Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida, česky pak klíšťový zánět mozku nebo lidově klíšťovka, je infekční život ohrožující onemocnění přenášené klíšťaty. Onemocnění je způsobeno komplexem virů z čeledi flaviviridae a krom mozku způsobuje také zánět mozkových obalů (meningů) neboli mozkových blan, případně míšních obalů. Existuje několik podtypů tohoto viru, prvním je středoevropský, druhým pak subtyp dálného východu. Virus středoevropský byl izolován v roce 1949.

Příčina vzniku klíšťové encefalitidy

Jak už bylo řečeno výše, onemocnění je způsobeno viry. V přírodě virus koluje mez drobnými obratlovci (krtci, hraboši, rejsci) a přenášejí ho různá vývojová stadia klíšťat.

Klíště (latinsky Ixodesricinus) bylo objeveno v roce 1758, jde o roztoče z čeledi klíšťatovití. Tento roztoč se živí sáním krve savců, ptáků nebo plazů a je to významný přenašeč infekčních chorob (krom boreliózy také klíšťovou encefalitidu). Samice klíštěte jsou větší než samci, můžou dosahovat velikosti až přes 1 cm. Tělo klíštěte se skládá z hlavičky a těla, kdy k průniku kůží slouží háčky, kterými se klíště pevně přichytí. Na chodidlech předních nohou má klíště speciální orgán, který umožňuje detekci oxidu uhličitého, který je obsažen v krvi a tím klíště bez obtíží najde svého hostitele a také jeho nejprokrvenější část těla (u lidí krk, podkolenní jamka a dolní končetiny obecně, břicho a podbřišek, podpaží, za ušima, krk).

Klíště se nejčastěji vyskytuje v oblasti vlhkých listnatých lesů, v místech s vysokou trávou a keřovými patry, v oblasti vlhkých luk, na okrajích lesů a v oblasti potoků a řek. Klíště na svoji oběť čeká na špičkách listů jak trávy, tak keřů. Pokud se klíštěte dotknete, neúprosně se přichytí háčky ke kůži, vyhledá nejlepší místo na těle a začne rychle sát krev. Dospělá samice saje krev na hostiteli (drobný hlodavec, lesní zvěř), kde ji vyhledá dospělý samec, který už potravu nepotřebuje, pouze vyhledá samici k páření. Samice pak hostitele opouští a naklade do půdy několik tisíc vajíček. Z vajíček se vyvinou larvy, které vyhledají drobná zvířata, jako jsou ptáci nebo ještěrky a několik dní na nich sají krev. Z larvy vzniká nymfa, která saje oběť dál. Postupně dospívají a opět se páří. Tento cyklus trvá jeden až čtyři roky. Nejčastějším výskytem klíšťat a jejich sání je časně z jara, počátek léta a podzim.

Onemocnění klíšťovou encefalitidou tedy závisí na tom, zda jste se dostali do blízkého kontaktu s klíštětem, tedy zda se přichytilo a začalo sát vaši krev. Dobré je ale také vědět, že encefalitida může být klíšťaty přenesena na domácí zvířata, především na dobytek, který pak může virus vylučovat mlékem. V česku byl první přenos prokázán po konzumaci kozího mléka. Jak mléko kozí, tak kravské by se proto nemělo pít nesvařené. Někteří odborníci se také přiklánějí k možnosti, že by encefalitidu mohli přenášet komáři.

Přenos klíšťové encefalitidy

Jak už bylo řečeno, k přenosu onemocnění dochází v době sání klíštěte, nejčastěji pokud je klíště neobjeveno několik hodin až dní. Pro život klíštěte je krev naprosto nezbytná, aby se mohlo vyvíjet v další stádia až do dospělosti. Klíště je v době přichycení velmi malé (několik milimetrů) a je proto velmi jednoduché ho přehlédnout. Virus encefalitidy přechází po přichycení do kůže a může rychle přestoupit do krve hostitele. Tvrdí se, že ve většině případů je třeba alespoň 36 hodin k tomu, aby došlo k přenosu. Bohužel ale byly zjištěny případy, kdy stačila k přenosu i pouhá jedna hodina. Proto pokud na těle objevíte klíště, které je větší velikosti než 2 mm, klíště mělo s největší pravděpodobností dostatek času k tomu, aby virus mohlo předat.

