Sociální sítě a jejich záludnosti: Dokonalý prostředek komunikace nebo prostá exhibice?
Sociální sítě jsou čím dál více diskutovaným tématem mezi lidmi. Zpravidla názorově rozdělují společnost na příznivce a zaryté odpůrce. Do jaké kategorie spadáte vy? Pakliže jste v produktivním věku, máte pravděpodobně k Facebooku, Twitteru, nebo třeba Instagramu blízko. Tyto komunikační kanály se staly doslova metlou lidstva a mohou zásadně ovlivňovat konkrétní životy.
Navenek se zdají být sociální sítě přívětivé. Díky nim je nám umožněno být v neustálém kontaktu se svými přáteli, rodinou a jinými blízkými. Nestává se však zejména v posledních letech tento virtuální prostor jakousi přehlídkou individuálních exhibicí? A co jiná úskalí s nimi spojená? Zamyslete se společně s námi.
Sociální sítě mají lidi spojovat
Jaká byla vlastně na počátku toho všeho myšlenka Marka Zuckerberga (zakladatele Facebooku), Jacka Dorseyho (zakladatele Twitteru) a také Kevina Systroma (zakladatele Instagramu)? Nejspíš to bylo spojování lidí na celé planetě. Jejich sociální platformy se měly stát místem, kde o sobě můžete dát vědět celému světu. Sociální sítě mají beze sporu celou řadu výhod. V dnešní uspěchané době neumožnují jen kontakt s blízkými lidmi, ale i dokonalou marketingovou propagaci služeb či produktů. Je tu však jedno velké ALE.
Jak se zbavit stresu? Relaxovat, myslet pozitivně a nenechat se pohltit sociálními sítěmi
Sociální sítě jako nebezpečný prostor?
Napadlo vás někdy, že by mohl být Facebook, Instagram a Twitter nebezpečný? Virtuální svět zvaný sociální sítě skrývá nejedno uživatelské úskalí. V první řadě je to falešný pocit, že zde můžete všechno. S radostí sdílíte příspěvky s texty, obrázky, fotografiemi dětí nebo čtyřnohých mazlíčků v domnění, že je vidí pouze vaši přátelé. Provozovatel daného kanálu si ale veškerá data o vás uchovává. Neznámo kde se tak hromadí "střípky" vašeho života. Nebezpečí sociálních sítí je možné rovněž spatřovat v tom, že si na nich snadno vytvoříte závislost. Dle posledních statistik stráví v tomto virtuálním prostoru každý aktivní sledující asi dvě a půl hodiny denně, což je vlastně dost znepokojivé zjištění. Tyto cenné životní minuty lze užít daleko lépe a hodnotněji.
Sociální sítě jsou veřejným prostorem, pozor tedy na "stalkery"
V určitém ohrožení spojeném s nebezpečným pronásledováním, je každý, kdo aktivně užívá jakékoliv sociální sítě. Jedná se totiž o veřejný prostor, kde si vaši osobu může dohledat v podstatě kdokoliv. Některé sociální kanály se vůči tomuto pojistily, tudíž máte možnost v nastavení profilu dotyčného „stalkera“ zablokovat. Kromě jiného můžete omezit rozsah informací, které dotyčný uvidí. Přesto všechno je doporučovaná určitá obezřetnost. Zejména pak pohyb dětí na sociálních sítích je dobré monitorovat, aby nebyly zavlečeni do pasti jakéhosi „predátora“.
Sociální sítě jako prostředek ke zvýšení sebevědomí
Mezi uživateli Facebooku, Twitteru, Instagramu a dalších veřejných komunikačních sítí je možné zaznamenat i jedince, kteří virtuální prostor cíleně využívají ke zvyšování svého sebevědomí. Denně sledují své příspěvky a fotografie a hodnotí počet „lajkujících“. Sociální sítě zkrátka slouží k jejich osobní exhibici. Tu provozují často a rádi. Otázkou pak jen zůstává, zda je tento přístup časem duševně nezdestruuje. Neustálé se porovnávání s ostatními a předhánění se v dokonalejších příspěvcích a fotografiích nemůže mít dobrý konec.
Sociální sítě a pár slov na konec: Profily není třeba rušit, stanovte si však priority
Člověk je tvor velmi zvídavý a vynalézavý. Sociální sítě mu daly nevídané možnosti. Může komunikovat na dálku s přítelem z Afriky, nebo sdílet své fotografie celému světu z Los Angeles. Tvoří ve virtuálním světě jakési komunity přátel a známých. Zároveň ale dává všanc své soukromí, které bylo kdysi dávno tak ceněno. Dnes už ho nemá v podstatě nikdo, pakliže figuruje kdesi na internetu. Být součástí Facebooku, Instagramu a třeba i Twitteru může být vlastně fajn, je ale potřeba stanovit si mantinely, přes které nikdy nepřejdete. Zkuste dát přednost reálnému životu. Počet „lajků“ pod příspěvkem totiž nikdy nenahradí skutečný úsměv, pohlazení, objetí či polibek.
Autor článku: Iveta Berezkinová
Diskuse k článku