Indiánský běh je skvělý pro začínající sportovce

Pakliže se rozhodujete o pohybové aktivitě, která vás dostane do formy a dlouho jste nesportovali, nebo chcete se sportem teprve začít, je ideální volbou právě indiánský běh. Začít běhat ale není jen tak. Podstatné je pořídit si především kvalitní a pohodlnou běžeckou obuv, vše ostatní je pak už jen ve vaší hlavě. Nejtěžší je vyběhnout poprvé. Když ale překonáte sami sebe a opravdu vyběhnete, budete se cítit skvěle.

Indiánský běh je velice specifický. Jeho podstata spočívá v tom, že dotyčný střídá v pravidelných intervalech běh s chůzí. Proto je tato pohybová aktivita nejvhodnější právě pro začínající běžce a sportovce.

Indiánský běh a jeho původ

Jak samotný název napovídá, indiánský běh opravdu vzniknul nejprve mezi indiány. Tento název je tedy pouze odvozen od způsobu přepravování těchto lidí. Indiánský běh v podstatě nejvíce proslavil jeden jediný indiánský kmen, který žije v Mexiku, a to jsou Tarahumarové. Mnoho knižních autorů o nich napsalo nespočet příběhů. Nejznámější knihou, která je věnována právě Tarahumarům je ta od Christophera McDougalla s názvem Zrozeni k běhu. Tito indiáni jsou totiž neskutečně fascinující lidé. Oplývají výbornou duševní a fyzickou odolností a jsou schopní uběhnout i několik desítek kilometrů jakoby nic. Ne nadarmo si tak Tarahumarové přezdívají „Rarámuri“, což znamená ve volném překladu „rychlé nohy“. Lidé z tohoto kmene se rovněž pravidelně účastní mnoha běžeckých závodů, v kterých jsou často největšími favority. Jsou jistě velikou inspirací nejen pro začínající běžce, ale i pro ostatní, kteří je osobně poznají. Nebývají vlastně nikdy nemocní a žijí v ústraní moderní společnosti. Tarahumarové mají život neskutečně skromný. Drží se stále svých pradávných tradic a snaží se být propojeni s přírodou.

Indiánský běh – jak s ním začít?

Začít provozovat indiánský běh není nic náročného. Stačí jen chtít, obout ty správné běžecké boty a vyrazit. Ovšem, je důležité, abyste ovládali i techniku zdravého běhu, abyste si fyzicky spíš neublížili, ale i to se dá vyřešit v dnešní moderní době lekcemi s trenérem, který vám vše dobře vysvětlí. Až se techniku správného běhu naučíte, běhejte, kam chcete, jak dlouho chcete a s kým chcete. Je to zcela na vás. Indiánský běh není náročný. Spočívá pouze v tom, že běžíte, dokud stačíte a když budete zrovna potřebovat pauzu, běh zkrátka vystřídáte obyčejnou chůzí.

Indiánský běh a jeho pozitiva

Běhání má obecně mnoho blahodárných účinků na náš organismus. Proto i indiánský běh je vhodný když:

• chcete něco málo shodit, nebo potřebujete výrazně zhubnout
• preferujete sportování v přírodě, nikoliv v posilovnách
• toužíte mít lepší fyzickou kondici a zpevněné tělo

Mimo jiné je indiánský běh ve volném terénu v podstatě i ekonomicky nenáročným sportem. Potřebujete pouze kvalitní boty a pohodlný oděv. Běhání dokáže udělat zázraky i s vaší psychikou. Budete se cítit plní energie, všechny chmury půjdou stranou, a i mozek se vám dobře prokrví, a tak budete v pracovních činnostech mnohem více produktivní!

Indiánský běh – jak ho správně praktikovat?

Klasicky se indiánský běh praktikuje tak, že minutu běháte a poté minutu chodíte, a tak pořád dokola, než uběhnete svou potřebnou vzdálenost. Můžete však zkusit i intervaly prodlužovat. Například tři minuty v kuse běžet a následně přejít do minutové chůze. Tempo si prakticky volíte sami. Na začátku svého běžeckého koníčku se nejspíš budete trochu zadýchávat, ale postupně byste měli být schopní při běhu i bez problémů konverzovat. Terén vybírejte především travnatý, například lesní, nebo polní cesty. Klasické chodníky nejsou příliš vhodné, při tvrdším dopadu totiž mohou trpět vaše klouby.

Indiánský běh a zajímavosti okolo něj

Nyní se ale ještě vraťme k již zmíněným Tarahumarům, kteří indiánský běh tak proslavili. Mezi těmito indiány se totiž ukrývají nejen velice talentovaní běžci, ale i běžkyně. Dávno je doba, kdy ženy seděly s dětmi jen u jeskyní, či ohně a čekaly na své muže. Tarahumarské ženy také běhají a to tedy excelentně. Dokazuje to například María Lorena Ramírez, která v kmeni vyrůstala a běhaní ji natolik uchvátilo, že se přihlásila do padesátikilometrového běžeckého závodu s mezinárodní účastí. María v tomto závodu zvítězila s cílovým časem sedm hodin a tři minuty. Může se však pyšnit úspěchem i z jiných běžeckých soutěží. Například z té, kde běžela trasu čítající neskutečných sto kilomerů a vybojovala skvělé druhé místo. Co lze k tomu na závěr říct. Běhejte jako Mária, s láskou a odvahou v srdci a nohy vás ponesou tam, kam potřebujete.

Autor článku: Iveta Berezkinová