Rakovina děložního čípku
Děložní čípek nebo také děložní hrdlo, latinsky cervix, je v podstatě spodní část dělohy. Dá se říci, že cervix tvoří ochrannou bariéru před vstupem do dělohy, zabraňuje průniku nečistot a choroboplodných látek. Děloha je přes vejcovody spojena s břišní dutinou, kde je sterilní prostředí, proto je tato ochrana velmi důležitá. Sliznice cervixu tvoří hustý hlen, jehož složení závisí na pohlavním cyklu. V plodných dnech je jeho složení přizpůsobeno průniku spermií do dělohy.
Výskyt a příčiny rakoviny děložního čípku
Rakovina děložního čípku se vyskytuje nejčastější mezi 35 až 45 a mezi 60 až 65 rokem života. Jedná se o velmi závažné onemocnění. Ročně je diagnostikováno u 1050 až 1100 žen a z toho 350 až 400 pacientek v důsledku tohoto onemocnění umírá. Celkově ovšem v posledních letech úmrtnost klesá díky skríningu, který pomáhá odhalit již počáteční stadia, a je tedy možné zahájit včasnou léčbu. Dnes tedy přežívá 65 až 70% pacientek.
HPV jako rizikový faktor rakoviny děložního čípku
Za vůbec nejvýznamnější rizikový faktor je považována infekce HPV. Zkratka HPV znamená human papiloma virus, česky lidský papilomavir. Nejčastější cestou přenosu je pohlavní styk. Největší riziko hrozí mladým dívkám a ženám, které jsou k infekci nejvíce náchylné, protože jejich děloha ještě není dostatečně vyvinuta.
Je známých spousta podtypů tohoto viru, ale jen některé z nich se chovají v lidském těle agresivně. Viry napadají buňky těla, pomnožují se v nich a hlavně pozměňují dědičnou informaci buněk. Tak dochází k nádorové přeměně a vzniku zhoubného bujení. V lehčím případě způsobují papilomaviry pouze genitální bradavice, v horším pak rakovinu děložního čípku. Ve většině případů je tedy přenos pohlavní. Vznik infekce bez sexuální aktivity například použitým ručníkem nebo prádlem je možný, ale velmi vzácný. Nejde jen přímo o pohlavní styk, ale také o jakoukoliv sexuální aktivitu, kdy mohou být viry přeneseny třeba i prsty partnera.
Ale ne vždy znamená virus infekci. Většina zdravých žen se s onemocněním vypořádá, aniž by o něm věděla. Toto potvrzuje fakt, že se s papilomaviry potkají až dvě ženy ze tří. Dalším rizikovým faktorem je také věk, většinou se nádor vyskytuje až po 35. roce věku. Velmi nepříznivě působí také kouření a snížená obranyschopnost organismu, ať už v důsledku léků nebo jiného onemocnění. Větší riziko hrozí dívkám, které zahajují sexuální život příliš brzy. Za přiměřený věk se považuje 17 až 18 let, v mladším věku je děložní hrdlo k infekci náchylnější. Samozřejmě čím vyšší počet sexuálních partnerů, tím větší je riziko přenosu HPV. Někdy může mít dívka jednoho partnera, ale pokud již on vystřídal více sexuálních partnerek, opět riziko vzniku karcinomu cervixu roste. Nepříznivě působí také opakované pohlavní infekce, které snižují obranyschopnost děložního hrdla. Například opakované chlamydiové nebo mykotické infekce.
Rakovina děložního čípku - příznaky
Stadium prekancerózy je bezpříznakové. Prekanceróza je stav, kdy už jsou v buňkách těla určité změny, ale nádorová přeměna ještě neproběhla úplně. Je to tedy fáze onemocnění nejlépe léčitelná. Bohužel v tomto stadiu nebývají žádné potíže, právě proto jsou pravidelné gynekologické prohlídky nezbytné. Jedině tak lze počínající nádor odhalit. Nejtypičtějším příznakem rakoviny děložního čípku je krvácení z rodidel mimo menstruační cyklus. Může být i zcela nenápadné, kterému pacientka nepřikládá žádný význam.
Často se objevuje také výtok a bolestivost hlavně při pohlavním styku. Pokud již ženu pobolívá celý podbřišek a oblast pánve, značí to většinou již pokročilejší onemocnění. Bolest se může šířit i do oblasti kostrče a zad. Nádorové buňky mohou infiltrovat také tříselné lymfatické uzliny, které si žena může sama nahmatat. Postižení lymfatických uzlin se může projevit otokem nohy nebo nohou. Některé pacientky pociťují celkové příznaky jako je únava, nechutenství, hubnutí. Nezřídka se objevují lehce zvýšené teploty po delší dobu. Nemocní většinou bývají horší i psychicky, jakoby bez nálady. Pokud se nádor šíří dále a zakládá metastázy, tedy dceřiná ložiska, závisí potíže od postiženého orgánu.
Častokrát i přesto že pacientky hubnou, zvětšuje se jim břicho, protože v něm přibývá volné tekutiny. Nádor se může šířit do okolních orgánů. Pokud prorůstá do močového měchýře, projevuje se bolestí a krví v moči, pokud do konečníku, objevují se potíže s vyprazdňováním a krev ve stolici. Vzdálené metastázy zakládá karcinom cervixu často v plicích, játrech, mozku nebo v kostech, ale i jiné orgány nejsou výjimkou. Při postižení mozku bývají příznaky různé od zmatenosti až po poruchy hybnosti, řeči, vidění nebo třeba poruchy rovnováhy. Metastázy v kostech, velmi často v páteři, se vyznačují velkými bolestmi a zlomeninami i bez jakéhokoliv úrazu.
Vyšetření rakoviny děložního čípku
Naprosto nezbytné jsou pravidelné gynekologické prohlídky. Ty by měla žena v případě, že nemá potíže, absolvovat jednou ročně. Samozřejmě při jakýchkoliv problémech je nutné navštívit lékaře ihned. Preventivní prohlídka zahrnuje vyšetření zevních rodidel, vyšetření v gynekologických zrcadlech s následným prohlédnutím děložního čípku a odběrem cytologie z cervixu. Cytologií se myslí odběr vzorku, který je podroben mikroskopické prohlídce. Odběr je naprosto nebolestivý a pro pacientku nenáročný. Dále pak následuje palpační (pohmatové) vyšetření dělohy a vaječníků. V potřebných případech se doplňuje ještě vyšetření přes konečník. Volitelnou možností lékaře je pak ještě vaginální ultrazvukové vyšetření.
Důležitá je také anamnéza, kdy pacientka lékaři popíše své potíže. Jasnou diagnózu rakoviny děložního čípku lze stanovit až na základě vyšetření vzorku odebraného z cervixu při gynekologickém vyšetření. V krvi bývají zvýšeny nádorové ukazatele. Dále je třeba zjistit, kam nádor zasahuje, popřípadě jestli postihl další orgány. Nejjednodušším a nejméně zatěžujícím je ultrazvukové vyšetření. Takto lze prohlédnout pánev, břicho a lze vyšetřit také podezřelé lymfatické uzliny. Náročnějším ale přesnějším je CT, při kterém lze zobrazit kromě orgánů také kosti a případné metastázy v nich. Nejpodrobněji lze měkké struktury těla zobrazit magnetickou rezonancí, která s velkou přesností stanoví i nádorová ložiska v mozku.
Příslušná další vyšetření vždy určuje gynekolog dle stadia onemocnění a varovných příznaků. Například při podezření na prorůstání tumoru do konečníku nebo střeva je nutné kolposkopické vyšetření, kdy si lékař střevo prohlédne pomocí hadičky zavedené přes konečník. Při postižení plic může být nádor viditelný na pouhém rentgenovém snímku hrudníku.
Léčba rakoviny děložního čípku
Léčba vždy závisí na stadiu onemocnění, postižení lymfatických uzlin a dalších orgánů. Nádory ve včasných fázích jsou většinou léčeny operačně. Podle velikosti karcinomu je odstraněn pouze čípek nebo celá děloha, čemuž se říká konzervativní operace. Pokud je nádor rozsáhlejší, je nutné provést operaci radikální. Při té se odstraňuje nejen děloha, ale také okolní tkáně včetně lymfatických uzlin v pánvi, do kterých by mohl nádor prorůstat.
Při šíření nádoru je nutné přidat radioterapii, která využívá protinádorové účinky ionizačního záření. To může být aplikováno buď zevně, kdy pacientka dochází jednou denně na dávku záření. U karcinomu čípku se podává většinou dvacet až třicet dávek. Druhou možností je zavedení aplikátoru přímo do děložního čípku. Výkon probíhá v celkové anestezii. Podle typu přístroje je pak přesně dávkováno potřebné množství záření. Další metodou je kombinace s chemoterapií, kdy jsou protinádorové léky podávány většinou do žíly.
Prevence rakoviny děložního čípku
V první řadě je třeba co nejvíce eliminovat rizikové faktory. Vzhledem k tomu, že infekce papilomavirem patří mezi nejčastější nebezpečné faktory a je přenesena pohlavní cestou, je třeba dodržovat zásady bezpečného sexu. Se sexuálním životem by dívky neměly začínat příliš brzy, protože vyvíjející se děloha je k HPV mnohem náchylnější. Při pohlavním styku je nutné používat prezervativ, ikdyž ani ten není stoprocentní ochranou. Přenos může proběhnout i běžným kontaktem s pohlavními orgány. Proto je vhodné příliš nestřídat sexuální partnery.
Jak už bylo řečeno, existuje spousta podtypů papilomaviru, ale pouze některé z nich působí v lidském těle nádorotvorně. Proti určitým podtypům se lze nechat očkovat. Vakcíny jsou určené děvčatům od věku devíti let. Očkování by mělo být provedeno nejlépe před začátkem sexuálního života. V takovém případě je účinnost vakcíny nejlepší, ale i u starších dívek a žen je očkování pořád účinné. Tento zákrok lze domluvit s ošetřujícím gynekologem, většinou se podává ve třech dávkách. Zatím nebyly zjištěny žádné vedlejší účinky vakcinace, je považována za bezpečnou.
Nedoporučuje se pouze u těhotných žen. Je možné očkovat také chlapce, nejlépe ve věku od devíti do patnácti let. Očkování je určitě obrovským pokrokem v prevenci rakoviny děložního čípku. Přesto je třeba i po očkování stále dodržovat zásady bezpečného sexu a chodit na pravidelné prohlídky, protože vakcína účinkuje pouze proti některým škodlivým typům papilomaviru. Významným rizikovým faktorem je také kouření, které bychom se měli snažit omezit a nejlépe úplně přestat. Vhodné je omezit konzumaci alkoholu a dodržovat zdravý životní styl. Také stres a psychické vypětí nepůsobí příznivě, proto je dobré si vždy vyhradit aspoň nějaký čas na relaxaci a psychohygienu.
Nakonec je třeba ještě jednou zmínit velký význam a nutnost pravidelných gynekologických prohlídek. Měly by probíhat minimálně jednou ročně a to od věku 15 let, popřípadě i dříve, pokud dívka začne s pohlavním životem před patnáctým rokem věku. Pouze tak lze odhalit počínající nádorové změny a zahájit včasnou léčbu.
Diskuse k článku
RE : Rakovina děložního čípku