Karcinom prostaty (rakovina prostaty)

img
28. 05. 2015 Přečteno: 13926x

Karcinom prostaty neboli rakovina prostaty je závažné nádorové onemocnění postihující muže středního a staršího věku, výskyt roste s věkem. Jedná se o nejčastější zhoubné onemocnění mužských pohlavních orgánů. Vzniká nádorovou přeměnou žlázových buněk prostaty. Tento nádor roste poměrně dlouho, a proto je velmi důležité nepodceňování příznaků a časná léčba v dalším průběhu tohoto zhoubného onemocnění.

Anatomie prostaty

Prostata neboli předstojná žláza je žlázka vážící kolem 20 g, veliká asi jako vlašský ořech. Obemyká horní část močové trubice mužů, zadní částí naléhá na konečník. Její funkcí je tvorba tekutiny, která je součástí ejakulátu a zvyšuje životaschopnost spermií.

Čtěte také:

Rakovina děložního čípku

Výskyt rakoviny prostaty

Rakovina prostaty patří spolu s karcinomem plic a kolorekta mezi nejčastější nádory mužů. Z hlediska úmrtnosti je na třetím místě. V posledních dvaceti letech se počet nádorů prostaty v ČR téměř ztrojnásobil. Karcinomem prostaty onemocní 135 mužů ze 100 000. S nárůstem jistě souvisí také časnější záchyt onemocnění díky zlepšené diagnostice rakoviny prostaty, ale také zhoršující se životní styl populace. Nejčastěji se jedná o adenokarcinom vyskytující se v periferní zóně prostaty.

Rakovina prostaty a její příčiny

Na vzniku nádorového onemocnění prostaty se podílí řada rizikových faktorů, především věk, hormonální a genetické faktory, životní styl, profesionální vlivy, sexuální aktivita. Nádor se vyskytuje nejčastěji u mužů ve věku nad 65 let, avšak objevují se případy již od 40 let věku. Pokud bychom zkoumali přítomnost nádorový buněk v prostatě devadesátiletých mužů, budou přítomny téměř u 100% z nich, avšak díky pomalému růstu tohoto nádoru je ve vyšším věku větší pravděpodobnost úmrtí na jinou chorobu.

Hormonální riziko je dáno působením androgenů (mužských pohlavních hormonů), které stimulují produkci růstových faktorů, jež umožňují rychlejší přeměnu a tvorbu nádorových buněk. U části nádorů je prokázána i autosomálně dominantní dědičnost. To znamená vyšší riziko přímých příbuzných. Tedy pokud onemocní otec či bratr daného muže, zvýší se riziko vzniku nádoru prostaty i u něj 2,5x, pokud jsou postiženi 2 příbuzní tímto nádorem, pak 3,5x. Roli hrají také etnické vlivy, kdy výrazně vyšší riziko je u Afroameričanů než u bělochů, nejméně ohroženi jsou Asiati. V Evropě jsou často nositeli agresivnějších podtypů tohoto nádoru Skandinávci.

Výše uvedené rizikové faktory ovlivnit nemůžeme. Avšak nezdravý životní styl, nedostatek zeleniny a ovoce ve stravě, nadměrnou konzumaci živočišných tuků či kouření jsou v našich rukách. Tyto faktory souvisejí především s nedostatkem antioxidantů, které jsou jakousi ochranou buněk před možnou nádorovou přeměnou. Bývá uváděna i nevhodnost nadužívání vitamínu E či vápníku. Mezi rizikové faktory částečně ovlivnitelné je nutné zařadit také vlivy vnějšího prostředí – rtg záření, pesticidy, některé těžké kovy (např. kadmium). S výskytem rakoviny prostaty již ve středním věku zřejmě souvisí i stále častější brzké zahájení sexuální aktivity, nárůst pohlavních chorob a sexuální promiskuita. Změnou stravovacích návyků či sexuální zdrženlivostí riziko nádorového onemocnění tedy snížit můžeme.

