Růžovka

Růžovka, odborně rosacea, je velmi časté zánětlivé kožní onemocnění obličeje. Jejím nejběžnějším příznakem je zarudnutí kůže středové části obličeje – nosu, tváří, středu čela a brady, které doprovází horké palčivé svědění. Spolu s červenými skvrnami se mohou objevovat i pupínky a puchýřky. Příznaky růžovky vyvolávají spouštěcí faktory, nejčastěji pobyt na slunci, v horkém prostředí nebo konzumace alkoholických nápojů.

Při dlouhodobém trvání dochází zmnožením vazivové tkáně ke zvětšení nosu a vzniku nepravidelných povrchových výrůstků (tzv. květákovitému nosu).

Růžovka - výskyt

Růžovka postihuje obě pohlaví, častěji však ženy po 30. roce života. Typickou pacientkou je čtyřicetiletá žena světlé pleti, jejichž příbuzní trpí stejným onemocněním. Nejvyšší výskyt je mezi 40 – 60 lety. U žen se příznaky růžovky častěji objevují na bradě a tvářích, zatímco u mužů je častější postižení nosu, včetně jeho chronické formy – květákovitého nosu. Vzácně se objevuje u dětí a tmavě pigmentovaných jedinců (Korejců a Afroameričanů). Rodinný výskyt poukazuje na podklady v genetické dispozici.

Proč se objevuje zčervenání kůže?

Příčinou zčervenání obličeje je nával krve do obličeje. Cévy pod povrchem kůže mají poruchu smršťování a roztahování, a proto se do vrchních vrstev pokožky dostává příliš velké množství krve. Vlivem opakujících se návalů krve do povrchových cév se tyto cévy roztahují, jsou trvale rozšířené (tím i viditelné) a vznikají tzv. teleangiektázie.

Růžovka - příčina onemocnění

Původ růžovky je nejasný. Velký vliv má vrozená porucha roztažlivosti a smršťování malých cév v obličeji (vazomotorická labilita), která je dědičná. Růžovka může být provázena zvýšenou produkcí kožního mazu (seboreou) a s ní spojeným zánětem vlasových váčků vyvolanou kvasinkou Pityrosporum ovale nebo roztočem Demodex folliculorum. Postižený jedinec má často současně i zánět žaludku (gastritidu) způsobenou infekcí Helicobacter pylori.

Onemocnění spouští a zhoršuje celá řada zevních vlivů. Překrvení obličeje vyvolává konzumace kořeněných jídel, horkých nápojů, kávy či destilátů. Rozšíření kožních cév může vyvolat i prudká změna teplot, pobyt v horkém prostředí, koupel a působení slunečního záření. Mezi další provokační faktory patří stres, fyzická námaha a aplikace lokálních kortikoidů, přípravků s obsahem alkoholu či agresivních parfémových složek.

Růžovka - příznaky

Onemocnění typicky postihuje vystouplé části obličeje, tedy nos, tváře, střed čela a brady a zpravidla se vyhýbá oblasti okolo úst a očí. Ojediněle se růžovka objevuje na krku, za ušima a ve výstřihu.

Zpočátku se růžovka projevuje nenápadně. Působení slunečního záření, konzumace horkých nápojů a silné emoční ladění způsobují přechodné zčervenání středu obličeje (prerosacea). Postupně zčervenání kůže přetrvává a připojuje rozšíření drobných kožních cév (tzv. teleangiektázie). Postižený může pociťovat pálení obličeje. Dále dochází k tvorbě červených pupínků a puchýřků, které se hojí bez jizev. Doprovází je i mírný otok podkoží obličeje. Rozšiřují se kožní póry a při mechanickém stlačení se z nich v oblasti nosu uvolňuje hojný kožní maz.

