Ragby - kontaktní sport, jehož popularita v Česku roste
Zatímco u nás je zájem o míčový kontaktní sport ragby spíše okrajový, v mnoha zemích je tomu právě naopak. Ragby je sportem s rozsáhlou fanouškovskou i hráčskou základnou nejen v Anglii, kde vzniklo, ale i v Austrálii, Francii či na Novém Zélandu. V Papui-Nové Guinei je ragby považováno za národní sport. U nás toho o ragby obecně příliš nevíme. Často neznáme jeho historii ani pravidla. Pojďme to společně napravit a na následujících řádcích se dozvědět základní informace o tvrdém sportu, který vyžaduje sílu, rychlost, vytrvalost, soudržnost týmu i dobrou strategii.
Vznik a vývoj ragby
Dnešní fotbal i zmíněné ragby vychází historicky ze stejných kořenů. Minimálně od 12. století se míčové hry podobné fotbalu či ragby hrály na britských ostrovech. Pokud však chceme hovořit i historii ragby v jeho skutečné a moderní podobě, musíme se přesunout až do 19. století.
Ragby je pojmenováno po stejnojmenném městě v Anglii. Zde se začal prosazovat fotbal, ve kterém bylo možné míč přenášet i za pomocí rukou. To až do roku 1820 nebylo povolené v žádné odnoži fotbalu. Je ale třeba říci, že po mnoho let neexistovala ustálená pravidla ani fotbalu ani ragby. Pokud mezi sebou ve fotbale soupeřily některé školy, na konkrétních pravidlech se obvykle domluvily těsně před zápasem.
Kvůli rozdílnosti pravidel a neshod v rámci jednotlivých škol a asociací dochází ke konci 19. století k vydělení dvou samostatných sportů – fotbalu a ragby. V roce 1881 proběhl první mezinárodní zápas.
Ragby a jeho rozdělení
Pokud chceme znát pravidla ragby, musíme si zjistit, o jaký typ ragby nám jde. Historicky se totiž ragby vydělilo na dva hlavní proudy, které se liší v počtu hráčů i v dalších pravidlech. V roce 1895 dochází k velkým neshodám mezi týmy na severu a jihu Anglie. Od původní asociace Rugby Football Union se některé kluby oddělily a založily vlastní Northern Rugby Footbal Union, později přejmenovanou na Rugby League.
Dvě nezávislé asociace postupně proměňovaly i pravidla her, čímž došlo k vytvoření dvou odlišných sportů. Rugby union (patnáctkové ragby) se hraje v 15 hráčích v týmu, je nejrozšířenějším a původním typem ragby. Rugby league (třináctkové ragby) se hraje ve 13 lidech a podle mnohých je svižnější, drsnější a divácky záživnější.
Kromě těchto dvou nejrozšířenějších typů ragby existují i další varianty. Rozšířené je také ragby v 7 hráčích, které je od roku 2016 součástí letních olympijských her. Setkat se ale můžete třeba i s plážovým nebo bezkontaktním ragby.
Rugby union – základní pravidla
Protože je patnáctkové ragby vůbec nejrozšířenějších typem, vysvětlíme si základní pravidla tohoto sportu právě na něm. Jak jsme již zmínili, klasické ragby se hraje v 15 hráčích v každém týmu. Hrací plocha je velmi podobná klasickému hřišti na kopanou, délka bývá obvykle 100 metrů, ke kterému se připočítává minimálně 10 metrů dlouhé brankoviště.
Šířka hřiště je obvykle kolem 70 metrů. Hrací pole je rozděleno na několik menších částí. Přes 20 metrů od čáry se nachází důležité hrací pole pro obranné odkopy. Hraje se na dvě poloviny o délce 40 minut.
Hra začíná výkopem míče. Cílem hry je dostat míč do protivníkova brankoviště. Míč je možné do brankoviště položit i kopnout. Za položení míče do brankoviště však tým získává větší počet bodů. Míč je možné přihrávat hodem do boku či dopředu. Kopat lze všemi směry. Obránci svého soupeře mohou za účelem získání míče položit na zem, ovšem jen pod úrovní ramen a nesmí do něj kopat či jinak nedovoleně složit. Zápas je řízen rozhodčím se dvěma postranními asistenty. Za hrubé porušení se udělují červené a žluté karty.
Kompletní pravidla hry jsou značně komplikovaná. Součástí hry jsou vhazování či trestné kopy. Doporučujeme zhlédnout některé utkání a postupně se do tajů a podrobných pravidel hry dostávat.
Rucky a mauly
Během hry dochází velmi často ke dvěma situacím, během kterých dochází k pokusu o získání soupeřova míče. Ruck (mlýn ze hry) je situace, kdy je hráč s míčem zastaven položením i s míčem. Dochází zpravidla ke střetu 3 až 4 hráčů, kteří se snaží soupeře přetlačit. V této situaci není možné míč uchopit rukou a je třeba počkat na jeho vytlačení.
Maul zase nastává v případě, je-li hráč s míčem zastaven a zůstává na nohou. Ze své strany se mohou ostatní hráči přidávat a tlačit své spoluhráče k brankovišti spoluhráčů. Rovněž se mohou pokusit míč uvolnit.
Bodování v ragby
Vítězem zápasu ragby se stává tým, který nahrál nejvíce bodů. V ragby existuje několik možností skórování. Nejvíce bodů dostane tým za položení míče do brankoviště – pět. Dvěma body je hodnoceno skórování kopem. Při trestném kopu získává tím za branku tři body. Za hrubé porušení pravidel může rozhodčí udělit trestné skórování pěti body.
Americký fotbal není ragby
Na závěr bychom rádi objasnili rozdíl mezi americkým fotbalem a ragby. Mnoho lidí si totiž tyto dva odlišné sporty často plete a pokládá je za totožné. Zatímco ragby se šířilo po Anglii a Evropě, americký fotbal, jak je z názvu patrné, se rozvíjel na území Ameriky od poloviny 19. století. V americkém fotbalu proti sobě nastupují dva jedenáctičlenné týmy.
Hřiště je stejné jako fotbalové a rozdělené čárami po 5 yardech. Hráči jsou chránění kovovými helmami a chrániči ramen a stehen, mohou si tak dovolit být při zákrocích tvrdší než u ragby, kde jsou ochranné prvky zastoupeny v menší míře. Podstata však zůstává stejná, vyhrává tým, který dosáhne většího počtu bodů skórováním v soupeřově brankovišti.
Právě díky dynamice, tvrdosti a komplikovanosti pravidel je ragby oblíbeným sportem po celém světě. I u nás existují asociace i kluby, které se tomuto sportu věnují. Doporučujeme vám navštívit některý z pořádaných zápasů a o atraktivnosti tohoto sportu se přesvědčit na vlastní oči.
Diskuse k článku
RE : Ragby - kontaktní sport, jehož popularita v Česku roste