Průběh klíšťové encefalitidy

Závažnost onemocnění ve velké míře závisí na subtypu viru. Co se týče středoevropského subtypu, pak tedy i České republiky, 70 - 90 % případů onemocnění proběhne bez jakýchkoliv příznaků. Možná je bolest hlavy, zvýšená teplota až horečka, únava. Tyto příznaky lze velmi často zaměnit za chřipku, nevolnost nebo nachlazení. Pouze asi 2% všech případů končí fatálně. Tyto manifestní probíhají nejčastěji ve dvou fázích.

První fáze připomíná výše zmíněnou chřipku. První fáze vymizí, nemocný se cítí lépe až zdravě podobu týdnu až měsíce a navazuje druhá fáze onemocnění. Objeví se příznaky z postižení mozkových blan a ve vážných případech i mozku. V tomto případě je smrtelnost 1 - 5% a i po vyléčení až v 30% přetrvávají neurologické obtíže. Typická je nesnesitelná prudká bolest hlavy s meningeálními příznaky (ztuhlost šíje, kdy nelze předklonit hlavu, v případě předklonu hlavy vsedě dotyčný automaticky krčí kolena a opírá se oběma rukama), horečky, zvracení, halucinace, malátnost, ochrnutí až bezvědomí. Typická je světloplachost, třes, poruchy spánku, poruchy paměti a koncentrace a celková dezorientace.

U některých jedinců nemusí první fáze vůbec proběhnout a nemoc nastupuje prudce 2. fází. Tyto zmíněné velmi vážné až život ohrožující příznaky jsou způsobeny napadením mozku, mozkových nebo míšních obalů virem klíšťové encefalitidy.

Diagnostika klíšťové encefalitidy

Jelikož klíšťová encefalitida může být přenášena také komáry případně požitím nezpracovaného mléka, může být někdy velmi obtížené encefalitidu diagnostikovat především v brzkém prvním stadiu. Pokud si ale uvědomujete, že jste v nedávné době měli klíště a bezprostředně po té se objevily některé výše zmíněné příznaky, je na místě urychleně navštívit lékaře. Stejně tak pokud máte prudkou bolest hlavy, obrnu nebo parestézii končetiny, zvracíte apod. Lékař by se měl vždy zeptat na historii onemocnění, vaše obtíže a provést celkové vyšetření. K tomuto patří odběr krve a v případě meningeálních příznaků (bolest hlavy, zvracení, tuhnutí šíje s nemožností předklonění hlavy, světloplachost) odebrat mozkomíšní mok (tzv. lumbální punkce, kdy se mezi obratle zavede tenká jehla a odebere se několik kapek mozkomíšního moku, ze kterého se biochemických vyšetřením zjistí přítomnost bakterií, krve nebo případně virů). Přímo virus klíšťové encefalitidy lze zjistit z krve, nepřímo se pak sledují protilátky proti viru z krve.

Léčba klíšťové encefalitidy

V případě onemocnění klíšťovou encefalitidou (zvýšené protilátky proti virům, ale mohou být zvýšené také po očkování), a to především v období 2. fáze nemoci, je nezbytné nemocného hospitalizovat a okamžitě zahájit léčbu. Ta bohužel není specifická, to znamená, že neexistuje přímý lék, který by virus zničil a nemoc odvrátil. Možné je ale využít řadu možností pro tišení příznaků nemoci. Ve většině případů se podaří nemocného vyléčit, bohužel ale velmi často mohou zůstat některé následky nemoci v podobě bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy soustředění a učení, obrny končetin apod.