Při závažnějším stupni onemocnění se vytváří zánětlivé uzly provázené zmnožením a zvětšením mazových žláz a vaziva vedoucí k zhrubění a zesílení kůže. Zbytnění kůže nosu může nabývat květákovitého vzhledu tzv. rhinophyma. Květákovitý nos je typický zejména pro muže po dlouholetém trvání růžovky.

Růžovka a komplikace

Více než polovina nemocných růžovkou má i oční komplikace. Nejčastějšími příznaky je slzení a pálení očí a opuchlá víčka. Nastříklé červené spojivky a nesnášenlivost světla - světloplachostí (odborně fotofobií) doprovází zánět spojivek. Dalšími očními potížemi může být zánět okrajů víček, duhovky, rohovky nebo nahromaděním hnisu v přední oční komoře (tzv. hypopyon).

Oční příznaky jako pocit cizího tělesa v oku, pálení očí, suchost, slzení, otoky a zarudnutí víček mohou až u 20% postižených předcházet kožním projevům.

Steroidní růžovka

Po dlouhodobé aplikaci místních kortikoidů se může vysévat steroidní růžovka v podobě malých červených pupínků a uzlíků se žlutým obsahem. Oproti klasické růžovce je výraznější zarudnutí kůže a rozšíření krevních cév. Projevy jsou vratné, ale léčba je dlouhodobá a vyžaduje vysazení lokálních kortikoidů.

Diagnostika růžovky

Stanovení diagnózy zpravidla probíhá na základě vzhledu. Důležité je odlišit kožní onemocnění napodobující růžovku – akné, seboreická dermatitida, systémový lupus erytematodes a perorální dermatitida.

Akné postihuje zejména adolescenty a mladé dospělé, kožní projevy jsou rozsáhlejší a kromě pupínků a puchýřky jsou vždy přítomné komedony (lidově uhry). Při seboreické dermatitidě na zarudlé kůži nacházejí šupiny a typické jsou jiné lokalizace (vlasy, obočí, okolo nosu). Systémový lupus erytematodes je charakteristický motýlovitým zarudnutím tváří a nosu bez výskytu pupínků a puchýřků. Při periorální dermatitidě se okolo úst vysévají velmi malé pupínky bez počátečního zarudnutí a rozšíření krevních cév, zejména po použití lokálních kortikoidů a hydratačních krémů.

Léčba růžovky

Terapie růžovky je zaměřena na potlačení projevů nemoci a předcházení rozvoje závažných komplikací. Základem léčby je pečlivé dodržování léčebných opatření založených na vyhýbání se provokačním faktorům a aplikaci nevhodných kosmetických přípravků.

Mírnější formy růžovky se léčí zevní terapií. K systémové léčbě se přistupuje u závažnějších forem a chirurgická léčba je vyhrazena pro kosmetické změny obličeje.

Lokální léčba růžovky

K lokální terapii jsou vhodné gely nebo krémy s lokálními antibiotiky, zejména metronidazolem (přípravek Rosalox a Rozex) a makrolidy erytromycinem a clindamycinem. Účinné jsou i lokální antimykotika (ketokonazol) a kyselina azelaiová. Antibiotika a antimykotika ničí nebo potlačují množení mikrobiálního osídlení kůže. Současně mají protizánětlivý účinek.

U mírnějších forem a pro udržovací léčbu se volí pasta s 1 - 2 % sírou a ichtyolem, který má protizánětlivý účinek a potlačuje množení osídlení kůže. Stejným způsobem funguje i Lindan, jenž se používá při průkazu Demodex folliculorum.

Zevní aplikace kortikoidových přípravků se nedoporučuje pro podporu začervenání a zmnožení kožních cév. Po vysazení kortikoidů navíc následuje silné a terapeuticky těžce ovlivnitelné zhoršení projevů růžovky. Dalším nežádoucím účinkem je zeslabení kůže.

V místní léčbě je nutné vyloučit působení všech lokálních dráždivých látek, jako jsou mýdla, kosmetika obsahující alkohol, protože mohou provokovat nebo zhoršovat zarudnutí. Ochranu před UV zářením zajistí krémy s UVA a UVB filtrem.

