Roztroušená skleróza
Roztroušená skleróza neboli latinsky sclerosis multiplex je chronické, tedy dlouhodobé onemocnění, které postihuje mozek a míchu. Nejčastěji se vyskytuje v mladším a středním věku, častěji bývají postiženy ženy. V České republice postihuje zhruba 100 - 130 lidí na 100 tisíc obyvatel.
Centrální nervový systém
Centrální nervový systém je tvořen mozkem a míchou. V mozku a míše se uskutečňují procesy umožňující řízení v podstatě všech orgánů a funkcí v těle. Informace se z centrálního nervového systému šíří dále pomocí nervových vzruchů, které jsou předávány z jedné nervové buňky na druhou a postupují nervovými vlákny do periferie. K správnému fungování celého systému je nezbytný myelin. Jedná se o lipoprotein, který obaluje nervová vlákna, ale je součástí také bílé hmoty mozku a míchy. Myelinový obal obtáčí nervová vlákna a je přerušen zářezy. Působí jednak jako izolace a taky urychluje vedení vzruchu. Náboj totiž přeskakuje jednotlivými zářezy místo toho, aby se šířil plynule, tak se celý proces vedení zrychluje. Také jeho funkce jako izolace je velmi důležitá k tomu, aby nedocházelo k rušení vzruchů s okolí.
Vznik roztroušené sklerózy
Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění. To znamená, že buňky imunitního systému, tedy obranyschopnosti organismu, jsou namířeny namísto vnějších škodlivých vlivů proti strukturám vlastního těla. V případě roztroušené sklerózy napadají myelinové obaly, vytváří zánět a následné jizvení s takzvanou demyelinizací. Slovo sclerosis znamená jizvení, multiplex roztroušená, to znamená, že se objevuje na více místech. Předpokládá se, že současně působí genetická predispozice a vnější vlivy. Nemocní tak mají již v dědičné výbavě určitý sklon roztroušenou sklerózou onemocnět a spouštěcím momentem pak může být jakákoliv infekce, očkování nebo i psychický stres.
Projevy a příznaky roztroušené sklerózy
Vzhledem k tomu, že onemocnění postihuje mozek a míchu, které řídí a jsou napojeny na další systémy, bývají příznaky různé a pestré. Ze začátku mohou být pacienti pouze zvýšeně unavení a méně výkonní. Jako první se častokrát objeví poruchy vidění s výpadky zorného pole nebo dvojité vidění. Začít může pouze bolestí za okem, výjimečně za oběma očima. Tomuto se odborně říká retrobulbární neuritida, kdy buňky imunitního systému napadají oční nerv a poškozují jeho myelinový obal. Typickým příznakem je také porucha citlivosti většinou na polovině těla, ať už snížená citlivost nebo různé brnění a mravenčení. Citlivost může být také pozměněna tak, že například studený předmět přiložený na tělo může být vnímán bolestivě.
Pokud roztroušená skleróza zasáhne centra pro rovnováhu a koordinaci pohybů, mívají pacienti pocit nejistoty při chůzi a stoji, mohou mít závratě a točení hlavy a mají problém s jemnými drobnými pohyby, například nejsou schopni se se zavřenýma očima dotknout ukazováčkem nosu, nemohou pohyb přesně zacílit. Postupně se může vyvinout porucha pohybu a svalové slabosti. Svaly přestávají fungovat a také se na nich vyvíjí takzvaná spasticita. To znamená, že se stahují, což znemožňuje normální plynulý pohyb a navíc bývá tento stav bolestivý. U některých pacientů se mohou objevit také potíže s řečí a vyslovováním.
