Seboroická dermatitida

Seboroická dermatitida je chronické onemocnění kůže zánětlivého charakteru, které nemá infekční původ. Postihuje oblasti bohaté na mazové žlázy, zejména obličej, šíji, horní část zad a hrudníku, nebo místa, kde dochází k intenzivnímu tření kůže, tedy v podpaží, tříslech a pod prsy. Vyskytuje se u novorozenců i dospělých v různých formách, častěji však postihuje mladé muže.

Seboroická dermatitida se též označuje jako seboroický ekzém. Název choroby je odvozen od pojmu seborea, což je zvýšená sekrece mazových žláz. Zánětlivé postižení kůže se označuje jako dermatitida.

Stavba kůže

Kůže se skládá ze tří základních částí: pokožky, škáry a podkožní tukové tkáně.

Svrchní tenká vrstva pokožky (epidermis) je tvořena několika vrstvami kožních buněk zajišťujících odolnost kůže. Její buňky směrem k povrchu rohovatí a olupují se. Buňky pokožky (keratinocyty) se během 28 dní přeměňují (ztrácí buněčné struktury) a postupují směrem k povrchu. Nejsvrchnější rohová vrstva tvořená plochými šestiúhelníkovými lamelami se olupuje. Při seboroické dermatitidě se pokožka více olupuje, tvoří se kožní šupiny.

Škára (korium neboli dermis) je vazivová střední vrstva kůže, obsahuje cévy, nervy a přídatné orgány kůže jako mazové či potní žlázy, chlupy, vlasy a nehty. Činnost mazových žláz je řízena hormonálně. Žlázy jsou umístěny převážně na obličeji a horní části hrudníku v seboroické lokalizaci. Zatímco na dlaních a ploskách je nenajdeme. Podkožní tkáň je nejhlubší vrstvou kůže, tvoří ji tuková a vazivová složka.

Výskyt seboroické dermatitidy

Četnější výskyt choroby je vázán na dvě věková období – první tři měsíce života dítěte a dospělost mezi 30. a 60. rokem věku. V dospělosti postihuje až 5 % populace, převažují ale muži. Zvláštní skupinou jsou HIV pozitivní jedinci, u kterých dermatitida obtížně reaguje na léčbu a může být prvním příznakem HIV pozitivity.

Zvýšený výskyt seboroické dermatitidy je rovněž u jedinců s nedostatkem vitamínů skupiny B a poruchou metabolismu esenciálních mastných kyselin.

Příčina seboroické dermatitidy

Seboroická dermatitida patří do skupiny ekzémových onemocnění, nemá však alergický podklad. Její příčina není zcela objasněná. Důležitým faktorem vzniku je zvýšená sekrece mazových žláz, která se odborně označuje jako seborea. V kožním mazu se výborně daří lipofilní kvasinci Pityrosporum ovale (neboli Malassezia furfur). Přestože běžně osídluje kůži člověka, zvýšeně se vyskytuje v oblastech s vyšší produkcí kožního mazu.

Seboroická dermatitida je závislá na klimatických podmínkách. Zhoršuje se v zimě a zlepšuje v létě, u moře a na horách. Nesporný význam mají i psychické vlivy. Ke zhoršení choroby dochází při stresu, tudíž se seboroická dermatitida řadí k tzv. civilizačním chorobám. Určitou roli hraje také dědičnost.

Jak vzniká seboroická dermatitida?

Kvasinka Pityrosporum ovale hraje významnou roli v mechanismu onemocnění. Existuje několik teorií, jak působí. Seboroická dermatitida může být způsobena zánětlivou odpovědí na toxiny produkované kvasinkou. Každý člověk k ní však má různou vnímavost. Kvasinky způsobují poruchu kyselého ochranného pláště kůže. Malassezie produkuje enzym štěpící tuky z mazových žláz, uvolněné mastné kyseliny procházejí vrstvami pokožky a porušují kožní bariéru. Kůže se více odlupuje (vznikají kožní šupiny), které podporují tvorbu kožního mazu.

