Máte trvale špatnou náladu a pocity melancholie? Pak vás nejspíše postihla dystýmie

Podle výzkumů trpí minimálně tři procenta populace chronickou poruchou nálady, označovanou jako dystýmie. Jedná se o poruchu, projevující se podobnými příznaky jako deprese, ovšem v mírnější formě, za to však z dlouhodobého hlediska. Dystýmie se často považuje za lehčí formu deprese, ale kvůli prakticky nepřetržitému trvání není zanedbatelným problémem a vyžaduje léčbu a odbornou pomoc. S dystýmií je spojená špatná nálada, melancholie či nespavost. Jaké jsou příznaky dystýmie a jak probíhá léčba?

Dystýmie a deprese

Dystýmie je tzv. afektivní porucha, často považovaná za lehčí formu deprese. Mezi dystýmií a depresí jsou však značné rozdíly, proto je třeba tyto pojmy umět rozlišit. Deprese se projevuje hlubokým poklesem nálady a patologickým smutkem, tyto stavy však bývají časově ohraničeny a jejich trvání bývá kratší, spíše nárazové. Oproti tomu u dystýmie nejsou projevy špatné nálady tak silné, jde spíše o melancholii a neustále stěžování, tyto stavy však trvají prakticky nepřetržitě a nejsou ohraničeny.

Chronická špatná nálada s sebou ovšem nese výrazné riziko - může se prohlubovat a vést k výskytu deprese v pravém slova smyslu. V takovém případě dochází k tzv. dvojité depresi, jejíž projevy jsou velmi výrazné a znatelně omezují běžný život jedince.

Dystýmie - diagnostika

Správná diagnostika této psychické poruchy je poměrně náročná, jelikož se příznaky překrývají s celou řadou dalších poruch podobného charakteru. Správná diagnostika je přitom stěžejní pro volbu funkční léčby. Aby bylo možné s jistotou říci, že se jedná právě o dystýmii, je třeba u pacienta sledovat špatnou náladu, melancholii a další symptomy podobné depresi po dobu alespoň 2 let. Rovněž je třeba zkoumat míru projevů a rozlišit depresi od dystýmie.

Symptomy, které vedou k diagnóze tohoto onemocnění, jsou nejčastěji nechutenství, problémy se spánkem, chronická únava, melancholie či bolesti hlavy a celého těla.

Při diagnostice dystýmie je velkým problémem fakt, že sami pacienti si přítomnost této poruchy neuvědomují. Vzhledem k tomu, že trvá dlouhodobě a může se vyskytovat již od dětství, chápou neustálou špatnou náladu a melancholii jako součást jejich povahy a charakteru. Proto se v mnoha případech s tímto problémem nesvěřují ani svým nejbližším, ani lékařům.

Rizikové skupiny a délka trvání

Podle odborníků trpí chronickou poruchou nálady v Evropě tři až pět procent osob, starších osmnácti let. To rozhodně není zanedbatelné číslo, proto je ze strany odborníků velká snaha co nejjednodušeji a nejrychleji poruchu diagnostikovat a včas začít léčit. Rizikovější skupinou jsou bezpochyby ženy, u kterých se dystýmie vyskytuje až třikrát častěji než u mužů.

Ačkoliv se zpravidla poprvé objevuje v rané dospělosti, tj. po dosažení hranice osmnácti let, výjimkou není ani chronická špatná nálada již od útlého dětství. Porucha trvá minimálně několik let, bez účinné léčby však může trvat po celý život. Rizikovou skupinou jsou rovněž osoby, které v dětství zažily extrémní nátlak, násilí, ale také např. ztrátu rodiče.

Špatná nálada a melancholie vedou k podrážděnosti

Dlouhotrvající pocity špatné nálady a melancholie se výrazně projevují na kvalitě života postiženého jedince. Příznaky spojené s dystýmií se brzy projeví a vyvolávají školní, pracovní i sociální problémy. Život osoby, postižené touto chorobou, je smutný a únavný. Pro okolí se postižený jeví jako podrážděná osoba, jako „morous“.

Dystymikové bývají rovněž velmi často unavení, nejsou schopni zvládat běžné úkoly a tedy ani zvládat běžnou pracovní náplň. Proto mohou být nezaměstnaní a v důsledku toho i na okraji společnosti. Záleží na tom, jak jsou schopni svou poruchu zvládat, eventuálně podstupují-li odbornou léčbu. V takovém případě jsou běžné práce schopni, ačkoliv bývají výkony značně omezeny. Dystimikové rovněž nemají radost z dobře odvedené práce, nečiní jim potěšení dobré jídlo, zábava, ale ani sex.

Dystýmie a její příznaky

Dystýmie se vyznačuje celou řadou příznaků, které se u jednotlivých jedinců vyskytují v různé míře. Špatná nálada a melancholie jsou často doprovázeny:

• poruchou stravování – postižený jedinec může mít chuť k jídlu výrazně sníženou, ale také naopak zvýšenou, tj. může se přejídat. Osoba, postižená dystýmií, tak má velmi často problémy s nadváhou či podváhou
• poruchou spánku – opět může být problém dvojaký, tj. postižená osoba může trpět nespavostí, ale také nadměrnou únavnou, spojenou s nepřirozenou spavostí
• neschopností mít z čehokoliv radost
• špatnou koncentrací
• nerozhodností
• pesimismem
• beznadějí
• slabostí

Dystýmie a její léčba

Dystýmie se léčí kombinací různých postupů. Součástí léčby bývá psychoterapie, úkolem které je pozměnit myšlení pacienta a proměnit pocity špatné nálady v něco pozitivního. Podle odborníků však účinnost psychoterapie při léčbě dystýmie není dostatečně ověřena, neměla by tak být jedinou léčebnou metodou.

Často se také předepisují antidepresiva na různých bázích, podobné jako při léčbě depresí. Nejčastěji se používají SSRI antidepresiva, která jsou ve srovnání s jinými typy bezpečnější. Speciálním přípravkem pro léčbu dystýmie je pak např. antidepresivum Deniban.

Při užívání antidepresiv je však třeba vždy počítat s možnými vedlejšími účinky a ty konzultovat s odborným lékařem. Při léčbě je důležité také zázemí rodiny a sociální prostředí. Pacienti s podporou blízkých se zpravidla z chronické špatné nálady dostanou podstatně dříve, než pacienti bez sociálního zázemí.

Přepadá vás často špatná nálada, melancholie, máte problémy se spánkem, příjmem potravy nebo sebevědomím? Zamyslete se nad tím, jako dlouho se u vás tyto stavy projevují. Špatná nálada je normální pro každého jedince, je-li však nepřetržitá po řadu několika let, jde o chronickou poruchu, kterou je třeba léčit.

Věříme, že vám tento článek pomohl zorientovat se v problematice dystýmie a eventuálně vás navedl při jakémkoliv podezření k návštěvě odborníka.