Rakovina prostaty - příznaky

Nejčastějším příznakem rakoviny prostaty bývají potíže při močení. Může se jednat o časté močení v noci (nykturie) či přes den, nucení na močení, slabý proud či obtížné močení (dysurie), pocit nedostatečného vymočení, únik moči. Potíže s močením samotné nemusí znamenat přítomnost karcinomu prostaty, často se jedná o nezhoubné zbytnění prostaty (tzv. benigní hyperplazii prostaty), avšak tyto příznaky je třeba taktéž nepodceňovat. S narůstající délkou potíží si muž na dané projevy může zvyknout, a poté mu již např. časté močení několikrát za noc připadá normální. Přítomnost krve v moči event. spermatu může být známkou závažnosti onemocnění a není radno otálet s vyšetřením v urologické ambulanci. Trvalé bolesti zad, dále tzv. patologické zlomeniny (kdy chybí údaj o úrazu), hubnutí, otoky dolních končetin, či celková slabost mohou být známkou pokročilého nádoru s metastázemi.

Screening neboli plošné vyhledávání nádorů v populaci

Základním pravidelným vyšetřením mužů by mělo být palpační vyšetření prostaty přes konečník (per rectum vyšetření). Muž často toto vyšetření odmítne, avšak jeho přínos je obrovský. Jedná se o nebolestivé vyšetření, které je nepříjemné, ale nezbytné k dalšímu došetřování. Pohmatem se hodnotí povrch prostaty. Nádor prostaty při tomto vyšetření je hrbolatý, tvrdý, zatímco při benigní hyperplazii prostaty je zvětšená, ale s hladkým povrchem. Uvádí se, že až u 18% pacientů se nádor zjistí jedině tímto vyšetřením.

Dalším screeningovým vyšetřením nádoru prostaty je vyšetření krve na přítomnost PSA, tzv. prostatického specifického antigenu. Je to bílkovina produkována buňkami prostaty, uvolňuje se do spermatu. Zvýšení bývá při poškození buněk prostaty, kdy se PSA ve větší míře uvolňuje do krevního řečiště. Proto bývá zvýšena u většiny pacientů s karcinomem prostaty, ale také při pouhém zbytnění (tzv. benigní hyperplazie prostaty) či zánětech prostaty. Uváděno je i zvýšení po per rectum vyšetření, ejakulaci, jízdě na kole.

Pro lepší zhodnocení se používá nejčastěji poměr volného a vázaného PSA v krvi (volně se vyskytující a vázaný na další bílkoviny v krvi). Poměr nad 25% se považuje za normální, pod 10-15% za vysoce podezřelý. Výhodou vyšetření je časnější záchyt nemoci až o deset let, neboť v minulosti byla většina onemocnění diagnostikována na základě vyšetření přes konečník či operacích prostaty pro potíže s močením a onemocnění již často bylo v pokročilém stádiu. Na druhou stranu jsou vyšetřováni i pacienti, kteří nemají žádné potíže, a léčba se zahajuje u mužů, které by onemocnění neohrozilo na životě vzhledem k dalším nemocem, věku atd. a je pro ně omezující řadou svých nežádoucích účinků.

Z tohoto důvodu není zatím u nás ani ve světě odběr PSA zaveden k plošnému vyšetřování všech mužů. Proto je velmi důležitá informovanost populace a při záchytu v rodině či potížích při močení včasná spolupráce s urologem.

rakovina prostaty

Diagnostika rakoviny prostaty

V minulosti byl typickým pacientem při stanovení diagnózy karcinomu prostaty muž s lokálně pokročilým, hmatným tumorem, potížemi při močení, bolestmi kostí či ochrnutím dolních končetin. V dnešní době se díky včasné diagnostice a pomalému šíření odhalí nádor mnohem dříve. Pokud má muž podezření díky příznakům, věku či zvýšenému riziku v rodině, měl by být vyšetřen přes konečník a zkontrolována hladina PSA v krvi. Na základě těchto vyšetření se provádí TRUS + biopsie, při pozitivitě pak k určení rozsahu nádoru další zobrazovací metody (rtg hrudníku, UZ břicha, scintigrafie skeletu..).

  • Transrektální ultrasonografie (TRUS)

Jedná se o ultrazvukové vyšetření, které nám orientačně pomůže hodnotit velikost, tvar a strukturu prostaty a okolních tkání. Pomáhá při punkční biopsii k zacílení do konkrétní podezřelé oblasti. Nevýhodou je, že každé ložisko nemusí být specifické pro nádor a některé nádorové léze nejsou UZ zobrazitelné.