Centrální nervový systém ovládá také vyprazdňování močového měchýře, mnohdy se tedy vyskytují také problémy s únikem moči nebo naopak se zadržováním moči s nutností cévkování. Někdy pacienti udávají, že když předkloní hlavu, mají pocit jako by jim kolem páteře projel elektrický proud, tomuto se říká Lhermittův příznak. V neposlední řadě ovlivňuje roztroušená skleróza také psychiku, pacienti mívají sklon k depresivnímu ladění, někdy se mohou nálady rychle střídat. Časté bývají také nepříjemné bolesti trojklanného nervu.
Formy roztroušené sklerózy
U roztroušené sklerózy je typický výskyt atak a remisí. Ataka znamená objevení se nových příznaků nebo zhoršení původních, remise je období zmírnění potíží. Zpočátku se objevují ataky, které většinou úplně vymizí. Toto bývá v době, kdy se objevují hlavně zánětlivé změny v mozku a míše. Postupně však dochází k jejich častějším výskytům a onemocnění přechází do fáze, kdy jsou již v centrálním nervovém systému nevratné změny, takže příznaky přetrvávají pouze s přechodnými zlepšeními. Odlišná je primárně progredující forma, kdy od začátku dochází pouze k postupnému zhoršování.
Diagnostika roztroušené sklerózy
Samozřejmě první podezření na onemocnění roztroušenou sklerózou budí klinické projevy, ať už to jsou poruchy citlivosti, pohybu, rovnováhy nebo například vidění. Nápadný je vznik uvedených potíží u mladých pacientů a také atakovitý průběh. Tyto potíže zavedou pacienta k lékaři, neurologovi, který podrobně vyšetří nervové funkce. Při podezření na roztroušenou sklerózu je většinou nutné provést lumbální punkci, tedy odběr mozkomíšního moku. Typická je přítomnost takzvaných IgG protilátek v mozkomíšním moku. Ze zobrazovacích metod je v diagnostice roztroušené sklerózy nejvíce využívána magnetická rezonance, která zobrazí demyelinizovaná ložiska, jejich počet a rozmístění.
Léčba roztroušené sklerózy
Při léčbě atak jsou využívány pro své protizánětlivé účinky kortikosteroidy. V akutní fázi jsou podávány nitrožilně po dobu několika dnů v celkové dávce 3 - 5 g. Ovšem s kortikoidy je třeba zacházet opatrně a uváženě, protože mají spoustu nežádoucích účinků. Mohou zvyšovat hladiny cukru v krvi, tlumí obranyschopnost organizmu, způsobují prořídnutí kostí, zvyšují krevní tlak a způsobují také například ukládání tuku v oblasti břicha. Ovšem u spousty zánětlivých a autoimunitních onemocnění je jejich podávání na místě a mají výborné účinky. Při takovéto intenzivní léčbě bývají současně podávány léky na ochranu žaludku jako prevence vzniku vředu a také draslík, protože při vyšších dávkách kortikoidů dochází k jeho snížení v krvi. Kortikoidy by po takto intenzivní léčbě neměly být vysazeny najednou, ale postupně by se mělo přejít na nízké dávky v tabletách a postupné vysazení.
Také v dlouhodobé léčbě se využívají protizánětlivě působící léky, které zároveň potlačují projevy imunitního systému. Mezi prvními opět kortikosteroidy, tentokrát ovšem formou tablet a v mnohem menších dávkách. Další možností je léčba glatiramer acetátem, který u většiny pacientů snižuje četnost atak a tím oddaluje případnou invaliditu. Je možné ale podávat také léčbu biologickou, která působí cíleně na vlastní buňky obranyschopnosti a upravuje je tak, že nepoškozují vlastní tělo.
K biologické léčbě jsou dána přesná kriteria, která musí pacient splnit, aby mu mohla být podána. Bývají to dvě ataky v posledním roce nebo tři v posledních dvou letech a malý stupeň invalidity. To znamená, že nemocný je schopen ujít do prvního odpočinku alespoň 300 m bez opory. Tyto přípravky patří mezi bezpečné léky s prokázanou účinností. Četnost atak snižují zhruba o 50 - 60 procent. Při biologické léčbě interferonem Beta se může vyskytnout takzvaný flu-like syndrom, to znamená příznaky podobné chřipce, které trvají několik hodin a jsou zvládnutelné nesteroidními antiflogistiky, například Brufenem. Mohou se objevit zimnice, teploty, bolesti kloubů nebo například zvýšená únava. Někdy se může vyskytnout reakce na kůži v místě vpichu. Pokud je nutné navýšení a zintenzivění léčby, je možné použít vůbec první biologickou látku, která se začala v neurologii používat, a to natalizumab. Jeho účinek spočívá v omezení počtu bílých krvinek, které jsou jednou z hlavních složek při tvorbě zánětu. Možné je také využít cytostatika, například cyklofosfamid, který je běžně využíván v onkologii při léčbě zhoubných nádorů.
Nedílnou součástí je léčba symptomatická, tedy léčba dalších příznaků. Léčba infekcí, které se při léčbě kortikoidy nebo cytostatiky objevují ve větší míře. Častější bývají pro poruchu vyprazdňování močového měchýře a močové infekce. Důležitá je léčba bolesti, při které se častokrát využívají antiepiletptika a antidepresiva a spasticky takzvaná myorelaxancia, při které působí léky ovlivňující svalové napětí. Třeba je myslet také na psychický stav pacientů a případnou léčbu depresí a poruch nálad.
U roztroušené sklerózy je vhodná také rehabilitační léčba. Cvičení a nadměrná zátěž by se měly omezit v období akutních atak. Pokud je stav pacienta zlepšen, je možné začít s rehabilitací, nejprve pasivními pohyby k udržení co největších rozsahů v kloubech. Zařadit můžeme také nenáročné aktivní cvičení, dechovou rehabilitaci a relaxaci. Po odeznění ataky, v období remise, může pacient začít s kondičním cvičením, které by měl stanovit lékař nebo fyzioterapeut dle možností pacienta. Nejde jen o posílení fyzické kondice, ale také psychického stavu. Je doporučováno, aby pacienti po zhoršeních alespoň jednou ročně absolvovali intenzivní dlouhodobější rehabilitační kůru. Výborná jsou cvičení využívající plasticity mozku na neurofyziologickém podkladě. U nás je jednou z nejrozšířenějších Vojtova terapie.
Vojtově způsobu léčby se říká také reflexní lokomoce. Název vychází z poznatku, že pohyb těla je řízený vrozenými reflexními pochody. Je tedy založena na skutečnosti, že pohybové vzorce jsou zakódovány v našem mozku a v určitých polohách a při tlaku na specifická místa lze reflexně, mimovolně, tyto pohybové vzorce vyvolat. Takto dosažená aktivita pak zpětnovazebně působí na nervový systém, který stimuluje.
Preventivní opatření u roztroušené sklerózy
Roztroušené skleróze nelze předcházet ani ji vyléčit, ale je možné alespoň do určité míry omezit další ataky onemocnění. Pacienti by nikdy neměli přecházet angínu, chřipku nebo i sebemenší nachlazení, vždy by měli onemocnění vyležet a přeléčit. Doporučeno je zaléčení všech ohnisek zánětu, která mohou také přispět ke zhoršení stavu. V akutním stadiu by se měli vyhnout nadměrné námaze a fyzické aktivitě. Je vhodné se vyvarovat také v co největší míře stresu a psychickému vypětí. Také těhotenství a porod mohou ovlivnit průběh onemocnění, proto je vždy nutná konzultace neurologa a gynekologa, popřípadě úprava medikace.
Do životního stylu je nutné u těchto pacientů zařadit přiměřenou a kontrolovanou pohybovou aktivitu. Z přírodních přípravků se v poslední době velmi mluví o příznivých účincích konopí, které jednak zmírňuje bolest, ale také příznivě ovlivňuje tuhost a napětí svalů.
Diskuse k článku
RE : Roztroušená skleróza