Lymfedém

img
16. 06. 2014 Přečteno: 15871x

Mízní otok, odborně označovaný jako lymfedém, je chronický otok vznikající hromaděním mízy v důsledku jejího nedostatečného odvádění mízními (lymfatickými) cévami. V 80% postihuje dolní končetiny, méně často horní končetiny s maximem v oblasti hřbetu ruky a předloktí. Primární lymfedém vzniká při vrozené poruše vývoje mízního systému. Sekundární (získaný) lymfedém má více příčin, nejčastěji odstranění mízních uzlin či zánětlivé postižení mízního systému. 

Mízní systém a míza

Mízní systém zajišťuje zpětný transport vody a zplodin metabolismu z tkáňového moku do krve. Začíná na periferii ve tkáních slepě zakončenými mízními kapilárami, které se větví do mízních cév. Jejich spojením vznikají mízní kmeny a dále dva silné mízovody ústící do velkých žil v blízkosti srdce. Do průběhu mízních cév jsou vsazeny mízní uzliny, ve kterých se tvoří protilátky a speciální bílé krvinky, jež ničí nepříznivě působící částice a mikroorganismy v míze.

Míza je bezbarvá až mléčně zbarvená tekutina obsahující bílkoviny, zplodiny tkáňového metabolismu, různé buňky, tuky, ale i viry a bakterie. Denně se vytvoří asi 1,5 až 2,0 litry mízy.

Jak lymfedém vzniká?

Pokud mízní systém neodvádí mízu zpět do krve, dochází k hromadění mízy v řídkém pojivu okolo tkání a orgánů. Zpočátku se uplatní kompenzační mechanismy jako spojení lymfatických cév či otevření předem utvořených spojek mízních a žilních cév. Jestliže to stále nestačí k odvedení nadbytečné mízy, míza městná ve tkáních. V lymfatických cévách se zvýší tlak, čímž dojde k jejich rozšíření a tím i vyřazení chlopní bránících zpětnému toku mízy. V prosáklé tkáni se naruší buněčný metabolismus a sníží se odolnost tkáně vůči infekci, zejména streptokokové. Postupně přibývá tukových a vazivových buněk, množí se kolagenní vlákna, čímž dochází k vazivové přestavbě. Objemný, tuhý a těžký otok končetiny bývá příčinou bolestí kloubů, kloubních pouzder, šlach a vazů.

Příčiny primárního lymfedému

Vrozený lymfedém vzniká, když se nedostatečně vyvine systém mízních cév. Otok se většinou vyskytuje na končetinách. Méně časté je vrozené rozšíření mízních cév, kdy se chlopně stávají nefunkčními. Při této formě se vytváří ohraničená ložiska na trupu a končetinách.

Příčiny sekundárního lymfedému

Získaný mízní otok vzniká blokádou drenáže mízního řečiště. V našich podmínkách je nejčastější příčinou nádorové onemocnění, respektive jeho léčba. V případě horní končetiny je to odstranění mízních uzlin či radioterapie při nádoru prsu, v případě dolní končetiny je lymfedém následkem rozsáhlé gynekologické operace.

Lymfatický otok rovněž nastává při zánětlivém postižení mízního systému. U nás streptokokovou infekcí růží (erysipel), v tropických oblastech parazitárním napadením filariózou.

Trvalý lymfedém pak způsobuje mechanické přerušení míznic v důsledku úrazu nebo operačního zásahu pro nádorové či jiné onemocnění. Lymfedém může vzniknout při odstranění povrchní velké podkožní žíly dolní končetiny (vena safena magna) pro bypassové operace nebo při operaci křečových žil, kdy jsou mechanicky poškozeny mízní cévy. Lymfatické cévy mohou být zničeny i při tupém pohmoždění, otevřených zlomeninách a popáleninách.

Výskyt lymfedému

Primární lymfedém se většinou objevuje v pubertě a po ní do 25. roku života. Existuje i vrozená (kongenitální) forma, která se objeví do 2 let věku, nebo opožděná forma vznikající v dospělosti. Typicky je primární mízní otok sdružen s jinou vývojovou anomálií nebo se vyskytuje i dalších příbuzných.

Sekundární lymfedém se tvoří v jakémkoliv věku, zpravidla však v dospělosti. Vznik je podmíněn úrazem, vznikem nádorového onemocnění či operací.

