Poporodní deprese

Po porodu je vlivem obrovského poklesu hormonů a působením nových stresových činitelů zvýšené riziko výskytu duševních poruch depresivního charakteru. Zpravidla jimi více trpí prvorodičky a svobodné matky bez dobrého sociálního zázemí. Depresivní stavy mohou mít charakter krátké a mírné poporodní skleslosti, závažnější poporodní deprese i poporodní (laktační) psychózy, při které je ohrožen život ženy i dítěte.

Příčina vzniku poporodní deprese

Na vzniku poporodní deprese se podílí velké hormonální změny a působení dalších faktorů jako silné psychické vypětí, odpovědnost za dítě i tělesné potíže po porodu. Velký vliv má rovněž dědičnost.

Z hormonálních změn se na poporodní depresi značně podílí mnohonásobný pokles hladiny ženských pohlavních hormonů, zejména estrogenů.

Jak žena bude poporodní období po psychické stránce prožívat, závisí na typu její osobnosti, samotném dítěti, zkušenostech s péčí o dítě i kvalitě podpory partnera i rodiny. K psychické nestabilitě přispívají vysoké nároky na sebe samotnou i partnera, snaha o dokonalost i neklidné a stále plačící dítě.
Psychiku ženy v šestinedělí rovněž ovlivňují tělesné potíže jako vyčerpanost po těžkém porodu, chudokrevnost (anémie), poruchy funkce štítné žlázy či infekční onemocnění.

Jak vzniká poporodní deprese?

Komunikaci mezi jednotlivými nervovými buňkami v mozku (na nervových synapsích) zajišťují chemické látky tzv. neurotrasmitery. Při depresi je na nervových synapsích funkční nedostatek noradrenalinu a serotoninu. V organismu ženy probíhá společné působení (tzv. synergismus) serotoninu a ženského pohlavního hormonu estrogenu. Při synergismu navíc dochází k situaci, kdy výsledný účinek současně působících složek je větší než souhrn účinků jednotlivých složek. Právě proto jsou ženy náchylnější k depresi než muži, a po porodu, kdy dochází k mnohonásobnému poklesu hladiny estrogenů, deprese vznikne mnohem snáze.

Poporodní deprese a riziková skupina žen

Snáze mohou poporodní depresi podlehnout ženy, které měly problémy s otěhotněním, podstoupily umělé oplodnění nebo měly komplikované těhotenství či porod. Ohroženou skupinou jsou příliš mladé nebo starší matky a ženy, jež jsou v obtížné sociální a finanční situaci či mají špatný partnerský vztah. Největší predispozici k depresivním stavům pak mají ženy, které již v minulosti trpěly psychickými poruchami nebo se tyto potíže objevily u některého rodinného příslušníka.

Poporodní skleslost

Po porodu pociťuje asi 50% žen poporodní skleslost tzv. baby blues. Jedná se o přechodnou poruchu nálady, kterou provází plačtivost, smutek, přecitlivělost, úzkost, podrážděnost a poruchy spánku. Matky trpící poporodní skleslostí mívají náhlé výbuchy pláče.

Poporodní skleslost se objevuje třetí nebo čtvrtý den po porodu, vrcholí koncem prvního týdne a do čtrnácti dní spontánně mizí.

Poporodní deprese

Pokud stavy vyčerpanosti, velké únavy a z toho plynoucí podráždění trvá více než 2 týdny, může přejít v poporodní depresi. Jedná se o nejčastější běžně nepoznanou komplikaci šestinedělí a objevuje se u jedné ze sedmi žen v této situaci. Deprese může mít různou intenzitu i délku trvání.

Depresivní matky jsou unavené, plačtivé a podrážděné nebo mají silné výkyvy nálady, kdy výbornou náladu rychle střídá deprese. Nejsou schopné starat se o své dítě, mohou trpět nechutenstvím, střevními a žlučními potížemi i poruchami spánku (nespavostí nebo děsivými sny). Některé ženy jsou přehnaně starostlivé, mají strach o zdraví svého dítěte. Jiné depresivní matky cítí pocit viny, že jsou špatné a neschopné matky. Při hlubší poporodní depresi matka odmítá pečovat o své dítě, kojit jej, dítě je jí lhostejné nebo je naopak vůči němu agresivní a může ho ohrozit na životě. Jiné matky mají myšlenky na sebevraždu.

Kdy vzniká poporodní deprese?

Poporodní depresí trpí 10 – 15% rodiček, zejména svobodné matky bez rodinného zázemí. Může vzniknout náhle či postupně kdykoliv během prvních šesti měsíců po porodu. První rizikové období je po příchodu ženy s dítětem z porodnice domů, kdy je žena zatížena kromě péče o dítě i prací v domácnosti. Zpravidla se však objevuje 3 až 4 týdny po porodu. V té době klesá intenzivní podpora rodiny. Její začátek může nastat i v době, kdy žena přestane kojit nebo se u ní objeví první menstruace.

Důsledky poporodní deprese

Poporodní deprese může vést k narušení pouta mezi matkou a dítětem. Neléčená porucha poškozuje a zpomaluje psychický, emoční i intelektuální vývoj dítěte. Bylo prokázáno, že děti depresivních matek mají již ve čtvrtém roce svého života snížené poznávací funkce, tedy výpadky paměti, poruchu pozornosti, nedokážou adekvátně zpracovávat nové informace atd. Deprese matky může vést ke zvýšenému riziku vzniku depresivních a úzkostných stavů u dítěte v pozdějším životě.

Poporodní neboli laktační psychóza

Při závažnější psychické poruše může vzniknout poporodní neboli laktační psychóza. Její výskyt je vzácný, postihuje 0,1 – 0,2% žen. Jedná se o těžké změny v chování matky provázené halucinacemi. Ženy jsou nejen depresivní, ale i neklidné a dezorientované (zcela mimo realitu). Laktační psychóza zpravidla propukne 3. až 14. den po porodu.