Zvýšená činnost mazových žláz je rovněž ovlivněna vysokou produkcí mužských pohlavních hormonů v kůře nadledvin brzy po narození. Později jejich produkce ustává a opět se zvýší na počátku puberty.

Jak se mění struktura kůže při seboroické dermatitidě?

Seboroická dermatitida je charakterizována poruchou rohovění buněk v horní vrstvě pokožky a otokem buněk spodních vrstev, které tak nabývají houbovitého vzhledu. Nepravidelné rozšíření pokožky je podmíněné zmnožením jejich buněk. V horní vrstvě škáry prostupují do okolí cév určité typy bílých krvinek doprovázející zánětlivou reakci. Při seboreické dermatitidě je zkrácený proces obnovy buněk pokožky. Při rychlém odlučování se zrohovatělé buňky slepují dohromady a vytvářejí viditelné kožní šupiny.

Formy seboroické dermatitidy

1. Mastná forma je charakterizována tvorbou mastných šupin a krust na zarudlé kůži s občasnými pupínky a puchýřky splývajícími do oválných ložisek.
2. Suchá forma postihuje zbývající část nemocných, je provázena tvorbou drobných šupinek na nezarudlé kůži.

Seboroická dermatitida u kojenců

Seboroická dermatitida se objevuje v prvních třech měsících života až u dvou třetin kojenců. Náchylnější jsou dobře kojené pastózní děti s tendencí k nadváze.  V lehčích (častějších) případech se projevuje pevnými mastnými lpícími šupinami kůže ve vlasech, připomínající lupy. Kůže pod nimi není zarudlá. Šupiny se dále mohou rozšířit do oblasti obočí, střední části obličeje a krku, kde mají charakter světle červených ostře ohraničených a mírně se olupujících ložisek.

Závažnější formou jsou téměř nesvědící a nemokvající zarudlá olupující se ložiska, která vznikají v místech kožních záhybů, především v podpaží a tříslech. Mohou mít tendence k tvorbě kulatých a postupně splývajících ložisek na trupu. Často se přidružuje druhotná bakteriální či kvasinková infekce.

Seboroická dermatitida u dětí předškolního věku

U dětí předškolního věku se na obličeji, horních končetinách nebo trupu objevují neostře ohraničená, bělavá, kruhovitá, jemně olupující se skvrnitá ložiska. Odborně se tato forma označuje jako pityriasis simplex alba. Někteří ji považují za projev atopického ekzému.

Seboroická dermatitida u dospělých

Mírná forma onemocnění (seboreický ekzematid) je charakterizována tvorbou ostře ohraničených žlutorůžových ložisek krytých žlutavými mastnými šupinami. Nejčastěji se tvoří v obočí, ve vlasech, na víčkách, pod bradou, za ušními boltci, v nazolabiální rýze (prohlubní mezi nosem a tváří táhnoucí se až k ústním koutkům) nad hrudní kostí a mezi lopatkami.

Plně rozvinutá forma má sklon k chronicitě a opakovanému výsevu choroby. Její projevy jsou plně vyvinuté, tvoří se ve stejných lokalizacích na zarudlé prosáknuté kůži s nepravidelným ohraničením. V dospělosti se dá rozlišit několik forem, lišících se vzhledově i lokalizací.

