Syndrom FOMO aneb Proč se všichni mají lépe než já?
Sociální sítě jsou na první pohled skvělým nástrojem pro naplňování lidských potřeb, na druhou stranu se ale ukazuje, že je spíše také nástrojem, který může u některých lidí pocit pohody oslabit.
Zajímavostí je, že existuje přímá úměra mezi frekvencí přihlašování se na Facebook a snižování pocitu štěstí a pohody. Nejdůležitější je, jak se při brouzdání Facebookem cítíte především vy sami. Pokud jste sami se sebou v pohodě, pak pravděpodobně sledujete dění kolem sebe se zájmem a syndrom FOMO Vás jen tak nepoloží.
Základem této "poruchy" a závislosti je obecný fakt, že každý člověk má v sobě zakódovanou potřebu někam patřit, touží být součástí nějaké skupiny. A pokud lidé mají pocit, že jsou na sociálních sítích ignorováni, pak u nich mnohdy následuje deprese a špatné psychické stavy.
Syndrom FOMO – nelátková závislost
Syndrom FOMO je jednou z forem nelátkové závislosti. Jde o vnitřní potřebu člověka vědět co se jinde děje a také mít věci pod kontrolou. Při "pobytu" na internetu vnímáme navíc plynutí času i realitu o něco jinak, tak se jednodušeji i stane, že najednou zatoužíte být někde jinde, než právě nyní jste. Chcete předběhnout události, a tak neustále kontrolujete dění na sociální síti. K závislosti dnes rozhodně přispívá i možnost mít internet v mobilu a být tak prakticky neustále online. Vzniká konflikt mezi reálnými touhami a prožíváním samotným, to může vést až k patologickému stavu.
Kdo je lepší?
Předvádět se a porovnávat s druhými je lidské, v někom se tento pocit jednoduše objeví a pak zase zmizí, u jiného je jen jaksi podvědomě uložen a dřímá. Najdou se ale i lidé, které tento pocit zcela ovládá. Současná doba si to často i přímo žádá – být první, být úspěšný, ne-li přímo nejlepší, ukázat, co mám nejkrásnější, nejdražší, největší. Úspěch je pro naši společnost stále jedním z klíčových a důležitých slov. Při prohlížení komentářů či fotek na sociální síti může některé lidi najednou začít pohlcovat deprese… "Proč má to, co já nemám?"; "Proč se má lépe a může si dovolit víc?"; "Kde dělám chybu, že se nemám tak, jako oni?"
Je obvyklé, že najednou se přestaneme dívat na to, co sami máme a v čem jsme dobří, jen porovnáváme svůj život s ostatními. Další lidé nám předkládají jen ty části svých životů, které považují za důležité a zajímavé, my si pak ve srovnání s nimi připadáme jako nudní ztroskotanci.
To je právě ten pravý čas si uvědomit, že ne všechno, co se na sociálních sítích objeví, musí být zákonitě pravda. Fotky lze upravit, pravdu trochu přikrášlit a vyvolat falešný pocit štěstí a blahobytu.
Pocit věčného nestíhání
Ačkoliv náš každodenní život probíhá ve světě reálném, technický pokrok naše prožívání posouvá více do roviny virtuální reality. Rychlý životní styl nás ochuzuje o intenzitu zážitku. Běžíme, abychom v cíli byli první, ale zapomínáme, že cesta samotná je mnohdy důležitější, než cíl.
Pochopitelně, na reálný život nemáte čas, pokud jste si ho přenesli do světa internetu a na sociální sítě. Pokud jste na internetu doma, v práci i venku ve svém volném čase, pak často kontrolujete, klikáte a pozorujete, jak se mají ostatní, a na opravdové prožívání Vám pak nezbývá čas.
Příznaky syndromu FOMO
Obvyklými prvními příznaky syndromu FOMO, tedy toho, že něco není v pořádku a něco nám schází, může být právě podrážděnost, nervozita, netrpělivost a špatná nálada. Mohou Vás přepadat chmury a stavy úzkosti. Stojíte na místě a nějak nemůžete najít smysl života.
U všech závislostí jde především o efekt prožitku pozitivního zážitku. Pro někoho je to alkoholický nápoj, pro druhého drogy, uklidňující látky a pro jiného zase internet. Výsledek závislosti je v podstatě velice podobný. Ten, kdo svoji dávku nedostane, propadá následně stresu, nervozitě, úzkostem, mohou se objevit i projevy jako pocení rukou, třes, bušení srdce. Odolnost je (stejně jako v případě jiných závislostí) různá.
Dostatečně sebevědomí lidé by neměly mít problém se sebeuvědoměním a měli by být schopní uvědomovat si limity virtuální komunikace. U lidí s nižším sebevědomím se sklony k depresím a nejistotě to ale může být horší. Těm může k nastartování depresivních pocitů stačit, že se na ně pozapomnělo s nějakou pozvánkou. Některé to dokonce může složit až do úplné rezignace, naopak jiné to motivuje – touží se dostat na úroveň těch obdivovaných a také se jim to mnohdy podaří. Navštěvují pak různá místa, párty, investují mnoho peněz atd. – nedělají to však kvůli sobě, ale z pocitu potřeby za druhými nezaostávat a ostatním kolem sebe se vyrovnat. Takovéto chování však může vést postupem času k životu v začarovaném kruhu únavy, vyčerpání a dohánění života jiných lidí.
