Artróza

Artróza, jinak také osteoartróza, je poměrně častým onemocněním kloubů. Jde o degenerativní onemocnění a může postihnout prakticky kterýkoliv kloub v těle. Přesnější je pojmenování osteoartróza, protože onemocnění nepostihuje jen kloub samotný, ale také okolní kost. Lidé často artrózu zaměňují za artritidu, ale artritida znamená z latinského názvosloví zánět kloubu. Nejde tedy o stejnou klinickou jednotku (do skupiny zánětlivých onemocnění patří například revmatoidní artritida). Obecně ale slova artróza, osteoartróza, osteoartritida nebo lidově revma popisují shodné onemocnění.

Artróza postihuje převážně dospělou populaci, a to ve věku 50 a více let. S věkem výskyt stoupá, samozřejmě není výjimkou ani mladší věk. Říká se, že se ve věku nad 50 let vyskytuje až u 80 % populace s tím, že je výskyt většinou o něco častější u žen. Onemocnění se projevuje bolestivostí a poruchou funkce (hybnosti) daného kloubu.

Příčina vzniku artrózy

Ve většině případů příčiny vzniku artrózy bohužel nejsou známy. Existuje řada rizikových faktorů, které zvyšují pravděpodobnost vzniku artrózy, ale přesné příčiny to nejsou. Předpokládá se, že ke vzniku artrózy je třeba několika vlivů. Někteří odborníci tvrdí, že jde o civilizační onemocnění a příčinou je moderní životní styl.

Obecně dělíme artrózu na dva typy:

• Prvním je primární neboli idiopatická artróza. Rizikovým faktorem je dědičnost, nadváha až obezita a jednostranná námaha kloubu (časté sedavé zaměstnání, nadměrné jednostranné sportovní výkony). Pokud onemocnění postihuje pouze jeden kloub, jde o lokalizované onemocnění. Nejčastěji postihuje největší a nejsložitější kloub v těle - kolenní kloub a označuje se jako gonartróza. Může ale postihovat i ruce, nohy, kyčle nebo páteř. Podle lokalizace je pak i odborné pojmenování (haluxvalgus, koxartróza, spondylartróza,spondylóza, rhizartróza atd.). Pokud onemocnění postihuje tři a více kloubů, jde o generalizované postižení.
• Druhým typem osteoartrózy je sekundární artróza, která vzniká na podkladě úrazu, vrozené vývojové vady nebo primárního interního nebo zánětlivého onemocnění. To znamená zánět kloubu, metabolické onemocnění (dna), hyperparatyreóza, osteonekrózy, akromegalie, neuropatie a mnoho dalších.

Průběh artrózy

Vznik artrózy je založen na změně složení kloubní chrupavky. Chrupavka je vazivová pružná část kloubu, která ho chrání především proti otřesům. Je to poměrně tuhá struktura, chrupavka pokrývá hlavice kloubů. Chrupavka je složena z buněk a mezibuněčné hmoty, je bezcévná a neobsahuje žádnou inervaci. Na stavbě chrupavky se podílí především kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, glykoproteiny a elastin. Jedna z teorií vzniku artrózy je ta, že v chrupavce začnou převažovat destruktivní procesy nad procesy obnovujícími chrupavku. Můžeme si to představit tak, že pokud máte nižší pohyb (sedavé zaměstnání), snižuje se cirkulace v kloubu a snižuje se tak i správná výživa kloubu a chrupavky v něm. Podobně u obezity nebo nadměrného jednostranného zatížení je chrupavka poškozována. Ta se díky sníženému množství glykosaminoglykanů stává méně pružnou a zranitelnější. Na hladkém povrchu chrupavky se začínají postupně tvořit prasklinky, které se zvětšují, prohlubují a začínají zasahovat až ke kosti. Jelikož chrupavka není inervována, bolestivost se objeví, až když jsou narušeny okolní struktury. V tomto případě je ale bohužel kloub často nenávratně poškozen. Části chrupavky se postupně odlupují a uvolňují se do kloubního prostoru. Poškozují se měkké části kloubu. Začínají změny stavby a vznikají kostěné osteofyty. V tuto chvíli pomalu dochází k omezování pohybu a ke vzniku bolesti při pohybu v kloubu. Pohyb už není takového rozsahu jako dříve a v krajních polohách může docházet až k prudké bolestivosti.

V počátcích na první pohled kloub vypadá zdravě, později je ale oteklý a mění se jeho tvar - osa kloubu. Pro bolest je typické, že je nevyšší večer, zvyšuje se při pohybu, při změně počasí, nečekaným pohybem a po delší námaze. Častou komplikací artrózy je druhotně vzniklý zánět. Ten se pak projevuje zarudnutím, silnou neutuchající bolestí, otokem se zmnožením synoviální tekutiny a případně teplotou až horečkou. Jak už bylo řečeno, nejčastěji jsou postiženy velké klouby, jako je koleno, kyčel a rameno. Postiženy ale mohou být i malé klouby a to prstů jak u rukou, tak u nohou a páteř.