1. Seboroická dermatitida kštice začíná olupováním kožních šupin – lupů, později kůže rudne a tvoří se mastné šupiny. Projevy se dále šíří za ušní boltce, na šíji a krk.
2. Při seboroické dermatitidě obličeje se projevy soustředí do centrální části obličeje. Mohou být provokovány slunečním zářením.
3. Retroaurikulární seboroická dermatitida se tvoří za ušními boltci, kde zarudlá kůže praská a obtížně se hojí. Představuje příhodné prostředí pro množení bakterií (tzv. impetiginizace). Zpravidla se jedná o oboustranné postižení, ojediněle je zasažen jeden z vnějších zvukovodů.
4. Při seboroické dermatitidě trupu se nad hrudní kostí tvoří sdružená kruhovitá ložiska (tzv. polycyklická) se zvýrazněním okrajem. Projevy se snadněji vytvoří v zimních měsících, kdy je odpařování kůže omezené oděvem. Jindy vznikají na trupu a končetinách neostře ohraničená skvrnitá začervenalá olupující se ložiska nebo i větší plochy.
5. Při intertriginózní seboreické dermatitidě jsou postižena místa tření kožních záhybů a řas, tedy podpaží, třísla a u žen pod prsy. V těchto oblastech často dochází k druhotnému vzniku kvasinkové či bakteriální infekce projevující se zarudnutím a tvorbou bolestivých trhlin (ragád).

Komplikace seboroické dermatitidy

Nejčastější komplikací je generalizace kožních projevů, tedy výskytu ve všech oblastech kožního povrchu. Ještě závažnější formou je erytrodermie - souvislé zánětlivé postižení celého kožního povrchu. U kojenců je erytrodermie (morbus Leiner) provázena horečkou, chudokrevností, průjmem, zvracením a rozvratem vnitřního prostředí. Rozvíjí se akutně při masivním osídlení trávicího traktu kvasinkami. Ke generalizaci kožních projevů dochází akutně buď bez zjevné příčiny nebo po podráždění již vyskytujících se ložisek slunečním zářením či nevhodnou zevní léčbou. Splývající zarudlá ložiska mohou mokvat a tvořit krusty. K podobným projevům dochází i při kontaktní senzibilizaci, tedy vzniku přecitlivělosti při opakovaném vystavení určité látce.

Diagnostika seboroické dermatitidy

Pokud se u vás nebo vašeho dítěte objeví mastné kožní šupiny na zarudlé kůži, neváhejte s návštěvou kožního lékaře (dermatologa).  Stanovení diagnózy u mírnějších forem probíhá na základě vzhledu a lokalizace projevů, jejich zlepšení při léčbě a opakovanému výsevu po vysazení léčby.  Některé formy mohou být zaměněny za lupénku (psoriázu) a naopak. Je nutné odlišit další kožní choroby jako atopická dermatitida, bakteriální kožní onemocnění (impetigo), růžovka nebo akné.

Léčba seboroické dermatitidy

Základem léčby seboroické dermatitidy je zevní terapie. Její účinek podporuje světloléčba a užívaní vhodného typu běžných kosmetických přípravků. K celkové léčbě se přistupuje u závažnějších forem seboroické dermatitidy.

Zevní terapie

Volba správného typu léčby závisí na lokalizaci, rozsahu postižení, věku nemocného a případném druhotném postižení bakteriemi či kvasinkami. Na jinou lokalitu může fungovat jiný typ léčebného přípravku. Vlasatá část hlavy se ošetřuje šampony. U dospělých jsou nejlepší šampony s obsahem keratolytik, antimykotik či antimikrobiálních substancí. U dětí se volí běžné šampony, při neúčinnosti šampony s antimykotiky. Na ostatní části, včetně vlasů se aplikují gely, krémy či lotia. Masti nejsou pro léčbu seboreické dermatitidy vhodné, mají okluzivní charakter (znesnadní přístup vzduchu).

Cílená zevní terapie

Nánosy šupin odstraní oleje, krémy či lotia s přídavky kyseliny salicylové či urey (močoviny) tzv. keratolytika. Aplikují se určitý čas před umytím. U kojenců jsou vhodné krémy či lotia s ureou (Excipial Ulipolotio), protože kyselina salicylová se může vstřebávat kůží.

K potlačení zánětlivých projevů nemoci se používají lokální kortikoidy. Jejich účinek se dostavuje poměrně rychle. Kortikoidy však neničí vyvolávající činitele (kvasinky), tudíž se projevy znovu vrací. Dlouhodobá aplikace kortikoidů vede ke ztenčení pokožky a dalším nežádoucím účinkům, proto se volí slabší kortikoidy a po zlepšení projevů se přistupuje k postupnému vysazování. Dále se v léčbě pokračuje antimykotickými nebo kombinovanými přípravky (kortikoid, antimykotikum a případně i antibiotikum). Lokální kortikoidy jsou k dispozici ve všech formách. Roztoky se aplikují do vlasaté části, krémy a lotia se mažou na tělo a obličej. Nejčastěji používanými preparáty jsou Elocom, Afloderm či Locoid, z kombinovaných jmenujme Pimafucort a Imacort.

Antimykotika ničí vlastní kvasinky, a tím omezují osídlení postižených ploch. Jsou dobře snášena. Léčebný efekt trvá déle než při používání lokálních kortikoidů. Nejčastěji se používá Micetal, Lamisil či Canesten.

Běžné kosmetické přípravky

Po skončení léčby nebo v jejím průběhu k prostřídání (při intervalové léčbě) se používají kosmetické přípravky s obsahem antimikrobiálních složek. Omezují nežádoucí osídlení mikroby, a tak snižují produkci kožního mazu. Nejznámějšími přípravky jsou Sebo Fluide krém (Louis Widmer), Pityal emulze (La Roche-Posay) nebo Sensibio D.S. krém a gel (Bioderma).

Celková léčba seboroické dermatitidy

U těžších forem a rozsáhlejšího postižení se celkově podávají antimykotika, nejčastěji Nizoral nebo Sporanox po dobu 7 dnů. Při druhotné bakteriální infekci se přistupuje k antibiotické léčbě, zpravidla Tetracyklin po dobu 3 týdnů s postupným snižováním dávky. Při těžším postižení obličeje se volí Metronidazol, celkově či lokálně. U generalizovaných forem a erytrodermie se celkově krátkodobě podává kortikosteroid Prednison. Efekt má i systémově podávaný derivát vitamínu A – Izotretinoin.

Přírodní léčba

Kůže trpící seboreickou dermatitidou potřebuje dostatek vitamínů a minerálů. Zinek napomáhá hojení ran a kožní vyrážky. Cibule, zelená listová zelenina a obilné klíčky jsou bohaté na zinek. Selen, který má silné antioxidační účinky, je obsažen v hnědé rýži, jablečném octu, celozrnných výrobcích, ořechách a sojových bobech. Česnek funguje jako přírodní antibiotikum, má totiž silné antimikrobiální účinky a posiluje imunitní systém. Pro zdravou kůži a vlasy jsou důležité zejména vitamíny skupiny B.

Prevence seboroické dermatitidy

Tvorbě kožního mazu nelze zabránit. Pokud je vaše kůže mastnější, zbytečně ji nevysušujte, ale promazávejte hydratačními krémy. Užívejte kosmetické přípravky určené pro kůži trpící seboroickou dermatitidou, zabráníte akutnímu vzplanutí kožních projevů.

Zhoršení projevů seboroické dermatitidy má souvislost s nezdravým životním stylem. Pokud je vaše kůže náchylná ke zvýšené tvorbě kožního mazu, omezte smažená a tučná jídla, čokoládu, mléko, sýr a bílou mouku. Nahraďte je velkým množstvím zeleniny a ovoce. Z mléčných produktů preferujte zakysané výrobky a kefír.

Doporučení

Seboroická dermatitida je chronické onemocnění, jehož projevy se často vrací. Proto po zlepšení jejich projevů zevní léčbu nevysazujte, ale dodržujte doporučení lékaře. Pokud vaše dítě trpí seboroickou dermatitidou, jeho kůži denně promazávejte zvláčňujícím krémem. Kožní šupiny neodškrabujte nehty, protože se vytvoří strupy (krusty) a projevy se ještě zhorší.