogeny), se kterými se můžete setkat především v pracovním prostředí (např. arzen, azbest, křemičitý prach, minerální oleje, vdechování zplodin spalování naftových motorů).
Významným rizikovým faktorem je také rozpadový produkt uranu – radon. Ten může pronikat i do domů ze země a stejně jako azbest i při nevhodném použití stavebního materiálu. Jako příklad si uvedeme azbest. Ten byl pro svoji nehořlavost v minulosti hojně využíván při stavbách domů i bytů. Zjistilo se však, že jeho drobné částečky – jakési jehličky se vdechnutím zabodávají do plic a mají silný karcinogenní účinek. V současnosti je jeho použití v mnoha zemích zakázáno a pracuje se na jeho odstraňování z blízkosti obydlí.
Někteří jedinci jsou ke vzniku nádorů vnímavější vlivem odchylky ve vnitřním prostředí těla – např. různá aktivita některých enzymů či snížená aktivita mechanismů opravujících genetickou informaci nebo mutace některých „kontrolních“ genů.
Karcinom plic - příznaky a projevy
Nádory plic bohužel nemají příliš zřetelné příznaky od počátku onemocnění a tím se odhalení nemoci často posouvá do pokročilých stadií. Příznaky mohou být v podstatě trojí – lokální plicní, příznaky z metastáz (v místě rozšíření nádoru jinam do těla) a tzv. paraneoplastické příznaky, které jsou způsobeny zásahem nádorových buněk do pochodů v těle.
Mezi hlavní místní plicní příznaky patří dlouhodobý kašel. Pokud kašlete déle jak měsíc, netrpíte chronickým zánětem průdušek či jeho přeléčení vás kašle nezbaví, pak by vám měl být proveden rentgen hrudníku. Jste-li kuřák, hlídejte si změnu charakteru kašle – pokud je častější, intenzivnější či dráždivější, pak byste též měli být bez zbytečného otálení vyšetřeni. K vykašlávání krve (hemoptýza) dochází narušením některé plicní cévy nádorem. Tento příznak nemocné obvykle vyděsí a paradoxně může pomoci odhalit nádor dříve.
Lidé s karcinomem plic také mívají častěji zápal plic, který obvykle obtížněji reaguje na přeléčení antibiotiky. Bolest se vyskytuje obvykle až u nádoru, který prorůstá do plicních obalů, svalstva, žeber či kůže. Bývá spíše neurčitá a vázaná na kašel a nádech. Při růstu nádoru v oblasti hlasivek se objevuje chrapot. Je jedním z nejčastějších příznaků a vždy je nutno ho podrobně vyšetřit, pokud není provázen bolestmi v krku či známkami infekce. Útlakem nervových vláken vedoucích za klíční kostí může docházet k bolestem horní končetiny (Pancoastův syndrom). Útlakem žíly svádějící krev z oblasti hlavy a krku může dojít k otoku a „promodrání“ oblasti (tzv. syndrom horní duté žíly). Nemocní mohou mít také polykací potíže nebo se zadýchávat při běžných činnostech.
Mimoplicní příznaky karcinomu plic jsou známkou pokročilostí nemoci. Bronchogenní karcinom může metastazovat do kteréhokoliv orgánu. Nejnápadněji se projevují metastázy do mozku a to neurologickými či psychickými poruchami. Nádory v kostech jsou typické velkou bolestí a možností zlomenin bez zřejmého úrazu. Časté, avšak zpravidla bezpříznakové, je šíření nádoru do oblasti jater. Paraneoplastické projevy ukazují na zasahování nádorových buněk do pochodů v těle. Nádor produkuje a pozměňuje různé chemické látky a hormony v těle, může zasahovat do zpracování cukrů a tuků, změny v množství krvinek (chudokrevnost, nadbytek destiček a bílých krvinek atp.), způsobovat bolesti svalů a nervů, změny na kůži či záněty žil. Nemocný s nádorem výrazně hubne, je unavený, může mít horečky, cítit úzkost či depresi, trpět nespavostí.
Bronchogenní karcinom plic a jeho diagnostika
Základem každého vyšetření je sdělení svých nemocí a potíží lékaři. Ten vás poté klinicky vyšetří a při podezření na bronchogenní karcinom provede rentgenové vyšetření plic. Vyšetření počítačovou tomografií (laicky CTčko) podrobněji zobrazí velikost a rozsah nádoru a přilehlých mízních uzlin. Magnetická rezonance se používá jako alternativa, nelze-li použít CT vyšetření s kontrastní látkou.
K určení stadia nemoci (tzv. staging), důležitém při rozhodování o léčebném postupu, se provádí vyšetření břicha pomocí ultrazvuku případně počítačové tomografie. Součástí stagingu je i vyšetření kostí pomocí scintigrafie skeletu a pozitronové emisní tomografie (PET) na eventuální přítomnost metastáz. Dle typu nádoru je prováděno i zobrazovací vyšetření mozku (u malobuněčného karcinomu jako základní vyšetření, u nemalobuněčného až při podezření na metastázy). Výše uvedená vyšetření jsou pro nemocného relativně nezatěžující s velkou vypovídající hodnotou.
