Doplňujete vápník? Ukážeme jak ho užívat správně, aby vám neublížil
Vápník je důležitou součástí lidského těla. Kosti, zuby, ale dokonce ani svaly nebo kardiovaskulární systém se bez něj neobejdou. Jenže nic na světě není jednoduché nebo černobílé. Ani vápník není jen užitečný. Jakmile je ho v těle moc, nebo se užívá nevhodným způsobem, zůstane v krevním řečišti. A tady se usazuje na stěnách cév. Kam to vede, netřeba dodávat. Jak brát vápník správně, abyste nezpůsobili víc škody než užitku?
S čím v těle pomáhá vápník
Vápník je důležitý pro správnou stavbu kostí a zubů. A nejen to. Pomáhá s řízením svalových stahů, takže je nezbytný nejen k samotnému pohybu člověka, ale i k řízení srdeční činnosti a činnosti všech svalů, které svou vůlí neovládáme (zejména trávení). Že je hladina vápníku v těle extrémně důležitá, o tom svědčí i fakt, že tělo si vyrábí hormony, které hladinu vápníku (v krvi) přímo regulují.
Vápníku musíme mít v těle poměrně hodně, abychom „fungovali“ správně. Okolo 1,5 % naši tělesné hmotnosti. Ale celých 99 % veškerého vápníku v těle je usazeno v kostech a zubech. V krevním oběhu proudí to zbylé 1 %, ale i tak jde o důležitou součást krve.
Bez kterých látek se vápník nebude vstřebávat správně?
Aby se vápník do kostí dostal, musíme tělu nabídnout správnou kombinaci vitamínů a hormonů, které s „rozvozem“ vápníku a jeho zabudováním do kostí pomáhají. Hormony a část vitamínů si tělo naštěstí obstará samo. Pokud však berete zvýšené hladiny vápníku (ať už na doporučení lékaře, nebo z vlastního rozhodnutí), bez doplňování dvou důležitých vitamínů se můžete vážně ohrozit na zdraví.
Co pomáhá tělu v práci s vápníkem?
-
hormony štítné žlázy a příštítných tělísek
-
vitamín D3
-
vitamín K2
Aby se vápník vstřebal správně, v těle musí dobře fungovat štítná žláza a příštítná tělíska. Produkují hormon parathormon a kalcitonin, oba slouží k regulaci vstřebávání vápníku ze střev do krve a ovlivňují jeho hladinu v krvi. Působí „proti“ sobě, jeden hladinu vápníku zvyšuje a druhý ji snižuje.
Tělo se při práci s vápníkem neobejde ještě bez dvou vitamínů: D3 a K2. Oba si umí částečně syntetizovat samo. Ale zejména u vitamínu D3 se syntéza nedaří v průběhu celého roku. Vitamín D totiž získáváme ze slunečního záření. Vitamín K2 vyrábějí bakterie žijící ve střevech. Ale jen cirka polovinu běžné spotřeby. Zbytek je nutné do těla dostat stravou nebo specializovanými doplňky.
Co mají oba vitamíny společného s vápníkem? Pomáhají jej usazovat do kostí a zubů. Pokud vitamíny chybějí, vápník se do kostí nedostane. A usazuje se v cévách. Tím snižuje jejich průchodnost, ale i pružnost, neboť vápenné usazeniny jsou pevné a tvrdé.
Kde najít vápník
Vápník najdete především v živočišné stravě. Mléko, jogurty a další mléčné výrobky jsou jeho bohatou zásobárnou. Dobrým zdrojem jsou též drobnější mořské ryby, které konzumujeme i s kostmi (díky tomu, že se během tepelného zpracování rozpadnou – ale vápník zůstane).
V rostlinách se vápník vyskytuje také, ale v hůře vstřebatelné podobě. Typicky je to mák, mořská řasa, ořechy, luštěniny, košťáloviny. Pokud konzumujete jen rostlinnou stravu, je nutné se zaměřit právě na tyto potraviny, aby byla hladina vápníku v těle udržována na dostatečné úrovni.
Kde najít vitamín D3
Při pobytu na sluníčku si tělo tvoří vitamín D samo. Za předpokladu, že UVB paprsky neblokujete opalovacím krémem. Proto se doporučuje první minuty na slunci strávit bez opalovacího krému. A natřít se až po 15–20 minutách – podle fototypu.
V potravě je vitamín D3 čistě živočišnou záležitostí. Jako bohatý zdroj můžete využít tučné mořské ryby, zejména tresku a její játra. Rybí olej, mořské plody, žloutky z vajec nebo hovězí játra také dost pomohou s doplňováním vitaminu D. Možná byste nečekali, že jej najdete i ve vepřovém sádle nebo v mléčných výrobcích. I když tady jen v menším množství.
V rostlinách byste vitamin D hledali marně. Ještě tu máme houby, které sice „déčko“ obsahují, ale jen v podobě D2. Tak je pro tělo méně přirozená a nedokáže s ní pracovat jako s D3. Aby houby obsahovaly vůbec nějaký vitamín D, musejí růst volně, s přístupem k dennímu světlu (v tomto ohledu jsou velmi podobné živočichům: při pobytu na slunečním světle si dokáží vyrobit svůj vitamín D). Někteří pěstitelé hub obohacují prodávané plodnice vitamínem D.
Kde najít vitamín K2
Z části si vitamín K2 dodáváme sami. Ale je nezbytné, abychom jej doplňovali stravou. Zdrojem vitamínu K2 jsou fermentované potraviny. Zejména kysané zelí, kvašená zelenina, fermentované sójové výrobky. Dále živočišné zdroje, jako vejce a máslo, kde lze vyšší koncentraci čekat u produktů od přirozeně trávou krmených zvířat.
V souvislosti s vitamínem K vás možná napadne listová zelenina. Ale pozor, ta je zdrojem vitamínu K1, vitamínu s odlišným složením a odlišnou rolí v organismu.
Mají smysl doplňky stravy?
Doplňky stravy dávají smysl, kdykoliv potřebujete nějaké vitamíny nebo minerály doplnit akutně a ve větším množství. Nebo když postrádáte přirozený zdroj těchto látek. Vzhledem k tomu, že všechny tři látky lze získávat z běžné stravy, na doplňky se spoléhejte spíše v zimním a předjarním období, kdy je lidské tělo nejvíce oslabené.
Pravidelně se zaměřujte na nákup a konzumaci potravin, které vápník a vitamíny K2 a D3 obsahují přirozeně. Když otevřete nový leták Kaufland nebo Billa, Lidl, či jiného obchodu, kam pravidelně chodíte, vždycky najdete v cenové akci alespoň některé potraviny obsahující tyto důležité látky.
Diskuse k článku