Děti a krátkozrakost - 10 tipů pro rodiče, jak nic nezanedbat
Co máme jako rodiče ohlídat, abychom krátkozrakost u svých dětí odhalili včas? Čím dříve se problém s krátkozrakostí odhalí a začne účinně řešit, tím lépe.
Obecnou změnou životního stylu, který přinesly digitální technologie, bude dětí s touto oční vadou bohužel do budoucna přibývat. Alfa a omega všech rad: zrak malých dětí je potřeba pravidelně kontrolovat a jakmile začne mít dítě s viděním do dálky problém, nejdůležitější je krátkozrakost včas korigovat. Tím se jednak zlepší celkový zrakový komfort dítěte, který má mnoho praktických důsledků, a také se tím dá rozvoj oční vady co nejvíce zpomalit. Věda postupuje stále kupředu a na trhu jsou dnes dokonce i neinvazivní řešení jako například brýlové čočky Miyosmart, které mohou myopii pomoci i úplně zastavit.
Nejčastěji se krátkozrakost projeví ve věku 5-8 let, tedy v předškolním období a po nástupu dětí do školy, ale poměrně hojně se objevuje i u starších dětí během puberty, zhruba během druhého stupně základní školy. Ve škole má dítě k dispozici celkem jasný ukazatel – jak dobře vidí či nevidí na tabuli. Doma si rodič může povšimnout typického mhouření očí např. při sledování televize. Ne vždy se dítě s problémem svěří, je zapotřebí se o kvalitu vidění u dětí aktivně zajímat a pravidelně ji kontrolovat u pediatra nebo přímo u očního lékaře.
1. Co nejvíce času venku
Jestli pro zdraví svého dítěte a jeho zrak chcete něco udělat, buďte s ním každý den co nejvíce venku. Pobyt na čerstvém vzduchu při denním světle je pro oko nejzdravější a nejoptimálnější prostředí. Jedním z prokázaných důvodů rozvoje krátkozrakosti je totiž nepřiměřený růst oka. Právě ke zpomalení růstu oka přispívá denní světlo ve venkovním prostředí s převažujícím ostřením zraku „do dálky“.
2. Co nejméně času doma u mobilu
Z pozice rodiče můžete ovlivnit i další ze zásadních faktorů – čím později se dítěti dostane do ruky mobil nebo tablet, tím lépe. Snažte se oddálit věk, kdy pozornost dítěte polapí „blízký“ digitální svět, protože pak už není cesty zpět. A až se tak stane, dobu strávenou koukáním „do blízka“ na obrazovky velmi obezřetně dávkujte, zejména u dětí předškolního a mladšího školního věku.
3. Pravidelné prohlídky
Zrak svých dětí hlídejte a choďte s dítětem na pravidelné preventivní prohlídky k pediatrovi – věnujte tomu pozornost hlavně v kritických obdobích předškolního věku a puberty. Pediatr by měl zrak zkontrolovat přímo v ordinaci, což klasicky probíhá formou čtení z obrázků nebo později písmenek na optotypové tabuli. K optometristovi do optiky můžete zajít s dítětem až od 15 let.
4. Může za to genetika?
Pokud se jednoho či obou rodičů krátkozrakost týká a nosí brýle, riziko jejího rozvoje u potomků je pak ještě vyšší. U dítěte, které má k očním vadám genetické predispozice nebo při jakémkoliv náznaku zhoršeného vidění do dálky pediatr nejspíše doporučí konzultaci přímo u očního lékaře.
5. Sledujte dítě „ostřížím zrakem“
Signálů, že dítě nevidí dobře do dálky, je více a ne všechny jsou přímo patrné. Jak již bylo zmíněno v úvodu, zhoršené vidění na tabuli nebo při sledování televize hodně napoví. Problém je, že mnoho dětí určité nepohodlí sice zaregistruje, ale nikomu se s tím nesvěří. Jestliže si u dítěte začnete všímat mžourání při sledování nebo čtení něčeho v dálce, častěji ho trápí bolesti hlavy nebo se z ničeho nic začne horšit jeho prospěch, zbystřete a nechte jeho zrak zkontrolovat. Špatné vidění do dálky se týká mnoha praktických stránek běžného fungování, které si kolikrát ani neuvědomujeme.