Příznaky lymfedému

V počátečních fázích, kdy otok ještě není viditelný, si postižení stěžují na pocit tíhy, bolesti, omezené funkce a únavnosti, pocitu pálení a napětí v postižené končetině.

Lymfatický otok začíná velmi pozvolna jako zvětšující se, bledý, chladný a nebolestivý otok, který zpočátku před noc zmizí. Nejprve je měkký, později při zmnožení vazivové tkáně tuhnoucí. Postupně se ztrácí tvar končetiny, které se mění v „sloupkovité", tvary kotníků jsou překryty otokem. V místě otoku je kůže tužší, nedá se vyzdvihnout kožní řasa a vyskytují se hluboké kožní rýhy.

U vrozeného mízního otoku jsou nejprve postiženy akrální části končetiny, tedy prst a nárt, později dochází k šíření otoku směrem vzhůru. Většinou bývají oteklé obě dolní končetiny, jedna z nich však více. Sekundární získaný mízní otok vzniká níže od místa operace či úrazového děje a poté sestupuje akrálně až prstům končetiny.

footLymphedema

Komplikace lymfedému

Nejčastější komplikace jsou kožní. U chronického lymfedému vznikají na prstech drobné bradavičnaté výrůstky, tzv. lymfostatické veruky, někdy i s tvorbou puchýřků vyplněných mízou (chylodermata). Při prasknutí puchýřků dochází sekreci mízy. To se již jedná o poruchu celistvosti kůže s obrazem lymfostatického bércového vředu.

Zbytnění měkkých tkání vede k deformovanému vzhledu dolní končetiny tzv. sloní nohy (elefantiáze). Výrazně těžší a větší sloní nohy způsobuje neurologické potíže jako poruchy citlivosti a hybnosti nebo bolesti zad. Z estetického důvodu se mohou objevit deprese, úzkost, partnerské problémy i jiné psychické potíže.

Porušená lymfatická drenáž má za následek snížení odolnosti vůči infekčním vlivům. Nejčastější kožní infekcí je růže neboli erysipel, časté jsou též plísňová onemocnění meziprstí.

U nemocných s mnohaletým lymfedémem se výjimečně může vyvinout v místě městnání lymfy zhoubný nádor lymfatických cév (lymfangiosarkom). Projevuje se tmavě fialovými uzlíky uloženými v kůži a podkoží.

Diagnostika lymfedému

Pokud máte oteklou horní či dolní končetinu nebo jen pociťujete neurčité bolesti, napětí, tlak či výraznou únavnost končetiny, nechte se vyšetřit u svého lékaře. Léčba pozdních stádií lymfedému je svízelná a často nemožná, proto je důležité stanovit diagnózu a zahájit léčbu včas, nejlépe v latentním stádiu, kdy otok ještě není přítomen.

Lékař se vás nejprve bude ptát na vývoj vašich potíží, kdy se otoky objevily, jestli jsou trvalé či přechodné, v závislosti na jaké poloze se horší, zda jste prodělal nějakou operaci, ozařování, jestli jste měl někdy růži (streptokokovou infekci kůže a podkoží). Poté si vás vyšetří, zaměří se na oteklé horní nebo dolní končetiny a změří jejich obvod. Pohmatem vyšetří dostupné lokalizace mízních uzlin (na krku, v nadklíčku, podpaží a tříslech).

Za rozhodující vyšetřovací metodu je v současnosti pouvažována lymfoscintigrafie (radioizotopová lymfografie). Do podkoží mezi palcem a ukazovákem na končetině se aplikuje radioaktivně značená látka, která je mízními cévami transportována do žilního systému. Radioaktivita je pak snímána speciálním přístrojem. Při lymfedému radiofarmakum městná v podkoží postižené oblasti. K posouzení podílu žilní nedostatečnosti se provádí ultrazvuk žil dolních končetin. Zcela výjimečně je možno využít CT vyšetření nebo magnetickou rezonanci. Při podezření na zvětšené či jinak změněné mízní uzliny se provádí ultrazvukové vyšetření dané oblasti.

Vždy je nutné vyloučit dalších příčiny otoků, jako postižení žilního systému při hluboké žilní trombóze, onemocnění srdce, ledvin i jiné vzácnější příčiny. A dále vyšetřit příčiny lymfatického edému. Při podezření na vrozený lymfedém se u dětí a mladých dospělých provádí podrobné genetické vyšetření. V případě získaného lymfedému k objasnění příčiny kromě pečlivé anamnézy slouží i další zobrazovací metody.

Léčba lymfedému

Terapie mízního otoku je komplexní, jejím úkolem je zlepšit drenáž mízního systému, a tím redukovat otok. Za zlatý standard léčby lymfedému je považována tzv. komplexní dekongestivní terapie doplněná dlouhodobou medikamentózní léčbou. Zcela ojediněle se přistupuje k chirurgické terapii.

Komplexní dekongestivní terapie

Komplexní dekongestivní léčba se skládá ze dvou fází. V počáteční fázi se každodenně po dobu 4 – 6 týdnů pomocí sérií procedur zmírňuje otok. Léčebný plán zahrnuje manuální mízní drenáže (lymfodrenáže) následované přístrojovou komorovou drenáží. Po jedné léčebné fázi se výsledný efekt stabilizuje kompresní pomůckou.

Poté následuje udržovací fáze léčby. Nemocný si sám trvale bandážuje končetinu, pečuje o její kůži, cvičí, případně používá domácí přístrojovou lymfodrenáž. Pravidelně chodí na kontroly, na kterých podle potřeby lékař doporučí opakování cyklu po třech měsících až půl roce.

Manuální lymfodrenáž

Při manuální lymfodrenáži je jemným tlakem masírována kůže a měkké tkáně postižené lymfedémem, tím dochází ke zlepšení resorpce i transportu mízy cévami. Současně buňky produkují více enzymů, které rozkládají bílkoviny hromadící se ve tkáni a podporující tvorbu otoků. Lymfodrenáž by nikdy neměla bolet.

Manual-Lymphedema-Services-Image

Přístrojová lymfodrenáž

Přístrojová lymfodrenáž se provádí pomocí nafukovaných vícekomorových vaků, které vytvářejí tlakové vlny napomáhající transportu mízy. Vždy navazuje na manuální drenáž.

Kompresivní bandáž

V první fází se provádí komprese v několika vrstvách krátkotažnými obinadly. Je přiložena po manuální a přístrojové lymfodrenáži na 24 hodin a poté se postup opakuje. V udržovací fázi mohou bandáž nahradit kompresivní návleky. Šijí se na míru.

Péče o kůži

Pravidelná péče o kůži je nejlepší prevencí kožních komplikací. Každý den provádějte pečlivou hygienu postižené končetiny a její kůži zvláčňujte pleťovými krémy a mléky s kyselým pH. Dávejte si pozor na jakékoliv poranění, protože výrazně zvyšuje riziko zhoršení lymfedému. Každé poranění musí být okamžitě léčeno, stejně jako plísňová onemocnění.

Režimová opatření

Přiměřená svalová zátěž podporuje funkci mízního systému. Vhodné je skupinové cvičení pod odborným dohledem či plavání. Fyzickou aktivitu provádějte vždy s kompresí postižené končetiny. Dodržujte normální přísun tekutin, ale omezte potraviny s vysokým obsahem soli.

Medikamentózní léčba

Podpůrná medikamentózní léčba zahrnuje podávání komplexních enzymových preparátů a některých žilně aktivních látek.

Kombinované enzymové preparáty působí téměř na všechny úrovně mechanismů vyvolávající a udržující lymfedém. V České republice se užívá Wobenzym, který obsahuje kombinaci rostlinných a živočišných enzymů štěpících bílkoviny (tzv. proteáz). Během prvních dvou týdnů léčby zlepšuje subjektivní pocity, později i redukuje otok. Užívá se dlouhodobě, počáteční dávky je vyšší než udržovací.

Žilně aktivní látky tzv. venofarmaka jako Detralex, Ascorutin, Anavenol, Cilkanol a Venoruton ovlivňují žilní systém, takže jejich efekt na lymfatické cévy je sekundární. Při lymfedému dolních končetin mohou pomoci, u horních spíše ne.

Chirurgické metody léčby lymfedému

Chirurgická léčba se volí pouze lymfangiosarkomu či sloní nohy. Snesení hyperplastické tkáně sloní nohy chirurgicky či liposukcí umožní mobilizovat končetinu. Mikrochirurgické metody, kdy se vytváří mízní a mízo-žilní spojky zlepšující odvod mízy nebo se transplantují mízní cévy, se provádějí ojediněle na specializovaných pracovištích.

Podpůrně léčebné postupy

Lymfatický otok může zmírňovat magnetoterapie, elektroléčba, laserová terapie, vibrace, diatermie (léčebné ohřívání končetiny vysokofrekvenčním proudem) a další. Všechny tyto postupy mají podpůrný význam, vždy by měly být doporučeny vaším lymfoterapeutem nebo lymfologem (lékařem).

Prevence lymfedému

Vzniku lymfedému nelze zabránit. Včasnou léčbou a dodržováním doporučených léčebných i režimových postupů však můžete zabránit vzniku invalidizujících stavů jako je sloní nohy (elefantiáza).

Jestliže se léčíte s lymfedémem, vyvarujte se drobných poranění, pobytu v horkém prostředí při slunění, koupelích či saunování. Do postižené končetiny si nenechejte aplikovat injekci, ani měřit tlak.

Lymfedém zhoršuje každá infekce, i plísňové onemocnění nohou. Kožní mykóze můžete předejít dodržováním hygienických návyků. Ve společných šatnách, sprchách, bazénech nebo saunách se neprocházejte naboso, zásadně používejte vlastní pantofle. Noste prodyšnou obuv, nejlépe z pravé kůže. V létě choďte v otevřené obuvi. Pravidelně provádějte dezinfekci vnitřní části obuvi, zvláště té sportovní, dezinfekčním sprejem do obuvi.

Doporučení při lymfedému

Pokud nosíte kompresivní návleky, dávejte pozor, aby se vám návlek nezařezával, protože se tak může zhoršovat lymfedém pod zářezem.

Manuální a přístrojovou lymfodrenáž by měl provádět zkušený kvalifikovaný odborník – lymfoterapeut, který zná průběh lymfatických cév. V opačném případě může dojít i ke zhoršení stavu. Stejně tak kompresivní bandáž by měl provádět lymfoterapeut, případně zaškolit nemocného nebo rodinného příslušníka, aby mohla být přiložena doma.

Pokud se lymfatický otok objeví náhle, nechejte se komplexně vyšetřit na nádorová onemocnění.



Diskuse k článku

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!
Odesláním souhlasíte s pravidly diskuze.
Další články z rubriky

Zlomeniny pánve

Pletenec pánevní je označení pro anatomickou strukturu prstencovitého tvaru, která leží na bázi páteře. Kost pánevní je párová a srůstá ve stydké oblasti. Kost je plochá a vznikla srůstem kostí kyčelní, sedací ...

Onemocnění koronavirem, COVID-19

COVID-19 je označení onemocnění způsobené odhaleným typem koronaviru. Jelikož jde o zcela nově objevený virus, onemocnění se nejčastěji označuje jako onemocnění koronavirem. Je nutné podotknout, že existuje mno...

Srdeční selhání (obecně)

Srdce je dutý sval, který je uložený v dutině hrudní. Srdce vytváří pravidelné stahy, kterými zajišťuje pohyb krve po těle. Krví se přenáší dýchací plyny, živiny, odpadní látky a mnoho dalších důležitých složek...

Balanitida

Balanitida neboli balanitis je odborné označení pro zánět žaludu. Žalud je anatomická struktura penisu muže. Jde o hlavu (špičku) penis, která se v odborné literatuře častěji nazývá jako glans penis. Toto zánět...

Botulismus

Původcem infekce je bakterie Clostridium botulinum, která se dokáže množit i bez přístupu vzduchu a tvoří spory (klidová forma bakterií umožňující…

Cholera

Jak již bylo řečeno, onemocnění cholery vzniká napadením lidského organismu bakterií Vibrio Cholerae. Onemocnění se šíří fekálně-orální cestou …

Ehrlichióza

Jak již bylo naznačeno, příčinou vzniku ehrlichiózy je přenos bakterií krví z přisátého klíštěte. Tzv. rezervoárem bakterií jsou nejen klíšťata, ale…

Tularémie – zaječí nemoc

Tularémie byla poprvé popsána před první světovou válkou v oblasti Tulare v USA. Ve dvacátých letech minulého století Edward Francis izoloval tuto…

Brániční kýla

Bránice se latinsky označuje jako diaphragma a řecky jako pren. Jde o blánu tvořenou svalovými vlákny a šlachami. Najdeme ji u téměř všech savců…

Ascites

Podstatou vzniku břišního výpotku neboli ascitu je určitá nerovnováha při tvorbě tekutiny a při jejím vstřebávání. Velkou roli při vstřebávání hrají…