Diagnostika poporodní deprese

Pokud máte podezření, že vaše kamarádka či příbuzná trpí poporodní depresí, doprovoďte ji k jejímu gynekologovi, který doporučí další postup podle závažnosti deprese. Poporodní deprese nebývá u poloviny postižených matek diagnostikována. Proto by měl gynekolog při první kontrole po šestinedělí zhodnotit psychické naladění matky.

Pro stavení diagnózy se nedoporučují běžné testy na depresivitu. Ženy v šestinedělí běžně mívají depresivní ladění. Jako screeningová metoda se volí vyšetření pomocí Edinburghské škály poporodní deprese. Jedná se o sérii deseti otázek, v nichž matka hodnotí své chování, nálady a pocity pomocí čtyřbodové stupnice (od 0 do 3 bodů). Jestliže žena dosáhne 12 a více bodů, pravděpodobně trpí poporodní depresí. Léčbu lehčích depresí může vést sám gynekolog. Ženy trpící těžší formou poporodní depresí by měly být v péči odborníka na psychické poruchy, tedy psychiatra. Jestliže je ohrožen život matky či dítěte, je nutná okamžitá hospitalizace na psychiatrické klinice.

Depresivní stav může být způsobený poruchou funkce štítné žlázy, proto by měla být vyšetřena hladina hormonů štítné žlázy i protilátky.

Léčba poporodní deprese

Poporodní deprese vyžaduje terapii. V závislosti na intenzitě deprese se kombinuje medikamentózní léčba, psychoterapie a hormonální léčba.

Mírné a středně těžké formy deprese se léčí psychoterapií. U závažnějších stavů je vhodná kombinace antidepresiv a intenzivní psychoterapie. Hormonální léčba může při poporodní depresi posílit účinek psychoterapie i léků.

Medikamentózní léčba

Specifickými léky v léčbě poporodní deprese jsou antidepresiva. Při poporodní depresi se volí antidepresiva ze skupiny SSRI, která brání zpětnému vychytávání serotoninu.

Jednotlivá antidepresiva se různou mírou vylučují do mateřského mléka. Nejvhodnějšími antidepresivy jsou Asentra, Zoloft, Sertralin, Parolex a Fevarin, jejich hladiny v krvi kojených dětí jsou velmi nízké nebo téměř nedetekovatelné. Nejnižší jsou při podávání sertralinu (v preparátech Asentra, Zoloft, Sertralin), proto jsou léky první volby. Doporučuje se užít lék ihned po kojení.

Antidepresiva neúčinkují okamžitě, ke zlepšení nálady dojde po 2 – 3 týdnech nepřetržité léčby, plný efekt mají až za 4 týdny.

Psychoterapie u poporodní deprese

Z psychoterapeutických metod je v léčbě poporodní deprese úspěšná interpersonální a kognitivně-behaviorální psychoterapie. Předpokládá se, že při psychoterapii dochází ke změnám komunikace mezi nervovými buňkami, včetně ovlivnění funkce neurotransmiterů.

Při kognitivně–behaviorální psychoterapii pomáhá psychoterapeut změnou myšlenkových postupů, názorů a postojů ženy navodit změnu jejího chování. Předpokládá se, že změnou myšlenkových postupů se změní i pohled člověka na svět.

Interpersonální psychoterapie vychází z psychoanalýzy. Během léčby se nemocná žena snaží pochopit souvislost aktuálních potíží s minulými zážitky a jejich vliv na duševní zdraví.

Hormonální léčba poporodní deprese

Protože poporodní deprese souvisí s poklesem hladiny estrogenů v krvi ženy, lze v léčbě využít hormonální terapii. Transdermálně aplikovaný (z kožní náplasti se uvolňující) estradiol v preparátech Dermestril, Estraderm, Estrahexal, Estrapatch nebo Systen může posílit účinek antidepresiv i psychoterapie.

Prevence poporodní deprese

Pro čerstvou matku je významným preventivním faktorem poporodní deprese citlivá podpora jejího partnera, ochota zapojit se do péče o dítě i o domácnost. Pro dobrou psychickou pohodu obou rodičů je neméně důležitá i podpora a pomoc širší rodiny a přátel.

Ženy by měly být informovány o možném výskytu a nutnosti časného řešení depresivních a úzkostných stavů již v průběhu těhotenství od svého gynekologa nebo v rámci kurzů předporodní přípravy.

U rizikové skupiny žen jsou vhodné individuální poradenské rozhovory či preventivní programy poskytované sociálními službami. Vhodnými osobami mohou být vyškolené duly, které mohou rizikové ženy podporovat a „doprovázet" v průběhu těhotenství, porodu i šestinedělí.

Doporučení při poporodní depresi a skleslosti

Při poporodní skleslosti či počínající depresi pomůže svěřit se svými pocity partnerovi, matce či přítelkyni. Setkávejte se i s jinými maminkami, s nimiž si můžete popovídat o svých starostech i radostech souvisejících s péčí o dítě.

Dostatečně odpočívejte. Dopřejte si i půlhodinku spánku, když spí vaše miminko. Upravte svoje stravovací návyky, jezte dostatek ovoce a zeleniny. Omezte sladkosti a kávu.

Nezůstávejte doma sama, choďte na procházky s kočárkem. Minimálně jednou týdně si vymezte čas pro sebe, který budete věnovat svojí oblíbené činnosti – sportu, posezení s kamarádkami či kultuře.
Jestliže pociťuje dlouhodobé depresivní ladění, vyhledejte odbornou pomoc včas, než se vaše potíže stanou chronické a naruší vývoj dítěte.