Celková léčba růžovky

U těžších případů se musí přistoupit k celkové léčbě antibiotiky. Opět se volí metronidazol (Entizol) nebo tetracyklin (Doxybene, Deoxymykoin, Doxyhexal). Podobně jako při akné se po dobu několika týdnů podávají nízké dávky antibiotik a podle odezvy lze postupně snižovat jeho dávku. Mechanismus účinku antibiotik není zcela jasný, nejspíše jde o protizánětlivý účinek.

Terapie celkovými retinoidy (deriváty vitamínu A) se volí u nejzávažnějších případů či neúčinnosti celkové léčby. Po dobu 3 – 4 měsíců se podává izotretinoin (Roaccutane). Retinoidy mají protizánětlivé účinky, napomáhají normální obnově kůže.

Při současných trávicích potížích se doporučuje vyhubení prokázané přítomnosti Helicobaktera pylori pomocí antibiotik (Klacid a Duomox) a léků snižujících kyselost žaludečních šťáv (blokátorů protonové pumpy).

Chirurgická léčba růžovky

U květákovitého zduření nosu připadá v úvahu chirurgická terapie. Při dermabrazi se pomocí vysokoobrátkové frézy vyhladí kožní povrch zbroušením. Povrchové kožní výrůstky se dají odstranit i pomocí CO2 laseru nebo běžným skalpelem. Před a po operačním zásahu se doporučuje podávání celkových retinoidů.

Různých typů laseru se využívá i při odstraňování rozšířených kožních cévek (teleangiektázií). Tyto kosmetické projevy lze také odstranit elektrokoagulací pomocí tepelné elektřiny produkované platinovou kličkou.

Jak předcházet zarudnutí obličeje?

Nesporný význam mají režimová opatření. Zarudnutí obličeje i dalším projevům růžovky můžete předejít omezením působení spouštěcích faktorů.

• Nejčastějším spouštěcím faktorem je pobyt na slunci. Chraňte svůj obličej kloboukem nebo šátkem a vždy si na kůže aplikujte opalovací krém s ochranným faktorem nejméně 15 a více.
• Omezte konzumaci kořeněných jídel, destilátů a horkých nápojů. Speciální dietní omezení nejsou nutná, spíše je vhodné vypozorovat, které potraviny projevy růžovky vyvolávají. U někoho to může být čokoláda nebo citrusové plody, u jiného mléčné výrobky.
• Vyhýbejte se teplotním extrémům. Projevy růžovky může vyvolat pobyt v teplém prostředí jako je sauna, horká koupel, posezení blízko krbu či táborového ohně. Stejně působí i mráz či silný vítr.
• K péči o pleť si vybírejte šetrné přípravky bez obsahu alkoholu a parfémové složky. Příliš hutné krémy mohou zatěžovat pokožku.
• Vyhýbejte se stresu a dopřejte si dostatek odpočinku. Při sportování si dejte pozor na přehřátí organismu a ochlazujte se pitím dostatečného množství tekutin.

Růžovka - doporučení

Počáteční projevy růžovky, zejména přechodné zčervenání kůže centrální partie obličeje bývá často podceňováno. Je považováno za prostý sklon k červenání, projev akné u dospělého nebo následky opálení. Při prvních příznacích neváhejte s návštěvou kožního lékaře, protože neléčená růžovka může v průběhu let vést k výrazným změnám vzhledu nemocného (květákovitému nosu) nebo při očních komplikacích i ke ztrátě zraku.

Projevy onemocnění se během let postupně zhoršují, proto pečlivě dodržujte léčebná opatření a vyhýbejte se provokujícím faktorům.

Léčba růžovky bývá zdlouhavá a zlepšování kožních projevů velmi pomalé, zejména pokud jste používali přípravky s kortikoidy.