Co se týká léčby konkrétně, pokud vám byla diagnostikovaná klíšťová encefalitida, je vhodné podávat látky tišící bolest v infúzi. Uleví a také vás hydratují v případě nechutenství nebo zvracení. Nezbytný je klid na lůžku a vyvarování se jakéhokoliv stresu a aktivity. Vhodné je užití léků snižujících horečku (nesteroidní antiflogistika) a v případě postižení mozku nebo mozkových blan se podávají léky snižující otok. Nutné je dohrazovat potřebné živiny a minerály. Léčba může trvat i několik týdnů a následná rehabilitace další týdny až měsíce.

Prevence klíšťové encefalitidy

Rizikovým faktorem onemocnění je častý pobyt v přírodě především v oblasti vodních toků a na okrajích listnatých lesů bez vhodného oblečení a repelentů. Druhým rizikovým faktorem je věk, kdy onemocnění probíhá u dospělých závažněji než u dětí. Proto by na prvním místě v prevenci neměla chybět ochrana před klíšťaty.

Obecně se vyhýbejte vlhkým oblastem s vysokou trávou, a pokud už se do přírody vydáte, nezapomeňte si obléknout dlouhé kalhoty a pevnou uzavřenou obuv. Někteří výrobci dokonce nabízí řadu přípravků proti klíšťatům. Jsou označeny obsahem tzv. DEET, nanášejí se přímo na holou kůži a mohou být poměrně účinné.

Jak odstranit klíště

Pokud už klíště najdete přisáté ke kůži, pokuste se ho odstranit co možná nejrychleji, a to vyvikláním nebo rychlým odtržení od kůže. Klíště je přichyceno zoubky, proto je nesmysl s klíštětem točit proti nebo po směru hodinových ručiček (nemá závit!). Existuje řada pomůcek k odstranění klíšťat v podobě pinzet, kleští, karet nebo háčků. Nikdy klíště předem neduste pastou, krémem, dezinfekcí, olejem apod. Klíště se reflexně vyzvrací i s viry klíšťové encefalitidy a nákazu spíše urychlíte. Po odstranění klíštěte poškozené místo pořádně vydezinfikujte (jodová tinktura, septonex apod.). Viry klíšťové encefality jsou k běžným desinfekčním přípravkům velmi citlivé. Pokud klíště tzv. přetrhnete a zůstane v kůži zbytek hlavičky, není důvod k panice. Můžete se pokusit hlavičku opatrně vytáhnout špendlíkem nebo jehlou nebo místo zdezinfikujte, hlavička časem odpadne sama. Po každé procházce přírodou se pořádně zkontrolujte, především kožní záhyby (podpaží, třísla, pod prsy, podkolenní jamky, v oblasti břišních záhybů, na krku a za ušima. U dětí dbejte na řádnou kontrolu oblasti hlavy, především vlasaté části. Vhodné je také pravidelně kontrolovat vašeho chlupaté mazlíčky (kočky, psi), kteří by mohli volně pohybující se klíšťata přinést domů a kontaktem s nimi je pak přenesete na sebe.

Očkování proti klíšťové encefalitidě

Další velmi vhodnou možností prevence klíšťové encefalitidy je účinné očkování. Jedná se o aktivní imunizaci, kdy se používá inaktivovaná očkovací látka. Očkování proti klíšťové encefalitidě je vhodné pro pracující v lese, ale především by se očkovat měli ti, co rádi a často navštěvují inkriminované oblasti rekreačně. Vakcinace je vhodná také pro děti. Pokud očkování zvažujete, možná vám bude výstrahou, že onemocnění je velmi špatně léčitelné a často smrtelné u mladých lidí ve věku 25 - 35 let. Očkování je potřeba naplánovat před sezónou klíšťat a doporučuje se opakovat po 3 - 5 letech, protože hladina protilátek se pomalu snižuje.