Pěstování špenátu či mangoldu doma na zahradě. Jak na to?
Odkud špenát pochází?
Špenát je hospodářsky již velice stará a dlouhodobě známá rostlina, zmínky o ní najdeme již v období staré Persie, odkud též tušíme její prapůvod. Z Persie se špenát rozšířil do Španělska a pak postupně na území celé Evropy.
Rozhodněte se, kdy budete špenát vysévat
Rozhodnete-li se špenát pěstovat, pak je dobré se nejprve rozhodnout, v jakém období jej chcete sklízet. Možnosti jsou jarní nebo podzimní výsev. Pro přezimování špenátu a jeho ranou jarní sklizeň jsou vhodné odrůdy, které dobře snášejí mrazy.
Špenát proti vysokému krevnímu tlaku i anémii
Špenát díky svému složení pomáhá lidem v léčbě vysokého krevního tlaku a při potížích s anémií. Čerstvý listový špenát obsahuje vysoké množství karotenoidů a luteinu, což jsou látky s výrazně antioxidačními účinky. Vysoký podíl draslíku ve špenátu je zase nepostradatelný pro správou funkci kardiovaskulárního systému a k udržování rovnovážného stavu tekutin v těle člověka.
Při tepelné úpravě se může ze špenátu uvolnit kyselina šťavelná, ve větším množství může v organismu ovlivnit jeho schopnost hospodaření s vápníkem. Doporučuje se tedy k pokrmům z tepelně upravovaného špenátu přidávat mléčné výrobky. Špenát by se nikdy neměl znovu ohřívat. Dusitany se při opakovaném zahřátí mění na člověku škodlivé dusičnany.
Pěstování špenátu na zahradě
Listový špenát potřebuje pro své dobré prospívání neutrální půdní reakci, vyhovuje mu hlinitopísčitá půda, která by měla být zároveň dostatečně schopná držet vodu.
Rozhodně špenátu neprospívají suché a kyselé půdy, ani větrné polohy. Nesmíme jej přehnojovat dusíkem, ani hnojit hnojem. Na lepší a výživnější půdě budou i listy špenátu více růst, budou dužnatější, jemnější a celkově chutnější.
Během poměrně krátké doby začínají tvořit rostliny špenátu velké množství zelené hmoty. Trochu přihnojit půdu záhonu pro pěstování této rostliny můžeme před samotným vlastním výsevem. Kořeny má špenát umístěny mělce pod povrchem půdy, okopáváme ho tedy jen velmi jemně a opatrně, abychom neporušili jeho kořenovou soustavu a růst i prospívání rostliny. Dbáme však na pravidelné odstraňování plevele na záhonu se špenátem, protože jinak jsou rostliny této plodiny obírány o přístupné živiny a vodu, tím pádem pak hůře prospívají.
Špenáty vyséváme přímo na záhon, ty k jarnímu v průběhu března až dubna a podzimní výsevové odrůdy v polovině srpna. Na venkovní záhony vyséváme do řádků vzdálených od sebe deset až dvacet centimetrů od sebe, do rýhy hluboké přibližně čtyři centimetry.
Ideální je, pokud listový špenát vyséváme na záhon, který je v polostínu nebo alespoň po část dne mírně zastíněn. Přistínění alespoň částečně sníží vysoké teploty a tím zabrání prosychání, které je nevhodné zejména pro mladé rostliny špenátu a hlavně pro jeho klíčící semena.
Semena pro letní výsev špenátu je vhodné nejprve namočit a nechat je v lednici po dobu 24 hodin, to v nich odstartuje jejich klíčící proces. Po výsevu je také velice důležité, aby takto nabuzená semena neproschla a mohla dále dobře prospívat.
Zejména v průběhu období klíčení rostlin udržujeme záhon rovnoměrně vlhký, můžeme využít i bílou netkanou textilii, která odráží sluneční paprsky a zabraňuje nadměrnému vypařování závlahy z půdy.
Špenát dobře využijete na zahrádce i jako meziplodinu, která se dobře snáší s mrkví, černým kořenem nebo cibulí.
