Fobie a jejich podivnosti. Strach z knoflíků, vyder nebo ze ztráty mobilního signálu existuje!

Fobie je strach z různých situací, lidí, předmětů, zvířat a podobně. Jedná se o chorobný strach, který může být velmi silný. Je doprovázen i mnoha tělesnými příznaky, které se projevují často už při pomyšlení na daný objekt strachu. Víme, že strach dokáže člověka úplně ochromit, rozbuší se mu srdce, nemůže se pohnout z místa, začne se potit, třást, má sucho v ústech, cítí mravenčení po celém těle, prožívá úzkost, paniku, závrať, nevolnost, bušení v hlavě, nemůže dýchat a může se dostat až do kolapsového stavu. Niterný pocit je to obtížně popsatelný, ale velmi nepříjemný.

Fobie může mít mnoho podob

Některé fobie se projevují mírněji, jiné jsou silné a znemožňují člověku každodenní život, protože je nucen se předmětu svého strachu neustále vyhýbat. Možná se trochu bojíte výšek a máte závratě, proto nelezete po rozhlednách. Když vám někdo ukáže pavouka, vykřiknete z úleku či pocitu odporu, přesto byste nebohému pavoukovi nedokázali ublížit. Horší fobie se ale mohou projevovat tak, že člověk který například trpí sociální fobií, nevychází vůbec z domu, anebo ten, kdo má strach z knoflíků, upadá do kolapsového stavu, jakmile spatří propínací svetr.

Fobie a jejich neznámý původ

Odkud se vlastně fobie berou? Nabízí se mnohá vysvětlení, ale odborníci uspokojivé příčiny nenašly. Dá se říci, že u každého je důvod k tomuto konkrétnímu strachu jiný. Příčinou může být úzkostnější založení člověka, ale také trauma z dětství, posttraumatická stresová porucha, nebo také dědičnost - například jeden z rodičů či prarodičů stejnou fobií už trpěl. Někteří odborníci se domnívají, že strach z pavouků a myší přirozeně pochází z dávných dob, kdy ženy od této havěti vymetaly jeskyně, ale raději to berme s nadsázkou.

Někdy stačí určité citové rozpoložení v dětství, jedno slovo či nemilá situace, a vážná fobie je hned na světě. Některé strachy pramení už z prenatálního života, a nelze je nijak potvrdit, ani vyvrátit. Jedná se například o strach z vody u člověka, který se při obtížném příchodu na svět nalokal zkažené plodové vody a podobně. Někteří lidé však také věří, že mnohé strachy a fobie pochází z našich minulých životů. V tomto případě by mohlo jít například o smrt utopením v minulém životě. Ale ani na tohle nelze spoléhat a pro racionálně smýšlející tato teorie asi moc nebude. Jak si ale například vysvětlíme strach z pohřbení zaživa (tafefobie)? Vyprávěl snad někdo dotyčnému v dětství horory, anebo byl takto zbaven života některý z jeho předků?

Nejznámější druhy fobií

A které fobie vlastně známe? Nejčastěji se vyskytují tyto: fobie z hadů (ofidiofobie), z pavouků (arachnofobie), z výšek (akrofobie), davu lidí (demofobie), ze sociálního kontaktu (sociální fobie), ze smrti (thanatofobie), ale třeba také z myší (musofobie), koček (ailurofobie), z ostrých předmětů (aichmofobie), z jehly (belofobie), z krve (hematofobie), z dětí (pedofobie), z líbání (filemafobie), z krádeže (kleptofobie), z klaunů (coulrofobie), z božího hněvu (teofobie), ze špíny (mysofobie), z vlasů nebo chlupů (trichofobie), z mužů (androfobie), z žen (gynofobie), z piva (zytofobie), z vlastní osoby (autofobie) nebo dokonce i ze ztráty mobilního signálu (nomofobie). Lidé se nejčastěji bojí něčeho odpudivého, nebezpečných zvířat, nemocí a infekcí, smrti, pachů, hluku, lidí, živlů, konkrétních předmětů, náboženství a osob jiné národnosti, ale třeba i čísel a tak dále.

Jak se zbavit fobie?

Fobie se dají léčit různými druhy psychoterapie nebo také alternativními terapiemi, které často přinášejí dobré výsledky. Může jít například o prenatální či regresní terapii, terapii přítomného okamžiku, metodu EFT, hypnózu, neurolingvistické programování a řadu dalších technik. V těžších případech se pacient dočasně může uchýlit k psychiatrické medikaci, aby dokázal zvládat každodenní život. Dříve se fobie léčily i úlekem, ale dnes se od toho upustilo, neboť se tímto způsobem nezřídka způsobily fobie další. Nezbývá než se s nimi naučit žít, anebo pochopit jejich příčinu – tím mnohdy dojde k odblokování strachu.

Autor článku: Monika Poledníková