Terapie smíchem: Cesta ke zdravému vnímání reality a získání nadhledu

„Člověk by se měl smát celý svůj život. Jestli se dokážete smát v jakékoli situaci, naučíte se jim čelit – a to vám pomůže dospět. Neříkám vám, že nemáte plakat. Ve skutečnosti však když se neumíte smát, neumíte ani plakat. Smích a pláč jdou ruku v ruce, jsou součástí jednoho jevu – autentického bytí v pravdě,“ řekl jeden z velkých duchovních učitelů Osho.

Smích a jeho vliv na zdraví

Smích je jedním z projevů vnitřní spokojenosti a štěstí. Zejména děti se umí ještě smát hlasitě a od srdce. Smát se by měla být jedna z dovedností, kterou bychom během dospívání a dospělosti neměli ztratit. Jinak je lehké upadnout pod tíhu strachu a černých myšlenek dospělého, mentálně založeného světa. Jak už jsme naznačili, smích má velký vliv na psychiku. Tím, že se zasmějete, můžete uvolnit okovy, které si kolem svého těla sami vytváříte (svými myšlenkami, obavami, překombinováním reality a plánů). Tím, že se zasmějete, dovolíte se i nadechnout. Tím se okysličí mozek a najednou je místo pro další varianty, které v sevření nevidíme. Se smíchem se zlepšuje i paměť. Se smíchem posilujeme své srdce, skrz které proudí krev.

Smích jako obrana proti stresu

Smích, spolu s dechem je také skvělá prevence a obrana proti stresu. Ostatně naše tělo smích občas používá proti naší (mentální) vůli. Stačí si vzpomenout, kdy ve vypjatých chvílích propadneme hysterickému smíchu. Anebo máme velkou chuť mu propadnout. To není náhoda, ale obrana. Smích dokonce působí i jako přírodní analgetikum. To znamená, že ulevuje od bolesti všeho druhu. A nejenom tím, že problém dokáže odsunout z naší hlavní pozornosti a dát prostor uvidět i jiná řešení. Smích a nebo i úsměv v naší tváři aktivuje svalstvo, které dává signál tělu, že jsme „šťastní“ a tělo poslušně začne aktivovat příslušné hormony.

Smích: Přirozený lifting a posilovna

Milovníci cvičení jistě ocení, že smích pomáhá i fyzické kondici a naší pleti. Během úsměvu se nám v obličeji zapojí více než 17 svalů, v oblasti krku, ramen a trupu je to dalších 80. Navíc díky smíchu zapojujeme i těžko ovladatelné (a posilovatelné) svaly. Velkým přínosem je práce bránice a mezižeberních svalů, které jsou zásadní pro správné dýchání a okysličování naší krve. Bránice navíc „masíruje“ orgány v břišní dutině a tím podporuje jejich činnost. Smíchem dosáhnete také k pánevnímu dnu, které je prevencí inkontinence, ale snižuje i rizika vzniku gynekologických obtíží.

Jóga smíchu

Speciální verzí, jak smích zařadit do života „cíleně“ je jóga smíchu, která kombinuje smích s jógovým dýcháním (Pranayama). Ke smíchu se „nenutí“, ale vede k němu kombinace různých cviků, které smích vyvolají – je to hodně o očním kontaktu, hravosti a kreativitě. Podobně, jako mozek nerozlišuje mezi tím, co zažil a co si „jen“ myslí, není příliš rozdílu mezi „opravdovým“ spontánním smíchem a tím, co navodíme. Důležité je tam se opravdu chtít smát a ne jen smích předstírat. Spojení jógových ásan a smíchu zvyšuje prokrvení svalů, uvolnění v pozicích, ale také efektivnější odplavení nevyživujících emocí. Za jógou smíchu stojí indický lékař Dr Madan Kataria, který s ní začal pracovat už v polovině 50. let 20. století, nejedná se tedy o výmysl poplatný současné době.

Dobrou vlastností smíchu je, že je nakažlivý. Dokáže uvolnit ledy nejen v nás, ale i ve společnosti. Zkuste tedy třeba i „umělým“ nastavením tváře do úsměvu podpořit své tělo. Ostatně, obličejová jóga o účincích zapojení konkrétních svalů v obličeji ví své.

Autor: Markéta Palatin