Někdy však pro rozhodnutí se o nejvhodnější léčbě potřebujeme i znát přesný typ nádoru – z jakých buněk se skládá, a tím co nejefektivněji zacílit léčbu. Tato vyšetření mohou být nepříjemná, protože při nich lékař více či méně zasahuje do postiženého orgánu. Jedná se o bronchoskopii, kdy je pomocí trubice zavedené přes ústa do dýchacích cest umožněno prohlédnout je zevnitř a odebrat vzorek na buněčné vyšetření. Videoasistovaná torakoskopie je malý operační zákrok při kterém se speciálním přístrojem prohlédne dutina hrudní a může se odebrat vzorek nádoru. Odběr vzorku nádoru tenkou jehlou je v některých případech možný cíleně s pomocí rentgenologické kontroly.
Pro diagnostiku nemoci a známky pokročilosti či sledování úspěšnosti léčby slouží i celá řada dalších vyšetření včetně vyšetření krve či testy ke sledování plicních funkcí. Jejich použití je řídí dle konkrétních případů v rukou onkologa a podrobnější popis je nad rámec tohoto sdělení.
Bronchogenní karcinom plic a jeho léčba
Po určení přesného složení nádoru je možné zacílit léčbu nejvhodnější pro daný typ. Limitující je stav nemocného, není to o věku jako takovém, spíš o výkonnostním stavu nemocného a přidružených nemocech. Zkušenosti ukázaly, že například nemocní, kteří již před radikální léčbou tráví většinu dne doma posedáváním a nejsou schopni se o sebe plně postarat, by byli plnou léčbou velmi zatíženi na úkor kvality života. Proto se můžete setkat v lékařských zprávách onkologa se stupněm stavu výkonnosti (tzv. performance status 1-4, zkratka PS), který hodnotí stav výkonnosti od plně aktivních nemocných schopných ambulantní léčby až k lidem zcela upoutaným na lůžko či do křesla.
Léčebný postup se liší zásadně u malobuněčného a nemalobuněčného karcinomu plic a to díky jejich biologickým vlastnostem. Malobuněčný karcinom plic roste rychle a vytváří brzy vzdálené metastázy. Tvoří asi čtvrtinu plicního karcinomu. Sice se rychle šíří, ale za to obvykle dobře reaguje na chemoterapii a radioterapii. Léčba má za cíl prodloužit život a zlepšit jeho kvalitu, zcela vyléčit (chirurgicky) se obvykle podaří jen nádor, který se ještě nerozšířil z plíce.
Nemalobuněčný karcinom ve srovnání s malobuněčný roste pomaleji, a proto je možnost častěji ho odstranit s částí postižené plíce chirurgicky. Pokud již je nádor pokročilý a rozšířil se dále do těla, pak je využíváno opět ozáření a chemoterapie. K této léčbě je méně citlivý v porovnání s malobuněčným karcinomem plic. Nové cesty léčby se hledají v zasahování do buněčných pochodů – tzv. biologická léčba. Ta působí proti vlastnostem, které činí nádorové buňky zhoubnými. Mohou být používány například látky, které se vážou přednostně na nádorové buňky a brání jejich množení.
Při léčbě bronchogenního karcinomu plic je využívána i paliativní léčba – protinádorová léčba a symptomatická. Paliativní protinádorová léčba má za cíl prodloužit kvalitní život nemocného. Pomocí paliativní chemoterapie lze zpomalit tvorbu tekutiny kolem plic a tím omezit dušnost nemocného. Radioterapie může pomoci zmenšit nádor, který tlačí na velké cévy (syndrom horní duté žíly viz výše). Neméně důležitá po celou dobu léčby je i léčba symptomatická, která má za cíl tlumit příznaky způsobené nádorem. Jedná se o léčbu bolesti, zvracení, zácpy, předcházení křehnutí kostí a mnoho dalších. Velmi důležitá je výživa nemocného.
Prevence
Bronchogenní karcinom je bohužel velmi zákeřným nádorem, neboť zůstává dlouho neodhalen, i po léčbě často znovu propuká a má špatnou prognózou. A jak mu můžeme sami předcházet? Především NEKOUŘIT! To nejvíc můžeme ovlivnit my sami. Nejlépe je s kouřením vůbec nezačínat. Citlivě to vysvětlit i našim dětem.
Buďme také ohleduplní k ostatním lidem – kouření v paneláku do stupaček, na zastávkách, zahrádkách v restauraci poblíž dětského koutku. Rodiče – kuřáci si často ani neuvědomují, že držením cigarety v ruce za chůze jí vdechuje nejvíce právě dítě jdoucí vedle, ani že kouř nevyprchá z úst či oblečení jen tak po chviličce a děti jsou tak nejvíce vystavováni pasivnímu kouření. Zbavit se tohoto zlozvyku není sice až tak jednoduché, ale vyplatí se to. A když to nevyjde, zkuste to znovu. Pomoci mohou i centra pro odvykání kouření dostupné po celé ČR. Vyplatí se také důsledně používat při práci se škodlivými látkami ochranné pomůcky a zajímat se o prostředí, ve kterém žijeme. Nepodceňujte možné příznaky nemoci a nechte se včas vyšetřit u lékaře.
Pokud trpíte nádorovým onemocněním, dbejte především na dostatečnou výživu a předcházejte váhovým úbytkům. Nebojte se ptát se lékařů na vše, co vás o nemoci zajímá, snažte se být informováni o své nemoci a možnostech léčby.
Diskuse k článku
RE : Nádory plic - bronchogenní karcinom