Hypnóza - účinná psychologická metoda, nebo pouhé šarlatánství?
Díky bohaté fantazii filmových scénáristů považuje mnoho lidí hypnózu za nebezpečný obor šarlatánů, šamanů a kouzelníků. Ve skutečnosti je však hypnóza psychologickou metodou, kterou lze plnohodnotně terapeuticky využívat. Hypnóza je změněný stav vědomí, ve kterém je hypnotizovaná osoba připravena přebírat tvrzení hypnotizéra. Pomocí hypnózy tak lze úspěšně léčit mnohé neurózy, závislosti, poruchy spánku i psychosomatické potíže.
Historie hypnózy sahá až ke kořenům lidstva
Ačkoliv byly základy moderní hypnózy položeny až v průběhu 18. století, o možnostech léčení ve změněném stavu vědomí se vědělo již mnohem dříve. Rané záznamy o využití hypnotických stavů můžeme najít v dochovaných nálezech ze starověkého Řecka i Egypta, ovšem ani starobylé prameny ze starověké Číny či Indie o podobných stavech nemlčí. Od pradávna je hypnotický stav využíván v oblastech šamanství, druidismu, ale také některých náboženství.
Vzhledem k tomu, že provádění hypnózy může být často divácky působivé, stala se hypnóza častou zábavou salónků i kabaretů. Do medicinské praxe se rakouskému lékaři F. A. Mesmerovi podařilo dostat hypnózu na sklonku 18. století. Tehdy položil základy hypnózy v terapeutické praxi, ačkoliv jeho domněnky o vzniku hypnotického stavu byly mylné – jeho teorie se zakládala na působení magnetismu.
Významným propagátorem hypnózy byl Sigmund Freud, který se s ní poprvé seznámil při studiu vědomí a nevědomí ve Francii. V dnešní době je hypnóza považována za plnohodnotnou terapeutickou metodu v oblasti psychologie, má jasně danou metodiku a umožňuje léčbu řady psychických poruch.
Hypnóza a její využití
Před příchodem moderních anestetik umožňovala hypnóza provádění chirurgických zákroků, aniž by pacienti pociťovali bolest. Dnes slouží jako terapeutický nástroj psychologů, kteří se snaží ve stavu změněného vědomí vyléčit mnohé, nejen psychické problémy. Podle odborníků lze hypnózu využít v mnoha oblastech.
Hypnóza je účinným pomocníkem při boji se závislostmi různého typu, ať už jde o alkohol, léky, drogy či nikotin. Díky zvýšené sugestibilitě lze pomocí hypnózy bojovat také proti poruchám příjmu potravy. Dle profesionálních hypnotizérů lze uvedení do stavu změněného vědomí využít také pro léčbu sociálních fobií, poruch spánku či psychosomatických problémů různého charakteru. Hypnóza může vést také k prohloubení vědění o sobě samém a k vyřešení problémů s depresemi nebo nízkým sebevědomím.
Charakteristické vlastnosti hypnotického stavu
Stav hypnózy lze využívat k léčbě celé řady problémů díky svým specifickým vlastnostem. I duševní činnost v hypnotickém stavu má svůj neurofyziologický podklad v mozku. Hypnóza je tedy stav rozšířeného vědomí, které je charakterizováno:
Zvýšenou sugestibilitou – Nejvýraznějším a nejdůležitějším rysem stavu změněného vědomí je zvýrazněná sugestibilita. Podle mnohých odborníků dochází v tomto stavu k možnosti rozšíření sugestivního ovlivnění i takových fyziologických funkcí, které v běžném stavu ovlivnitelné nejsou. Díky zvýšené sugestibilitě je také hypnotizovaná osoba schopna uposlechnout příkazy a přebírat tvrzení hypnotizéra, a to bez kritického myšlení. Díky této schopnosti lze pacientům vsugerovat odpor k návykovým látkám či je přimět ke zvýšené sebedůvěře apod.
Souladem s hypnotizérem – Do stavu hypnózy je možné se dostat pouze v případě zřejmého duševního souladu hypnotizéra s hypnotizovaným. V opačném případě nebude hypnotizovaný na podněty hypnotizéra reagovat, může jeho příkazy ignorovat nebo proti nim vzdorovat.
Změněným prožíváním – Osoba ve stavu hypnózy prožívá změny ve vnímání, pohlcuje vsugerované zážitky a sugerované emoce i paměti prožívá jako realitu.
Změněný stav vědomí není pro každého
Je třeba říci, že hypnóza není vhodná pro každého. Pro některé se nedoporučuje ze zdravotních důvodů, vyhýbat by se jí měly především osoby trpící schizofrenií a různými formami tohoto onemocnění. Naopak je vhodná pro osoby v jakémkoliv věku včetně dětí, u těch se však postupuje jinou metodikou. Podle mnohých odborníků je hypnóza vhodná i pro těhotné ženy.
Musíme čtenáře také upozornit, že člověk musí být vybaven schopností dostat se do hypnotického stavu, podle odborných průzkumů až 15 % populace nemůže takového stavu nikdy dosáhnout. Této schopnosti se odborně říká hypnabilita. Ta se vyskytuje v různé škále a je měřitelná, některé osoby se zkrátka do hypnotického stavu dostanou velmi snadno a rychle, jiným se to nikdy nepodaří.
Aby byla hypnóza úspěšná, musí být hypnotizovaná osoba duševně naladěna na hypnotizéra. I osoby s vysokou mírou hypnability mohou mít s vyvoláním stavu změněného vědomí u jistých hypnotizérů problémy. Nemusí jít nutně o neschopnost hypnotizéra, v běžném životě si dvě osoby zkrátka nemusí sednout a dvojnásob to platí při hypnóze.
Hypnóza – průběh
Každý hypnotizér má trochu odlišný postup při provádění hypnózy. Na počátku je vždy důvěrný rozhovor mezi terapeutem a pacientem, v rámci kterého jsou probírány vnitřní traumata, problémy a cíle hypnózy. Následuje proces uvádění do hypnotického stavu, ke kterému je třeba dosáhnout naprostého pocitu relaxace a uvolnění. Hypnotizovaný má zavřené oči a je v příjemné volné poloze.
Hypnotizér na něj mluví a postupně jej dostává do stavu hypnózy. Následně může pracovat na vyvolání sugestivních příkazů a sledovat pacientovy reakce. Aby byla léčba hypnózou účinná, je třeba sezení několikrát opakovat.
Hypnóza tak patří k tradičním účinným psychologickým metodám, jejichž účinky bychom rozhodně neměli podceňovat. Pokud dlouhodobě bojujeme s určitým psychickým problémem, psychosomatickou poruchou nebo závislostí, hypnóza může být vhodnou léčebnou metodou.
Diskuse k článku
RE : Hypnóza - účinná psychologická metoda, nebo pouhé šarlatánství?