  • Punkční biopsie

Zlatým standardem při diagnostice nádoru prostaty je průkaz nádorových buněk v prostatě pomocí punkční biopsie. Do konečníku pacienta urolog zavede ultrazvukovou sondu se speciální tenkou jehlou. Pomocí ultrazvuku se hodnotí velikost a struktura prostaty a okolních tkání. Pod UZ kontrolou se odeberou vzorky, při první biopsii obvykle 10-12. Večer před vyšetřením se vyšetřovanému obvykle podá čípek k vyprázdnění konečníku, před výkonem antibiotická profylaxe lze podat léky na zklidnění. Samotný odběr trvá 3 - 10 minut a provádí se nejčastěji bez uspání, s opichem lokálními anestetiky či analgetiky. V indikovaných případech i v celkové či svodné anestezii. Mezi možné komplikace výkonu patří přechodné krvácení do konečníku či do moče a spermatu, infekce, zástava močení.

Výsledek biopsie je znám obvykle do 10 dnů a popisuje histologický obraz odebrané tkáně – zbytnění žlázek, zánětlivé změny či nádorové buňky. Někdy lze popsat i prekancerozy, tzv. předstadia nádoru, která nás vedou k bedlivějšímu sledování pacienta či opakování biopsie prostaty. Také nás zajímá, kolik vzorků obsahuje dané změny a tím nás informuje o velikosti nádoru. Jiný postup léčby bude při pozitivitě jedné desetiny vzorku a jiný u všech. Dále je hodnoceno Gleasonovo score, které nás informuje o stavbě a rozlišitelnosti jednotlivých buněk a poukazuje na agresivitu nádoru. Na stupnici od 2 - 10 je vyšší číslo uváděno jako agresivnější forma tumoru.

K tzv. stagingu (určení rozsahu nádoru) užíváme běžné ultrasonografické vyšetření břicha, které pomůže odhalit případné metastázy v dutině břišní či zvětšené lymfatické uzliny. UZ břicha se provádí nalačno. Rentgen plic odhalí případná ložiska nádoru v dutině hrudní. Vzhledem k častému metastazování karcinomu prostaty do kostí se na specializovaných pracovištích provádí scintigrafie skeletu. Jedná se o vyšetření kostí pomocí malého množství radioaktivní látky aplikované nitrožilně. Radioaktivní látka je z krve vychytávána v místech zvýšené metabolické aktivity kostních buněk. S odstupem několika hodin se pomocí tzv. gama kamery snímá tělní povrch, kamera registruje radioaktivní místa nasycené podanou látkou, která „svítí". Záznam je uložen a zpracován pomocí vyhodnocovacího zařízení. Pomocí scintigrafie skeletu odhalíme hojící se zlomeninu, nádor, infekci. Toto vyšetření nevyžaduje žádné zvláštní opatření, můžeme před ním jíst i pít, vhodná je především dostatečná hydratace.

Z dalších zobrazovacích metod lze využít vyšetření malé pánve počítačovou tomografií (CT) případně nukleární magnetickou rezonancí (MRI), tyto slouží spíše k orientačnímu zhodnocení lymf. uzlin. Pokud bychom chtěli vyšetřit přímo lymfatické uzliny a tím nejlépe zpřesnit rozsah postižení nádorem, pak je nejvhodnější pánevní lymfadenektomie (LAE), tedy operační odstranění a histologické vyšetření spádových lymfatických uzlin.

Rakovina prostaty a její léčba

Plánování léčby rakoviny prostaty závisí na klinickém stádiu nádoru, biologickém věku pacienta, přidružených nemocech a samozřejmě přání nemocného. V minulosti při pozdním záchytu se jednalo spíše o paliativní přístup (mírnění příznaků), dnes při časné diagnostice je možné i plné vyléčení. Zajímá nás tedy histologické vyšetření, kdy na základě Gleasonova score (viz výše) posuzujeme agresivitu nádoru. Dále je třeba zhodnotit rozsah nádoru – zda se jedná o časný (omezen na prostatu), lokálně pokročilý (prorůstající skrz pouzdro prostaty) či generalizovaný (tvořící metastázy ve vzdálených tkáních, nejčastěji v kostech a mízních uzlinách).

Konzervativní léčba karvinomu prostaty

Konzervativní léčba (neoperuje se) se využívá u nízkorizikových nádorů. Na základě informovanosti pacienta s jeho souhlasem lze zvolit přístup pozorné sledování (watchful waiting, WW) či aktivní sledování (AS). Dohromady je až u 20% nově diagnostikovaných pacientů volen jeden z těchto konzervativních postupů.

