Jak se zbavit se zlozvyků? Nejprve si jich musíme být vědomi

Zlozvyk: Pomalý ničitel duševní pohody

Zlozvyk zpravidla vznikne jako reakce na nějakou pro nás nepříjemnou situaci. Je to jakási úniková strategie našeho organismu, upuštění páry. Zlozvyk je však chvilková pomoc. Podobně jako drogy, nikdy nebude dost. Zlozvykem může být víceméně cokoli – kroucení vlasů na prst, dloubání se v nose, okusování nehtů, ťukání nohou o zem, okusování vnitřní strany tváře. Zlozvyky vznikají již v dětství a pokud nenajdeme zdravější formu, jak napětí uvolnit, pak se plynule přenáší do dospělosti. Zde zpravidla naberou těžce kontrolovanou formu – nadměrné pití kávy, kolových či sladkých nápojů, sladkost za odměnu, utrácení, nadměrné hraní her jakéhokoli charakteru, kouření, alkohol, emoční jedení či poruchy příjmu potravy, sebepoškozování... Zatímco některé jsou společností víceméně akceptovány (sladkosti, kouření), s jinými se tvrdě bojuje (drogy). Problém je, že bez nalezení příčin, proč je v životě potřebujete se jich těžko zbavuje.

Zlozvyk: Porucha rovnováhy

Nervozita, strach, agresivita, vztek… To jsou všechno emoce, které jsou na emoční škále považovány za negativní. Je třeba si však uvědomit, že teprve zapojením všech emocí do našeho spektra máme šanci sáhnout si na vnitřní rovnováhu. Tím, že něco vytěsňujeme, ať už z důvodů trestů v minulosti, snaze se zalíbit anebo kvůli společenských konvencí, se emoce (jakékoli) neztratí, ale transformuje. Cesta ke zlozvykům se otevře. Cestou samozřejmě není atomový výbuch nebo fyzické či psychické násilí na sobě či jiných, ale nalezení způsobu, jak danou energii přenést do tvořivé formy. Obvykle jsou tyto emoce právě spojeny s energií, která nám v životě někde schází.

Jak se zbavit zlozvyků?

Bylo by krásné, napsat 15 bodů, které když splníte, budete od zlozvyků osvobozeni. Bohužel každý jedinec je individualitou s osobním příběhem a historií, takže univerzální návod neexistuje. Přesto jsou body, které je dobré si uvědomit a do života včlenit.

1. Zlozvyk je zlozvykem, i když vás nikdo nevidí.
2. Rozhodnutí, že se zlozvyku chcete zbavit musí vycházet od vás samotných, z vnitřního rozhodnutí. Nikoli jako výsledek „dokazování“ někomu, že to dokážete.
3. Zbavování zlozvyků není o soutěži, kdo dřív a kdo déle.
4. Alespoň zpočátku se vyhněte prostředí, kde vás to ke
5. Všímejte si okamžiku, kdy zlozvyk nastupuje. Najděte zdravější variantu.
6. Nechtějte po sobě okamžité výsledky. Zlozvyk zpravidla nějakou dobu trval a zbavit se ho bude také chvíli trvat. Rozhodnutí však může být okamžité.
7. Netrestejte se za selhání. Pokud v noci začnete plenit ledničku a nebo si potají zapálíte na procházce se psem, je lepší se na to podívat jako na momentální slabost, kterou však není třeba podporovat ani opakovat. Na věty typu: „Jsem k ničemu, stejně to nedokážu,“ zapomeňte. Prostě začněte tam, kde jste skončili.

Jak se zbavit zlozvyků? Hledejte příčinu

Abyste se zlozvykem opravdu zatočili, je třeba si připustit, že navzdory vnějšímu „pozlátku“ ve vašem životě něco chybí anebo přebývá. Nastavit životní rovnováhu je práce na několik životů a my v tomto těle máme k dispozici „jen“ jeden. Přesto se o to můžeme pokoušet a radovat se z drobných i větších úspěchů. Nejčastějšími příčinami je stres, únava, vyčerpání, traumata (i skrytá) z dětství/dospívání, strach ze samoty či selhání, nedostatek životního prostoru, existenciální strach, nemoc či strach z nemoci, stárnutí. Mnohokrát je to mix různých faktorů dohromady. Takže jak na to?

1. Berte život jako okamžiky. Minulost změnit nemůžete, ale můžete změnit váš náhled na ni. Necyklete se ve starých ranách. Váš život by měl směřovat vpřed, a ne být svázán zátěžemi, které vám nepatří. Jsou vaší součástí, ale nemusí vám vládnout.
2. Odpouštějte. Odpuštění není souhlas s chováním, ale přenechání zodpovědnosti na tom, kdo vám (i domnělé) trauma způsobil.
3. Pracujte se stresem – meditace, cvičení, fyzická aktivita, zahrádka, vyšívání, jízda na motorce…
4. Použijte techniky, které pracují s člověkem jako celkem – psychosomatika, detoxikační metody, arteterapie, musikoterapie, hipoterapie…
5. Pracujte na pochopení svých emocí – to je zpráva vašeho těla o tom, jak na tom ve skutečnosti jste, ne jak byste chtěli být.

Autor: Markéta Palatin