Zhoubný nádor slinivky břišní

Slinivka břišní, odborně pankreas, je laločnatá žláza umístěná před zadní stěnou břišní za žaludkem. Připomíná velkou slinnou žlázu. Její pravá část…

Zánět slinivky břišní

Slinivka břišní (odborně pankreas) je žláza uložená před zadní stěnou břišní za žaludkem. Jedná se o žlázu s dvojí sekrecí – exokrinní a endokrinní.…

Embolie obecně

Podle typu embolu (vmetku) existuje několik druhů embolie. Tím pak získáme také mnoho příčin vzniku embolie. Je známo mnoho stavů, které zvyšují…

Kašel – akutní a subakutní

Sliznice dýchacích cest je opatřena důmyslným „kartáčem“ (řasinkový epitel, epitel – vrchní vrstva sliznice) jehož funkcí je trvalé odstraňování…

Alergická rýma

Klíčovým orgánem je nosní sliznice, ale velmi často se současně vyskytují alergické projevy i na jiných orgánech, zejména oční spojivce, kůži a…

Azbestóza

Nebezpečnost azbestu vychází z několika jeho vlastností. Jednou z nich je malý rozměr jeho vláknité struktury. Částice se dostávají do prachu a jsou…

Achondroplazie

Onemocněním trpí muži i ženy přibližně stejně často (muži mírně častěji), protože achondroplazie patří k autozomálně dominantním dědičným poruchám.…

Downův syndrom

S Downovým syndromem se lékaři setkávali již v dávné minulosti (je dochována lebka nemocného ze 7. století), ale první popis poruchy se přisuzuje…

Pompeho choroba

Pompeho choroba se řadí mezi velmi vzácná onemocnění. Rozlišují se tři formy onemocnění a to infantilní, která postihuje novorozence, a pak juvenilní…

Turnerův syndrom

Genetická informace stojí za člověkem jako takovým, v genech jsou uloženy veškeré informace o těle člověka od složení buněk a jejich produktů po…

Kraniosynostóza

Hlava novorozence je složená z několika plochých lebečních kostí, které jsou spojeny volnými fibrózními švy (frontální, sagitální, okcipitální,…

Demence

Jelikož ve většině případů demence postihuje osoby starší 60 let, označuje se demence jako senilní demence neboli stařecká demence. Pojem je ale…

Úrazy hlavy

Příčin vzniku úrazů hlavy existuje obrovské množství. K častým příčinám patří běžné nehody v domácím prostředí (klasické pády z žebříku, ze židle,…

Synkopa

Měli bychom se seznámit také s podobnými stavy, neboť každá krátkodobá porucha vědomí není synkopou. Pojem synkopa je vymezen pouze pro příčinu v…

Gynekomastie

Běžně se gynekomastie v mužské populaci objevuje jako přirozená hormonální nerovnováha. Může to být již u novorozenců díky přechodu ženských…

Connův syndrom

Aldosteron je steroidní hormon a hlavní mineralokortikoid, který je produkovaný vnější zónou (zona glomerulosa) kůry nadledvin. Aldosteron hraje…

Addisonova choroba

Addisonova choroba je nepříliš časté onemocnění, bez správné diagnostiky a léčby může ale být až smrtelné. Nemoc je spojena s poruchou tvorby hormonů…

Poruchy štítné žlázy

Hlavní funkce štítné žlázy spočívá v tvorbě a vylučování hormonů. Štítná žláza produkuje tyroxin, trijodtyronin a kalcitonin. Tyroxin a trijodtyronin…

Uštknutí hadem

Celosvětově existuje asi 3000 druhů hadů, ale pouze 15 % z nich je člověku nebezpečných. Hadi se vyskytují krom Antarktidy na všech kontinentech.…

Portální hypertenze

Příčin vzniku portální hypertenze existuje hned několik typů. Můžeme je rozdělit na prehepatální příčiny (příčiny v oblasti před játry), hepatální …

Krvácení z nosu neboli epistaxe

Nos je nedílnou součástí obličeje. Zevní nos je tvořen drobnými nosními kůstkami a navazující chrupavkou. Nosními dírkami proudí vzduch do horních…

Hemolytická nemoc novorozenců

Příčinou hemolytické nemoci novorozenců je přenos mateřských protilátek přes placentu. Protilátky se pak navážou na červené krvinky plodu. K této…