Jak omezit negativní dopady sociálních sítí
Pokud pro to nemáte závažný důvod, nepřihlašujte se na sociální sítě příliš často a využívejte je především pro komunikaci a domlouvání společných aktivit. Vyhnete se tak úzkostem a depresi. Pokud se Vám chce odpočívat, tak zkrátka odpočívejte. Nemusíte být přeci pořád všude a snažit se zažít co nejvíce. Soustřeďte se na to, abyste zažívali skutečně to, co chcete prožívat, a ne na to, co Vám předhazují sociální sítě. Není přece důležité, co prožívají a chtějí ostatní, ale záleží především na tom, co chcete Vy sami.
Pokud Vás při pohledech na fotografie ze společenských akcí přepadá strach a úzkost z toho, že Vy jste tam nebyli, pak máte zřejmě namířeno k vybudování si úzkostné poruchy FOMO. Stůjte tedy nohama na zemi a myslete na sebe a svoje reálné potřeby, nenechte se omámit pozlátkem internetu.
O tomto problému se v psychologických kruzích hovořilo již v minulosti, ale teprve v dnešní době se manifestuje intenzivněji. Pokud se chcete vyhnout depresivním stavům a úzkostem způsobovaných sociálními sítěmi, choďte raději ven a mluvte s lidmi z očí do očí.
Kdyby člověk byl sám se sebou spokojen, nebyl by ani syndrom FOMO. Ve hře jsou ale i další faktory. Lidská mysl má své limity. Je schopna pojmout jen určitý objem informací, potřebuje je cíleně selektovat a mít možnost je dostatečně prožít a vstřebat, potřebuje čas a klid. Přelétavost sociálních sítí jí příliš nesvědčí.
Přenášení emocí na Facebooku
Novější výzkumy poukázaly na skutečnost, že emoce a nálady se mohou v internetové síti šířit poměrně rychle. Stejný fenomén je při běžné mezilidské komunikaci tváří v tvář poměrně obvyklý, ale ukázalo se, že stejný fenomén panuje i v online interakcích mezi lidmi.
Studie prováděná ohledně přenosu emocí na sociálních sítích naznačuje, že výkyvy globálních emocí by se daly využít třebas pro vytvoření politického neklidu nebo k ovlivňování trhu s investicemi.
Emoce se mohou řetězově šířit online v sociálních sítích a vytvářet i shluky lidí s emoční synchronicitou.
Jste závislí na internetovém kontaktu?
Syndrom FOMO a jemu podobné jsou závažným problémem, který si ale většina lidí řádně neuvědomuje.
Jak jste na tom Vy? Zkuste si třeba jen uvědomit, kolikrát denně kontrolujete svůj mobil, email nebo Facebook. Zkusmo při pobytu u počítače zabrousí do emailu nebo na sociální sítě hodně lidí i několikrát v hodině. Běžné také je psát si SMS zprávy a brouzdat po internetu v mobilu, a to i během kontaktu s někým dalším v reálném světě. Zamyslete se nad tím, zda tyto paralelní komunikační linky uspokojují nějakou Vaši zásadní potřebu, nebo jde jen o zvyk.
Kromě neschopnosti odtrhnout se od internetu, emailu, sociálních sítí a dalších technologických výdobytků se FOMO projevuje neustálým váháním nad všemi životními kroky s přetrvávajícím pocitem, že nikdy nejsme ve správný čas na správném místě a podobně.
Fomo se vás týká pokud:
- při prohlížení fotek z dovolených Vašich známých máte deprese nad nedostatečností vlastního života
- neustále píšete známým s otázkou, co právě dělají
- nejste-li dostatečně často online, lidé nereagují na Vaše statusy, dlouho Vám nikdo nepíše ani nevolá a cítíte se opomíjeni
- na přátele máte čas, jen když jsou online
- neumíte se rozhodnout, která z pozvánek na Facebooku na dnes večer je ta pro Vás nejlákavější a nakonec stejně litujete svého výběru
- Facebook, email a mobil kontrolujete častěji než 1x za 720 vteřin
Netolismus
O závislosti na internetu neboli netolismu lze mluvit v případě, že rodinné i přátelské vazby jsou postiženy pobýváním na internetu, negativně je ovlivňováno i zdraví jedince, jeho práce nebo studium, zasahuje se i do trestně-právní oblasti.
Hlavními příznaky tzv. netolismu je neodtržitelnost od sociálních sítí, zapomínání na jídlo i pití v průběhu pobývání na internetu, uzavírání se do sebe sama, ignorace okolí, nervozita a agrese při absenci internetu, chybění jiných zájmů než PC a sociálních sítí.
Následky netolismu jsou v oblasti sociální - postupná ztráta přátel z reality, ztráta ostatních koníčků, zvýšené zdravotní potíže - nejvíce trpí zrak, páteř, hrudní koš. V extrémních případech může docházet i k částečné ztrátě komunikačních schopností a schopnosti rychle si vybavovat slova, uživatel ztrácí plynulost řeči.
Spokojený život se dá vybudovat
Být spokojený sám se sebou – to je životní štěstí. Bohužel v době internetu a sociálních sítí, kdy nahlížíme do života jiných možná více, než bychom sami chtěli, máme tendenci srovnávat se s druhými. Naše spokojenost tímto mnohdy dostává pořádnou ránu. Naučte se být spokojení s tím, co máte. Pracujte na sobě a svém štěstí bez ohledu na ostatní. Svěřte se do rukou odborníka a začněte si stavět svůj spokojený život!
Diskuse k článku