Syndrom vyhoření ve vztahu: Můžeme ještě takový vztah vůbec zachránit?
Syndrom vyhoření v práci je poměrně běžným termínem a setkali se s ním už mnozí. O syndromu vyhoření ve vztahu se tolik nemluví, přitom jde o ještě častější fenomén. Zatímco pracovní syndrom vyhoření vede k celkovému vyčerpání organismu a únavě, vztahový syndrom vyhoření má zase na svědomí emoční vyhoření, zvyk a následně i nechuť s partnerem vůbec být.
Milostný nebo vztahový syndrom vyhoření označuje párovou krizi způsobenou trvalým rozporem mezi očekáváním, realitou a každodenními potřebami. Vztahový syndrom vyhoření je vlastně přetrvávající emoční a fyzické vyčerpání.
Vztahový syndrom vyhoření
Syndrom vyhoření ve vztahu lze často nesprávně zaměnit za příznaky deprese. Ve skutečnosti také vztahová krize ještě neznamená, že se zrovna vás týká syndrom vyhoření. Může jít například jen o počínající krizi nebo o špatné období, ve kterém se jen nahromadily problémy a náročnější úkoly k řešení. Vztahový syndrom vyhoření se totiž projevuje i podrážděností, trvalou únavou, ztrátou energie, poruchami spánku nebo bolestmi v oblasti žaludku. Z emocionálního hlediska je pak možné pociťovat zklamání, vyčerpání nebo dokonce odpor. Daná osoba již nedává svému vztahu žádnou naději a cítí se v partnerském svazku stále nešťastnější. Cítí se, jako by byla v pasti. Tento emocionální syndrom vyhoření může být odborníky klasifikován i jako duševní porucha. Nikoliv jako nemoc, jako například deprese.
I emocionální nevěra může být příčinou rozpadu vztahu
Hrozí vám syndrom vyhoření? Otestujte se!
Být rodičem je krásné, avšak mnohým hrozí syndrom vyhoření a únava. Jak přežít?
Syndrom vyhoření a emocionální výzva
V novém vztahu jsou lidé zamilovaní a spoustu věcí nevidí. Zamilovanost však nejpozději do dvou let vyprchá. A zůstane to, co jste si mezi sebou vybudovali. Plus také zvyk a pochopitelně realita všedního života. Najednou vidíte svůj protějšek úplně jinýma očima. Viditelnější jsou i vzájemné chyby a selhání. Ostatně každodenní život v páru, zvlášť při společném bydlení, je neustálou výzvou. Vyžaduje trvalou adaptaci a úsilí dvou lidí, kteří se sice milují, přesto jsou odlišní. Rovnováhu vztahu pak narušuje nedostatek komunikace, nárůst hádek, absence společně strávených okamžiků či nedostatek sexuální přitažlivosti. Těžko se pak smiřujeme s tím, že osoba, která s námi žije pod jednou střechou, už neodpovídá obrazu, který jsme o ní měli. Život v páru přestane odpovídat tomu, co jsme si představovali. V soužití se objevily neshody a vystřídaly harmonický život.
Syndrom vyhoření ve vztahu a důležitost komunikace
Jestliže nechcete váš vztah ihned ukončit a máte zájem na něm pracovat, pak musíte jednat okamžitě. Počítejte však s tím, že budete muset pracovat i sami na sobě. Máte-li tu potřebu, promluvte si se svými blízkými, s rodinou, s přáteli. Případně rovnou navštivte nějakého odborníka. Nemusí to být nutně psycholog. Značně v této oblasti dokáže pomoci také vztahový kouč. Vy sami se pak snažte zbavit stresu, zasportujte si nebo se věnujte nějaké své oblíbené aktivitě. Odvádějte své myšlenky jinam, nestůjte na místě a nebuďte negativní. Pomáhat mohou i meditace, vyjadřování svých pocitů a pochopitelně společně smysluplně strávený čas s partnerem.
Klíčem k úspěchu je i to, aby váš partner pochopil, že si musíte udělat trochu odstup, abyste dokázali znovu začít stavět na základním kameni. A tím zkusili váš vztah zachránit. Rozhodně však společně o celé situaci diskutujte, stanovujte si další kroky a snažte se celé situaci čelit společně. Pamatujte, že někdy je lepší změnit podmínky pro vztah či pro život než měnit partnera. Snažte se problémy řešit, nikoliv od nich utíkat.
Vztahový syndrom vyhoření: Řešení situace
Abychom předešli vztahovému syndromu vyhoření, musíme si sami v sobě ujasnit, co nám vyhovuje či nevyhovuje. Co od života čekáme a co vlastně chceme. Uvědomte si, že iluze o naší jedinečnosti a o tom, že zrovna my nepříjemnostem všedního života a syndromu vyhoření nepodlehneme, je falešná představa. A nezapomeňte také na to, že syndrom vyhoření může podpořit nástup deprese. Je proto rozhodně důležité o tom mluvit. I s odborníkem, který vám může nabídnout na výběr mnohé terapie, které vám pomohou v životě, v rozhodování i v tom, pokud si nejste jistí s tím, co sami se sebou. Případně můžete značně pomoci i párová terapie, ta by pak mohla být hned dalším krokem.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku