Florbal se v Česku poprvé objevil v roce 1984. Přivezli ho sem výměnní studenti z Finska
Kolektivní halový sport florbal se v České republice těší nemalé popularitě. Hlavními důvody mohou být dynamičnost hry a celková atraktivita z pohledu hráče i diváka. Florbal se u nás hraje na amatérské i poloprofesionální úrovni a v Praze se konají i velké mezinárodní turnaje. Víte však, kdy a kde vznikl, jaká jsou podrobnější pravidla florbalu a jaké vybavení, je pro hru zapotřebí?
Skandinávie jako kolébka moderního florbalu
Florbal patří mezi moderní kolektivní halové sporty. Masivně se rozšířil v 70. letech ve Švédsku. Za rozšíření tohoto sportu po Skandinávii a následně po celém světě, můžeme ale děkovat americké společnosti Cosom, která na konci 50. let 20. století vyvinula první plastové hokejky pro hru s míčem. Tyto hokejky byly brzo představeny ve Švédsku, kde si je místní oblíbili a vytvořili pravidla pro řadu her s nimi.
S přibývající popularitou plastových holí vznikla potřeba vytvořit jednotnou podobu hry, které by se mohly věnovat větší skupiny a pořádat mezi sebou zápasy. Zpočátku se kolektivní sport s míčkem a plastovými hokejkami nazýval innebandy a populární byl především mezi hokejisty v průběhu letního období. Ze Švédska se tento sport následně rozšířil do Finska a následně do Švýcarska. V roce 1986 byla založena Mezinárodní florbalová federace a došlo ke sjednocení pravidel.
V českém prostředí se florbal objevil poprvé v roce 1984, kdy Finové v rámci univerzitního výměnného pobytu přivezli plastové hokejky a představili jejich oblíbený halový sport. V roce 1991 byly plastové hokejky poprvé přivezeny do České republiky ve větším počtu a již o rok později došlo k založení České florbalové unie. V roce 1992 byly do Česka přivezeny i první plastové mantinely.
Florbalu se v českém prostředí daří i dnes, z hlediska počtu členů jsme na třetím místě hned po Švédech a Finech. Na čtvrtém místě jsou Švýcaři. Florbal je však populární po celém světě, své zástupce má například i Japonsko, Čína, Jižní Korea, Nigérie nebo Pákistán.
Pravidla florbalu krok za krokem
Florbal se hraje v hale na hracím poli o velikosti 40 metrů na délku a 20 metrů na šířku. Hřiště je ohraničeno plastovými mantinely vysokými půl metru, které zabraňují vystřelování míčku mimo hrací pole a současně slouží jako taktický prostředek k přesunu míčku díky odrazům.
Zápas se hraje na třetiny o hrací délce 20 minut. Mezi jednotlivými třetinami jsou desetiminutové pauzy. U amatérských a mládežnických zápasů se délka jednotlivých třetin může lišit. V zápase se utkávají vždy dvě družstva. Každé družstvo má pět hráčů v poli (obvykle tři útočníky a dva obránce) a jednoho brankáře.
Cílem hry je umístění míčku pomocí plastové hole do branky. Míček se nesmí chytat rukama s výjimkou brankáře, který nemá plastovou hokejku. Původní švýcarský florbal se v tomto lišil, hokejkou byl totiž vybaven i samotný brankář. V poli se může míček posouvat pouze pomocí hokejky a nohou, může se též odrážet od mantinelů. Hra hokejkou nad úroveň kolen je zakázaná, stejně jako výskok hráče.
Hra začíná vhazováním, a to na začátku třetiny a po každé vstřelené brance. Vhazování se uskutečňuje ve středu hracího pole a účastní se ho jeden hráč z každého družstva. Ke vhazování dochází rovněž v případě neúmyslného poškození míčku nebo v případě neobvyklé situace v průběhu hry. Pokud míček opustí hrací pole a přeletí přes mantinel, uskuteční se rozehrání v místě, kde mantinel přeletěl, a to vždy 1,5 metru od něj. Během hry může dojít i k volnému úderu, a to v případě porušení pravidel. V takovém případě dochází k trestné střelbě od prodloužené čáry brankoviště.
K pravidlům nutno též dodat, že brankář nesmí při výhozu přehodit půlicí čáru, stejně jako nesmí přijmout přihrávku spoluhráče. V takovém případě rovněž dochází k volnému úderu soupeře. Během zápasu se mohou hráči v týmu kdykoliv prostřídat, každý tým však může mít celkem maximálně 20 hráčů včetně těch v hracím poli. Pravidla florbalu jsou poměrně snadná a zvládne je každý.
Výstroj hráče pro florbal je jasně daná
Oficiální zápasy ve florbalu vyžadují použití schváleného vybavení – mantinelů a branek. Během hry se používají plastové děrované míčky v různých barvách, v České republice jsou však při oficiálních zápasech povoleny pouze ty bílé. Každý hráč má povinnou výstroj, přičemž se liší výstroj hráče a brankáře:
- Výstroj hráče – florbalová hůl, dres, halová či florbalová obuv a volitelné doplňky (potítka, nátepníky)
- Výstroj brankáře – brankářská vesta, triko, rukavice, chrániče, kalhoty a triko
Florbal a florbalová hůl
Poznávacím znakem florbalu je florbalová hůl, se kterou hráči v poli odráží míč. Na trhu jsou k dispozici hole různé tvrdosti a délky. Při výběru florbalové hole je třeba jejich zohlednit délku. Nejrozšířenější jsou hole střední délky (92 až 96 cm) pro hráče vysoké cca 175 až 185 cm.
V závislosti na úchopu hole je třeba vybrat její zahnutí na pravou nebo levou stranu. Vybírá se také podle tvrdosti hole a čepele. Měkké čepele jsou vhodné pro technické hráče a vynikají svou kontrolou, naopak tvrdé jsou sice náročné na ovládání, zato ale přináší maximální razanci. Na trhu jsou hole v různých cenových kategoriích, které se kromě kvality zpracování liší i v použitém materiálu. Levné hole jsou vyrobeny z kompozitu nebo sklolaminátu a mají nižší odolnost a pevnost. Naopak dražší hole jsou vyrobeny z karbonu a vynikají lehkostí i pevností.
Díky velké popularitě se může k florbalu dostat prakticky každý. Naprostá většina škol disponuje základním vybavením, potřebným pro plnohodnotnou a bezpečnou hru. Chcete-li se i vy začít věnovat florbalu, zjistěte si informace o amatérských týmech ve vašem okolí a kontaktujte je. Předem si také nastudujte pravidla florbalu, ať vás v praxi nic nezaskočí.
Diskuse k článku
RE : Florbal se v Česku poprvé objevil v roce 1984. Přivezli ho sem výměnní studenti z Finska