Artróza - diagnostika

Diagnostika tohoto onemocnění je založena jako ostatně každé onemocnění na důkladné anamnéze. Lékař by se vás mě vyptat na počátek vašich obtíží případně okolnosti, nutné je zjistit vaši rodinnou anamnézu, zda se některý váš příbuzný už s tímto onemocněním léčí. Je nezbytné zjistit, zda se léčíte s nějakým dalším onemocněním, které by popřípadě mohlo být samo o sobě příčinou artrózy. Vhodné je zjistit, zda pravidelně sportujete nebo dokonce zda jste profesionální sportovec. Po anamnéze následuje vyšetření, kde se lékař zaměřuje na celé tělo jako takové, zjišťuje, zda netrpíte nadváhou nebo až obezitou, je potřeba důkladně vyšetřit postižené místo nebo místa. Lékař se zaměřuje na samotný kloub a na okolí kloubu, zda není postiženo zánětem, je důležité vyšetřit pohyblivost kloubu a rozsah pohybu v něm. (Příkladem je to, že pokud máte postižený kyčelní kloub, bolest se často objevuje v třísle, u postižení kolene se objevují potíže při chůzi ze schodů).

Následují zobrazovací metody jako je rentgenové vyšetření, ultrazvuk, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance MR. Po zobrazení kloubu lékař sleduje poškození kloubních struktur, zúžení chrupavky, výpotek v kloubu, kostěné výrůstky osteofyty, změnu struktury okolní kosti a dalších struktur. Dále je vhodné odebrat a vyšetřit vzorek krve, případně pak odebrat a vyšetřit výpotek přímo z kloubu.

Léčba artrózy

Jelikož není jasná přesná příčina vzniku artrózy, je velmi obtížené léčbu zaměřit tak, aby se onemocnění pokud možno vůbec neobjevilo nebo jen s malými projevy. Jakmile už k onemocnění dojde, je možné dané projevy onemocnění tlumit, zpomalit, ale bohužel ne vždy zcela zastavit. Pokud je příčinou nějaké interní onemocnění, je potřeba primárně léčit toto. Pokud neznáme příčinu onemocnění, postupuje se tak, že se toto onemocnění léčí komplexně.

Hlavním projevem artrózy je bolest a znemožnění pohybu, proto je potřeba vybrat vhodné tišící léky. Řada z nich má jak účinek analgetický, tak antiflogistický (= protizánětlivý). K těmto lékům patří především nesteroidní antiflogistika jako je ibuprofen, paracetamol, diklofenak, kyselina salicylová, naproxen a další. Nutné je při užívání těchto léků myslet na vedlejší účinky jako je poškození jater, ledvin nebo vznik žaludečních vředů až perforací. Vhodné je použít také myorelaxancia, která uvolní okolní zatuhlé svaly a umožní zlepšení pohybu v tomto postiženém kloubu. Vhodným lékem je například guajacuran, který uvolní napětí v těle, omezí stres a uvolní svaly. Doporučují se také různé kloubní výživy, které lze volně koupit v lékárně. Pokud se rozhodněte pro jednu z nich, ujistěte se, že obsahuje glukosamin, chondroitin a methylsulfonyl metan (MSM). Nejčastěji v přípravcích bývají v poměru 5:3:2.

Někteří odborníci upozorňují na pozitivní účinek želatiny (gumoví medvídci), v tomto případě je ale rizikem vznik nadváhy, protože většina těchto přípravků nebo pochutin je poměrně bohatá na cukry. Nesporně velkým pomocníkem při léčbě jsou rehabilitace, pravidelné cvičení s redukcí hmotnosti a zpevňování svalů, masáže, elektroterapie, magnetoterapie, laser, léčba teplem či chladem, zábaly, bahenní koupele, lázeňská péče atd. Celou rehabilitaci je dobré doplnit nějaký vhodným sportem jako je plavání (ramena, páteř), jízda na kole (kolena), chůzí. Někdy k vyléčení postačí redukce váhy nemocného.

V případě, že ani jedna z výše zmíněných metod nezabírá, na řadě je invazivní chirurgie, kdy je možné chrupavky kloubní transplantovat, zasáhnout do kloubu řadou metod (artroskopie kolene s ošetřením daných struktur), případně poškozený kloub odstranit a nahradit ho kloubem umělým (totální endoprotéza). Z alternativních metod léčby artrózy můžeme zmínit homeopatika, která můžou zastavit procesy vzniku artrózy, případně potlačit zánět, doporučit můžeme také ajurvédské masážní oleje. Z bylinek se pak k léčbě artrózy doporučuje kostival lékařský v masti nebo gelu, odvar z jehličí borovice nebo lihový extrakt z kaštanu koňského.

Prevence artrózy

Stejně jako u léčby artrózy je nutné zdůraznit, že neznáme přesnou příčinu vzniku tohoto onemocnění, proto je velmi složité najít metodu, kterou bychom mohli účinně tomuto onemocnění předcházet. Odborníci se proto zaměřují na teoreticky možné příčiny a doporučují především:

• udržovat si vhodnou tělesnou hmotnost v mezích normy
• pravidelně cvičit, ale nepřehánět aktivity
• v případě profesionálního sportovního zaměření se vždy poradit s fyzioterapeutem a jinými odborníky
• pokud onemocnění souvisí s životním stylem 21. století, je vhodné omezit jízdu automobilem a místo toho kratší vzdálenosti dojít pěšky, pokusit se minimálně 3 krát týdně mít tělesnou aktivitu
• jíst střídmě
• vyvarovat se kouření a alkoholu

Pokud je příčina onemocnění známá (úraz, interní onemocnění), je těžké jakoukoliv prevenci vyvinout, nutné je ale na možnost vzniku artrózy vždy myslet.