Psychologie barev dokáže o člověku ledacos prozradit
Psychologie barev je psychologickou disciplínou, která je součástí obecné psychologie. Zaměřuje se zejména na studium vlivu barev na psychiku člověka a na osobní preference různých barev jednotlivými osobnostmi. Mezi příklady výzkumů v tomto oboru patří kvantifikace osobních preferencí různých barev, vliv barev na emoce či sledování vlivu barvy na naše rozhodování. Poznatky z oboru psychologie barev jsou využívány například v architektuře, medicíně či marketingu.
Přestože se individuální vnímání jednotlivých barev a jejich odstínů u jednotlivců liší, při empirických výzkumech preferencí barev docházejí vědci k výsledkům, které mají obecnou platnost. Podle Maxe Lüschera, který nejvíce rozpracoval významy barev, jsou jejich obecné významy, platné pro většinu populace.
Psychologie barev a barvy v prostoru
Barvy hrají v našem životě velmi důležitou roli, neboť přímo ovlivňují naše pocity a náladu. Každý z nás má vlastní spektrum oblíbených a nepříjemných barev, které ovlivňují naši náladu. Vnímání barev záleží na více faktorech, mezi něž patří odstín barvy, druh světla (denní nebo umělé, intenzivní nebo bledé…), naše obecná nálada, biologický rytmus atd.
Barvy lze rozdělit na:
- primární barvy - červená, žlutá, modrá
- sekundární barvy – barvy složené ze dvou primárních (oranžová)
- teplé barvy - červené, oranžové, žluté, hnědé
- chladné barvy - modré, zelené, šarlatové
- neutrální barvy - bílé, hnědé, béžové
- silné barvy - intenzivní barvy, jež jsou neředěné černou, bílou nebo komplementární barvou
- bledé barvy - méně intenzivní barvy kvůli smíchání s bílou, černou nebo komplementární barvou
Lüscherův test
Dříve velmi oblíbená, dnes již poněkud opomíjená metoda, která používá sérii barev k diagnostice osobnosti, se jmenuje Lüscherův test. Jde o metodu, která je založena na vyhodnocení preference či odmítnutí určitých barev danou osobou. Hlavní myšlenka tohoto testu spočívá v předpokladu, že volba i ignorování barev jsou závislé nejen na situačních okolnostech vyšetření, ale i na osobnostních faktorech.
Tento test dokáže zjišťovat takové osobnostní aspekty, jako je emoční založení, motivační složky povahy, potřeby jedince, kompenzační formy chování a stabilita či labilita centrálního nervového systému. Na základě tohoto testu lze predikovat způsob chování vyšetřované osoby v mnoha konkrétních situacích.
Průběh testu
Úkol testované osoby je velmi jednoduchý. Musí si vybrat z nabízených karet s rozdílnými barvami ty, které se mu nejvíce líbí, a seřadit je podle osobní preference. Totéž lze provést v opačném pořadí, kdy dotazovaný seřadí barvy od nejméně oblíbené. Pokračuje rozhovor nad zvoleným pořadím se zkušeným psychologem a následuje interpretace kombinace barev, které jsou seřazeny v unikátním pořadí.
Celková diagnóza osobnosti na základě Lüscherova testu vzniká jedinečnou kombinací a pořadím zvolených barev a stojí na mnohaletých zkušenostech s používáním této metody. Tato metoda tvoří pouze doplňující údaj vedle palety dalších osobnost posuzujících metod.
Psychologie barev - žlutá barva
Teplá, jasná žluť působí povzbudivě, osvobodivě. Je to barva změny, dere se dopředu, za vším novým. Milují ji lidé bezprostřední, plní nadějí a očekávání. Tomu, jehož naděje byly zmařeny, se žlutá zdá pokrytecká, licoměrná. Proto odmítání žluté prozrazuje zklamání, nedůvěru v budoucnost.
Je s podivem, že žlutá barva, široce přijímaná pro svůj jas a kladné pocitové asociace, které vyvolává, je jen u pěti procent dospělých oblíbenou barvou.
Psychologie barev - červená barva
Červená je výrazem životní síly, aktivity, potěšení a také barvou dobrého kontaktu s okolím. Značí touhu po silných a hlubokých zážitcích, po úspěchu. Přednost jí proto dávají lidé cílevědomí, energičtí, tvořiví, schopní usilovné práce a soustředěného vypětí, ale také prudcí lidé a násilníci.
Odmítání červené může být příznakem nedostatku sil, ochablosti, pasivity, znamením, že člověk na své úkoly nestačí, že se cítí unaven, vyčerpán. Takovým lidem se zdá, že nedosáhli toho, čeho dosáhnout chtěli, a že se jim to už ani nemůže podařit.
Psychologie barev - modrá barva
Psychologie barev tvrdí, že modrá je barvou klidu, uspokojení, souladu. Mají ji rádi lidé citliví, s bohatým vnitřním životem, hledající lásku a oddanost, romantikové, introverti. Symbolizuje něhu, věrnost, důvěru, oddanost a tradici. Dávají jí také přednost lidé, kteří touží po klidu, lidé unavení, přepracovaní, i ti, co nemají rádi změny. Odmítání modré může znamenat strach ponořit se do hlubin vlastního nitra, možnou nespokojenost se svými současnými vztahy. Modrou barvu také často odmítají mladí lidé, kteří touží po osamostatnění.
Psychologie barev - zelená barva
Milovníci zelené barvy si často jdou velmi jasně za svým cílem. Lidé, kteří preferují tuto barvu, jsou podle psychologie barev připraveni čelit různým překážkám.
Milovník zelené barvy má sklon pečovat o druhé, ale také je rád ovládá a kontroluje. Touží po obdivu a uznání. V Lüscherově testu zelenou, respektive modrozelenou, volí lidé stateční, houževnatí, ale také umínění a málo přizpůsobiví. Odmítají ji lidé originální, ale také přepjatí. Zelená není oblíbenou barvou zklamaných a vnitřně nejistých. Příčinou odmítání zelené může být i tělesná slabost: za nesympatickou (tvrdou, jedovatou apod.) ji často označují lidé trpící srdečními chorobami, např. anginou pectoris.
Psychologie barev - hnědá barva
Hnědá barva je spojena s představou tělesných požitků. Mají ji rádi ti, které ze všeho nejvíc zajímá jejich vlastní pohodlí, ale také lidé unavení a vyčerpaní, kteří touží po odpočinku. Odmítají ji ti, kdo „životem v teplíčku“ pohrdají, kdo se chtějí odlišit od průměru, být výjimeční. Vyrovnaný člověk má k hnědé obvykle víceméně lhostejný postoj.
Psychologie barev - černá barva
Černá je nejtmavší barva, vlastně bychom ji za barvu ani neměli pokládat. Barvy přece patří světlu a černá tmě. Pokud jí někdo dává přednost, znamená to, že odmítá svůj úděl. Černá je barvou vzdoru a protestu. V testu tato neobvyklá volba vždycky upozorňuje na nějaký závažný vnitřní konflikt.
Diskuse k článku
RE : Psychologie barev dokáže o člověku ledacos prozradit