Nymfomanie - nekonečná touha po uspokojení, která ničí život

Zpočátku se může jednat o splnění snu, nekonečnou touhu nebo sexuální chtíč – nymfomanie je ale psychickým problémem, který vztahy neobohacuje, ale komplikuje. Nymfomanie neboli hypersexualita u žen označuje nadměrné zvýšení sexuálního pudu. Závislost na masturbaci a dalších sexuálních aktivitách je zapříčiněná neukojitelnou touhou po uspokojení.

Definice nymfomanie je poněkud problematická. Hranici závislosti na sexu a masturbaci nelze přesně vytyčit, protože sexuální apetit je individuální záležitostí. Některým stačí sex několikrát do měsíce, jiným do týdne, anebo denně. Skutečná závislost vyžadující léčbu je v případě, že zvýšený sexuální pud narušuje běžné fungování ve společnosti a partnerském životě.

Nymfomanie způsobuje i závislost na masturbaci

Neukojitelná touha po sexu je zpravidla spojená s nepřetržitou frustrací, protože ani opakované uspokojení několikrát denně nepřináší úlevu. Nymfomanii doprovází časté střídání partnerů a vyhledávání nových, což vystavuje ženu riziku nechtěného těhotenství nebo nákaze pohlavních chorob. V případě udržování si stálého partnera, který ale nedokáže ženu uspokojit, se může rozvinout závislost na masturbaci.

Mytologické nymfy

Výraz nymfomanie má své kořeny v daleké historii. V řecké mytologii představovaly nymfy jakési víly, vodní, horské či lesní bohyně nebo polobohyně. Krásné bytosti tančily v přírodě a mladí muži se jim raději vyhýbali ve strachu ze záhuby. Řekové budovali jejich odkaz pomocí svatyní a vyprávěním legend.

Od té doby vznikl mýtus, že má-li žena zvýšený zájem o sex, jedná se o nymfu. Ženy s velkým sexuálním apetitem to v dějinách neměly nikdy jednoduché. V období starověkého Říma byly poměrně otevřené mravy k sexualitě a císařovna Messalina se tak plně oddávala velkým sexuálním orgiím. V následujících stoletích se ale situace výrazně změnila. Zvýšená sexuální potřeba u žen byla v průběhu staletí podezřelou záležitostí, nymfomanie byla odsuzována a často spojovaná s nemravným chováním a prostitucí.

Neobvyklá léčba nymfomanie v historii

Ve viktoriánském období v 18. století měli lékaři pocit, že nymfomanie je způsobená přemírou dobrého jídla, konzumací čokolády, čtením nevhodným románů nebo masturbací. Pro léčbu nymfomanie se využívalo ledových lázní i pouštění žilou. V následujících desetiletích byly k léčbě nymfomanie lékaři předepisovány vibrátory, které měly nadměrnou touhu po sexuálním kontaktu utlumit.

V historii byla tak závislost na masturbaci a sexuálních aktivitách považovaná za nemoc, dnes je hypersexualita u mužů i žen klasifikovaná jako psychická porucha.

Příznaky nymfomanie u ženy

Nymfomanie je závislost jako každá jiná a může mít různé projevy. Mezi nejvýraznější příznaky nymfomanie u ženy je nutkavá potřeba sexuální aktivity. Nadměrná sexuální touha se projevuje zvýšenou iniciací sexuálních aktivit, nátlaku na partnera nebo se rozvine závislost na masturbaci. Hypersexualita jakožto lékařská diagnóza ale není biologickým problémem, ale psychickou potíží. Nadměrným sexuálním pudem se žena snaží snížit vnitřní napětí. Termín nymfomanie ale není v lékařském světě uznávaný z důvodu nejednoznačné definice problému.

Další příznaky nymfomanie

• Impulzivní chování
• Frustrace z nedostatečného uspokojení
• Vyhledávání častých sexuálních kontaktů
• Nadměrné střídání nových sexuálních partnerů

Příčina onemocnění je často neznámá, může jít o vrozenou vadu nebo součást jiného psychického problému, případně nevyřešených partnerských vztahů. Nymfomanie může být daná i geneticky, případně hluboce zakořeněná v psychice a vlastním vnímání sebe samotné. Účinnou léčbou jsou různé formy psychoterapie a pravidelná sezení u psychiatra, které mohou závislost výrazně snížit. Dalším řešením je i užívání vhodných léčiv. Zpravidla hypersexualita postihuje více muže, nymfomanie žen je jen výjimečnou záležitostí.