Spála

Nemoc je vysoce infekční a dětský kolektiv vybízí k epidemiím a rychlému přenosu mezi dětmi. Spála se může ale vyskytnut také u dospělých osob, jen…

Popáleniny

Teplo, které může způsobit popáleniny, může mít mnoho forem. Popáleniny mohou zapříčinit následující rizikové činnosti: Může jít o horkou tekutinu…

Dehydratace

Voda je nedílnou součástí lidského těla. Vyskytuje se uvnitř buněk jako součást intracelulární tekutiny (asi 60 %), i extracelulárně v mezibuněčném…

Kuří oko

Kuří oko vzniká v místě chronického tlaku na kůži. Tlak je bodový a plocha tlaku je většinou okrouhlá nebo oválná. Tlak na kůži vzniká nejčastěji…

Nádor jazyka

Podle statistik v roce 1990 podlehlo nádorům ústní dutiny asi o třetinu méně nemocných nežli v roce 2013. Celosvětově se jedná o závažný problém,…

Thymom

Brzlík je uložen hned za hrudní kostí v oblasti přechodu krku na hrudník. U dětí je veliký, v pubertě se začíná zmenšovat a je nahrazován tukem. Po…

Nádory varlat

Jednoznačná příčina vedoucí k nádoru varlat není známá. Jsou však prokázány rizikové faktory, které se mohou podílet na vzniku nemoci u konkrétního…

Spinocelulární karcinom

Hlavní příčinou vzniku spinocelulárního karcinomu je vystavení kůže UV záření. Nemusí se jednat pouze o sluneční záření, jednoznačně byl také…

Retinitis pigmentosa

Onemocnění postihuje obě pohlaví. Dnes je již známo víc jak 50 různých genetických defektů. Patří mezi ně X vázaná dědičnost (5-15 %), autozomálně…

Odchlípení sítnice (Amoce)

Jedním z nich je slepá skvrna neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje tepna arteria centralis retinae. Druhou strukturou je…

Keratokonus

Příčina degenerativní změny rohovky vedoucí ke keratokonu jsou dosud neznámé. Odborníci se domnívají, že za změnami stojí kombinace genetických vlivů…

Neprůchodnost slzných cest

Slzy mají za úkol zvlhčovat oko, odplavovat nečistoty a chránit ho před infekcí. Zjednodušeně jsou slzy jen slaná voda s příměsí bílkovin. Jsou…

Malárie

Římský Columella pak asocioval horečky s kousnutím komára a to především v bažinatých oblastech. Historicky se uvádí, že malárie mohla stát za pádem…

Filarióza

Nákaza se velmi hojně vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, střední a jižní Ameriky a Tichomoří. Filarióza je parazitární…

Parazitární infekce

Jelikož existuje mnoho druhů parazitů, k nákaze parazitem může dojít mnoha způsoby. Jednou z nejčastějších příčin nákazy je požití potravy či nápoje,…

Toxoplasmóza

Původcem onemocnění je Toxoplasma gondii (toxoplasma obecná), nitrobuněčný prvok řadící se mezi kokcidie. Jedná se o invazivního prvoka, který v…

Neplodnost u žen

Příčiny vzniku neplodnosti u žen nejsou vždy jednoznačné a není vždy lehké je diagnostikovat. V mnoha případech je neplodnost neobjasněna. K…

Ženské pohlavní nemoci

Nakazit se tzv. lidským papilomavirem HPV je velmi snadné. HPV virů jsou bohužel stovky, a i když je možné se proti některým z nich očkovat, očkování…

Nemoci předkožky – fimóza, parafimóza

Zevní chlapecký genitál je tvořen penisem a varlaty uloženými v šourku (scrotum). Penis se skládá z těla a žaludu (lat. glans penis), na kterém ústí…

Abrupce placenty

Příčina vzniku abrupce placenty je stále poměrně nejasná. Existují ale určitá zvýšená rizika pro vznik abrupce. Tato rizika se označují jako rizikové…

Zlomeniny kostí dolní končetiny

Zlomenina, odborně fraktura, je porucha kontinuity kosti. Ke zlomení dochází v případě, kdy je elasticita a celková pevnost kosti překonána vnější…

Otoky dolních končetin

Obecně se otok označuje jako edém. Slovo vychází z latinského oedeme. Edém neboli otok je stav, kdy se ve tkáních (nebo orgánu) objevuje nadbytečná…