6. Naučte sebe i dítě pravidla zrakové hygieny
Při delších činnostech „na blízko“ si dělejte přestávky a naučte to i své děti. Toto pravidlo nazývají odborníci 20-20-20: každých 20 minut se po dobu minimálně 20 vteřin dívejte na vzdálenost 20 a více stop (tj. cca 6 metrů). Jděte příkladem a začněte u sebe – týká se to práce nebo sledování filmů na počítači, aktivit na mobilu, čtení knihy, psaní apod. Hledejte způsoby, jak zejména digitální činnosti omezovat. Udělejte z toho rodinné téma, o kterém se doma bavíte nejen v souvislosti se zdravím očí.
7. Když brýle, tak kvalita a pohodlí
Pokud se dítěte myopie skutečně týká a jako řešení jsou navrženy brýle, po změření a stanovení dioptrií vyberte s optikem brýlové obruby, které dokonale padnou a jsou dítěti pohodlné. Na co si při výběru obruby dát pozor: obruba musí co nejlépe přiléhat ke spánkům (není volná – nesjíždí z kořenu nosu ani nepadá při předklonu, nebo naopak těsná – při úsměvu ji dítě necítí), vizuálně má dosahovat až k nadočnicovému oblouku, tj. k obočí.
8. Brýle nebo kontaktní čočky?
Zkušený odborník pomůže vybrat tu nejlepší kombinaci řešení krátkozrakosti tak, aby se dítě necítilo nijak omezováno nebo vyřazováno z aktivit a kolektivu. Kontaktní čočky jsou dobrou variantou zejména pro různé sportovní a volnočasové aktivity, ale základní podmínka je, že s nimi dítě umí samo manipulovat. Dospívající řeší možnost kontaktních čoček samozřejmě už i z estetických důvodů. Oční lékař dítěti doporučí, jaký typ čoček je pro ně vhodný, případně i jak často čočky může nosit.
9. Zjistěte nejmodernější možnosti léčby a nebojte se ptát
Co je dobré vědět: nošení brýlí či kontaktních čoček nebo i laserový refrakční chirurgický zákrok krátkozrakost jako takovou „neléčí“, ale korigují a zlepšují vidění do dálky. U dětí se tím zajistí normální vývoj zaostřovacích schopností. V oboru terapie krátkozrakosti se objevily i nové převratné metody, které dokáží zpomalit nejčastější příčinu – nežádoucí růst oka. Už i u nás jsou dostupné speciální brýlové čočky (např. brýlové čočky Miyosmart), jejichž funkční efekt je založený na úpravě rozostření obrazu ve střední periferii sítnice. Obraťte se na očního lékaře, který se dobře orientuje v aktuálních novinkách na poli oční medicíny. Dbejte na to, že měření refrakce u dítěte musí být provedeno v cykloplegii (tj. při rozkapaných očích). S nástupem moderních řešení typu Miyosmart se také upouští od tzv. podkorigovávání (předepisování nižších dioptrií než naměřených). Klinické studie ukázaly, že daleko lepších výsledků se dosahuje u plné korekce. Nebojte se z pozice rodiče lékaře ptát a nechat si návrh dlouhodobého léčebného plánu pořádně vysvětlit!
10. Každý den, celý den
Důslednost se vyplácí, dítě musí nosit brýle každý den. To platí zejména pro speciální čočky typu Miyosmart. U nich se musí také počítat s určitou adaptační dobou, cca 14 dní, kdy je potřeba při pohybu dávat větší pozor (podobně jako u dospělých v případě multifokálních brýlí). Naštěstí na skutečnost, že „konečně pořádně vidím“ si zvyknou rychle jak malé děti, tak dospívající a s nošením brýlí nemají problém.
Diskuse k článku