Pozorné sledování (WW) se již dlouhá léta uplatňuje u starších mužů s přidruženými závažnými nemocemi, kdy očekávaná délka života je do 10 let, a také karcinom prostaty je nízkorizikový. Léčba karcinomu prostaty se zahajuje až při vzniku příznaků (poruchy s močením, bolesti zad.. ). Léčba pak podobně jako u rozsáhlého metastatického nádoru je paliativní s cílem mírnit symptomy, zlepšit kvalitu života. Podávají se látky na zpevnění kostí, léčba bolesti, hormonální léčba.

Dalším přístupem je aktivní sledování pacienta s nízkorizikovým karcinomem prostaty. Jde o pečlivé sledování vývoje onemocnění. Léčba se zahajuje při progresi nádoru prostaty. Tento postup využívají s výhodou zejména mladší, aktivní muži, kterým by nežádoucí účinky radikální léčby výrazně omezili aktivní život. Výhodou je tedy oddálení nežádoucích účinků radikální léčby. Je však nutno dodržovat daný režim a pravidelně docházet na kontroly. Jedná se o sledování hodnoty PSA, vyšetření prostaty pohmatem zpravidla každé 3 měsíce, dále biopsie prostaty každý rok. Dle současných studií je až 70% mužů v tomto režimu po 15 letech bez potřeby léčby.

Radikální léčba karcinomu prostaty

Do radikální léčby zahrnujeme chirurgický výkon, radioterapii a hormonální terapii.

  • Radikální prostatektomie (RAPE)

Tato chirurgická léčba je určena nemocným s karcinomem lokalizovaným pouze na prostatu. Jedná se o odstranění prostaty včetně pouzdra a semenných váčků a nové spojení močové trubice s moč. měchýřem. U velké části operací je provedena i pánevní lymfadenektomie (viz výše). Mezi časné nežádoucí účinky patří pooperační komplikace (krvácení, poškození konečníku, kardiovaskulární komplikace, zúžení moč. trubice). Z dlouhodobých komplikací mohou nemocného postihnout nejčastěji poruchy erekce a únik moči. Tomu lze předejít pomocí cviků pánevního dna (tzv. Kegelovy cviky), které by měl každý odoperovaný muž pravidelně cvičit.

Nejdéle prováděnou je otevřená radikální prostatektomie, kdy je prostata odstraněna řezem přes dutinu břišní či přes hráz. Další možností je provedení laparoskopicky, tedy miniinvazivně, pomocí nástrojů zavedených do dutiny břišní několika drobnými vstupy. Nejnovější možností je robotická operace, kdy pomocí drobných vpichů do dutiny břišní jsou zavedeny robotické nástroje, jež umožňují 3D zobrazení a dokonale kopírují pohyby operatéra. Touto metodou je možno důsledně odstranit výše uvedené tkáně s minimalizací poškození okolních struktur, tedy i snížením pooperačních komplikací.

  • Radikální radioterapie

Ozařování se používá zejména u starších mužů s lokalizovaným tumorem, či těch, kteří ji preferují před operací, dále u vysoce agresivního nádoru v kombinaci s dalšími typy léčby. Nádor se ozařuje vysokou dávkou záření a to buď zevně (teleradioterapie) či zavedením zářiče do nádoru (brachyradioterapie) či kombinací obou. U muže s lokálně pokročilým nádorem je již sama operace nedostatečným řešením a proto se používá spíše kombinace ozařování a hormonální léčby zahájené již před ozařováním. Cílem je zmenšit nádor a tím zlepšit efekt radioterapie.

  • Hormonální léčba karcinomu prostaty

Je podávání či zabránění působení některých hormonů v těle. Při léčbě nádoru prostaty chceme zabránit tvorbě mužského pohlavního hormonu, čímž dojde k omezení růstu nádoru, zmenšení či vymizení metastáz. Jedná se tedy o kastraci, která může být provedena buď chirurgicky odstraněním obou varlat či opakovanými injekcemi léků, jež brání tvorbě testosteronu. Třetí možností je užívání tablet s tzv. antiandrogeny, čímž se blokují receptory pro testosteron na povrchu nádorových buněk s podobným efektem jako kastrace. Aktivita nádoru se hodnotí dle hladiny PSA, při nárůstu je postupy možno kombinovat. Nevýhodou hormonální terapie je tzv. mužská menopauza (snížení sexuální aktivity, potence), dále psychologický či kosmetický efekt. Jedná se o léčbu doživotní.

  • Chemoterapie a další moderní postupy pro karcinom prostaty

Pokud již hormonální léčba pokročilého nádoru nestačí, poté se přidává chemoterapie. Chemoterapie se podává infuzí v pravidelných intervalech (nejčastěji docetaxel á 3 týdny). Je poměrně dobře tolerována, nežádoucím účinkem je dočasná ztráta vlasů. Pokud již ani tato léčba nestačí, je možno pacientovi nabídnout některý z nových zkoušených léků (např. abirateron – hormonální lék, vakcinace proti karcinomu prostaty) či účast v probíhajících klinických studiích.

Prevence rakoviny prostaty

Řadu rizikových faktorů ke vzniku nádoru prostaty ovlivnit nemůžete. Měli byste se však snažit dle svých možností preferovat zdravý životní styl, snažte se jíst dostatek zeleniny, při sedavém způsobu zaměstnání mít pohyb alespoň ve volném čase, omezte kouření. Důležité je nepodceňovat již první potíže s močením. Pokud se takové příznaky objeví, pak je vhodné navštívit lékaře a provést další vyšetření. Samozřejmostí by měly být preventivní prohlídky hrazené pojišťovnou každé 2 roky.

Karcinom prostaty - doporučení

Nádor prostaty je často se vyskytující, avšak v časných stádiích dobře léčitelný nádor. Pokud máte v rodině nádor prostaty, nechte se preventivně pečlivě vyšetřit urologem, stejně tak při potížích s močením. Při hubnutí, chřadnutí, zlomeninách bez předchozího úrazu, neprodleně pátrejte po možných příčinách ve spolupráci s lékaři. Tím uspíšíte záchyt onemocnění a rozšíříte si možnosti léčby. Základním předpokladem úspěšného záchytu onemocnění je nebát se s nepříjemnými, často choulostivými příznaky obrátit na lékaře. Včasná diagnostika je základem úspěšné léčby.



Diskuse k článku

Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
  • Matej Mark
    28. 8. 2015 12:18
    jasně, odkaz s veškerým infem najdeš tady -protonovibojovnici.cz
  • Petr Stavrovský
    26. 8. 2015 11:43
    Dobry den, gratuluji! Prosim nemate nejaky odkaz ci kontakt na nejake centrum kde se protonovou lecbou zabyvaji? Dekuji moc
  • Matej Mark
    25. 8. 2015 10:03
    Po vlastní zkušenosti s rakovinou prostaty bych všem chtěl říct, aby podstoupili léčbu protony. Nemá to tolik vedlejších nepříjemností a po čase se všechno vrátí do normálu. Dříve jsem tomu moc nevěřil, protože člověk uvažuje nad vším, ale pomohlo to a vyhrál jsem nad ní!<br> celý příspěvek
  • Petr Květný
    24. 6. 2015 15:23
    Zdravím, jedná se o velice rozsáhlý problém a stal se i mým v naší rodině. Z doktorů nemám dobrý pocit a pokud doslova nekrvácím, vyhejbám se jim. Koupil jsem si na www.test-rakoviny.cz domácí test a řekněme si, je to podstatně lepší. Využívám v rámci nutné prevence. Petr
Další články z rubriky

Vzdělávání v jednotřídních školách: Proč je osobní přístup klíčem k úspěchu

Vzdělávání v jednotřídních školách přináší mnoho výhod, nejen bližší přístup učitelů k dětem, ale také jejich rozvoj a zvýšení socializace. Co konkrétně jednotřídní školy a školky nabízejí? A proč by právě toto...

Zlomeniny pánve

Pletenec pánevní je označení pro anatomickou strukturu prstencovitého tvaru, která leží na bázi páteře. Kost pánevní je párová a srůstá ve stydké oblasti. Kost je plochá a vznikla srůstem kostí kyčelní, sedací ...

Onemocnění koronavirem, COVID-19

COVID-19 je označení onemocnění způsobené odhaleným typem koronaviru. Jelikož jde o zcela nově objevený virus, onemocnění se nejčastěji označuje jako onemocnění koronavirem. Je nutné podotknout, že existuje mno...

Srdeční selhání (obecně)

Srdce je dutý sval, který je uložený v dutině hrudní. Srdce vytváří pravidelné stahy, kterými zajišťuje pohyb krve po těle. Krví se přenáší dýchací plyny, živiny, odpadní látky a mnoho dalších důležitých složek...

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…