Výhřez meziobratlové ploténky

K výhřezu meziobratlové ploténky může teoreticky dojít kdekoliv v celé délce páteře. Nejčastěji se ale s herniací disku setkáváme v nejvíce…

Ostruha patní kosti

Patní kost (latinsky calcaneus) je předozadně protáhlá zánártní kost, která spojuje lýtkové kosti s kostmi plosky nohy. V zadní části paty se nachází…

Lamblióza neboli giardióza

Giardia intestinalis (jinak také zvaná Giardia lamblia, G. duodenalis, Lamblie střevní) je jednobuněčný organismus, který patří mezi prvoky. Tento…

Dráždivý tračník

Funkční poruchy trávení jsou dlouhodobé obtíže trvalého nebo návratného charakteru, u kterých nebyla objevena organická příčina choroby. Tyto potíže…

Avitaminóza

Vitamín obecně je organická látka, která je nezbytná pro normální růst a výživu lidského organismu. Vitamín nemůže být syntetizován v lidském těle,…

Kojenecká kolika

Do trávicího ústrojí se vzduch dostává polykáním se stravou a při trávení potravy působením střevních bakterií. Spolykaný vzduch částečně odchází při…

Tinnitus

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20-20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vímá frekvence 50…

Percepční sluchové vady

Percepce je výraz, který označuje vnímání, to znamená, že percepční vady se týkají poruch vnímání zvuku. Zvuk je tedy vpořádku veden vnějším uchem do…

Menierova nemoc

Pro pochopení vzniku této nemoci je důležité zmínit stavbu vnitřního ucha. Vnitřní ucho je velmi složitý párový orgán. Zajišťuje převod zvuků z…

Převodní sluchové vady

Ucho mladého zdravého člověka je schopno vnímat zvuky v rozsahu frekvencí 20 - 20000 Hz (Hertzů), starší osoba s nedoslýchavostí pak vnímá frekvence…

Epiglotitida

Před rokem 1980 (rok objevu vakcíny proti Haemophilu influenzae) toto onemocnění postihovalo převážně malé děti ve věku 2 až 4 let a v mnoha…

Nemoci slinných žláz

Velké slinné žlázy jsou párové orgány uložené v blízkosti dutiny ústní. Protože mají vývod, který dopravuje vytvořené sliny na místo určení, říká se…

Zubní kaz

Zubní kaz, latinsky caries, je infekční onemocnění zubu, při kterém dochází k narušení části skloviny dříve zdravého zubu. Zubní kaz je celosvětově…

Příušnice

U spousty lidí (zhruba u poloviny), probíhají příušnice skrytě, to znamená, že dotyčný ani neví, že je nakažený, takže nemá žádné příznaky. U…

Koňská encefalomyelitida východního typu – EEE

Jak již bylo naznačeno, koňska encefalomyelitida východního typu je virové onemocnění přenášené komáry. Jedním druhem komára, který typicky přenáší…

Nachlazení

Statisticky trpí dospělý člověk nachlazením 2-3x ročně, děti dokonce 6-8x do roka. Nachlazení se objevuje nejčastěji během zimních měsíců ale…

Kaposiho sarkom

Kaposiho sarkom nemusí zůstat pouze u kůže, ale může napadat také končetiny, plíce, játra či zažívací trakt. Sarkom obecně označuje typ nádoru, který…

Horečka dengue

Horečka dengue (čti denge či dengi) je virové onemocnění rozšířené v exotických krajích. Zaslouží si pozornost českých cestovatelů, protože v roce…

Prolaps rekta neboli výhřez konečníku

Konečník je poslední část tlustého střeva. Slouží k hromadění stolice a podílí se na jejím vyprazdňování. Díky důmyslnému systému vnitřního a…

Průjem

Světová zdravotnická organizace WHO definuje průjem přesněji jako tři a více vodnatých stolic za den nebo častější stolice než je běžné po zdravou…

Alportův syndrom

Alportův syndrom je vrozená neboli dědičně podmíněná skupina projevů. Konkrétně se jedná o vrozenou poruchu kolagenu typu 4. Kolagen je stavební…

Inkontinence stolice

Pro pochopení funkce konečníku je dobré představit si tuto oblast trávicího traktu. Konečník neboli rektum je koncová část tlustého střeva, na které…