Odrůdy špenátu
Pro úspěšné pěstování je důležitý výběr odrůdy. Špenát by měl mít vysokou odolnost proti vybíhání do květu a imunitu proti plísni špenátové. Doporučit lze k úspěšnému pěstování například následující odrůdy:
Emilia F1
Emilia F1 je podzimní hybridní odrůda se středně zelenými a mírně bublinatými listy. Je velice odolná vůči špenátové plísni i rezistentní vůči vybíhání do květu. Vysévat ji můžeme od března do července, sklízíme pak od května až do září.
Previa F1
Previa F1 je velmi výnosná hybridní odrůda, která tvoří mohutné růžice tmavozelených listů. Je odolná vůči plísni špenátové.
Misano F1
Misano F1 je hybridní rezistentní odrůda vhodná pro jarní i podzimní výsevy. Má vynikající odolnost vůči nízkým teplotám, spolehlivě přezimuje.
Lorelay
Lorelay tmavolistý špenát se středně velkými vzpřímenými listy, je vhodný pro jarní i podzimní výsev, dobře přezimuje.
Winter Riesen
Winter Riesen je vhodná přezimující odrůda, rostliny vytváří velké tmavé listy, chutí a aromatem se hodí do čerstvých listových salátů
Baby špenát
Baby špenát má křehké jemné lístky velikosti kolem 5 cm. Nakupujete-li již vypěstované špenátové listy v obchodě, dejte přednost právě jejich variantě baby špenát, která je jemnější a méně vláknitá.
Dalšími možnými náhradami špenátu jsou tzv. špenátové zeleniny:
Čtyřboč-novozélandský špenát
Čtyřboč-novozélandský špenát si získává v poslední době velkou oblibu u tuzemských zahrádkářů, tvoří rozložitě rostoucí keříky se špičatými šípovitými listy.
Mangold
Listy všech forem mangoldu a dokonce i salátové řepy je možné upravovat stejným způsobem jako špenát.
Lebeda zahradní
Mohutné rostliny dorůstají výšky až dvou metrů. Pěstuje se jejich zelenolistá i červenolistá forma. Listy lebedy jsou bohatým zdrojem vitamínu C, chuťově připomínají špenát, ale jsou méně šťavnaté.
Výborné na pěstování špenátu je to, že není nijak časově náročné. Vegetační doba je velice krátká, existují však rozdíly mezi jarním a podzimním pěstováním. Co se týká jarního výsevu, od sklizně většinou uplyne měsíc nebo maximálně šest týdnů. Co se týká podzimního výsevu, je vegetační doba delší, zato už brzo na jaře můžeme sklízet čerstvý listový špenát. Z toho důvodu se pěstuje jako první nebo následná zelenina, například srpnový výsev špenátu, sklízíme až v září či říjnu.
Choroby a škůdci špenátu
Plíseň špenátu
Prevencí plísně špenátu je dodržování osevního postupu, nepřehnojování a řidší výsevy. Původcem plísně je houba Perenospora spinaciae. Na vrchní straně listů vznikají žluté rozptýlené skvrny, které jsou zespodu pokryty šedofialovým povlakem. Při infekci celé rostliny je pak rostliny zakrnělá s deformovanými listy. U semenných rostlin mohou být napadeny všechny nadzemní části rostliny. Napadené rostliny jsou nahořklé a není možné je konzumovat. Chorobu podporuje vlhké prostředí.
Mykózy – skvrnitost listů špenátu
Původcem skvrnitosti je houba Cladosporium variabile spinaciae, která způsobuje drobné, hnědě lemované a mírně propadlé skvrny na listech, květních stopkách i semenech špenátu. Hlavním zdrojem šíření je infikované osivo a při napadení mladých semenáčků je tato houba příčinou padání klíčících rostlin.
Mšice
Mšice sají z rostlin šťávu, čímž je připravují o živiny a oslabují je. Listy napadené rostliny začínají být oslabené, značně zkroucené a dochází k jejich postupnému chřadnutí. Nové pupeny mají nepravidelný tvar a patrné jsou rozsáhlé deformace. Proti mšicím je možné zakročit chemickým postřikem nebo přírodním insekticidem. Další variantou zásahu proti mšicím je nasazení jejich přírodního predátora, kterým je slunéčko sedmitečné, zlatoočko nebo parazitická vosička Aphidius colemani.
Špenát a jeho účinky na lidské zdraví
Čerstvý listový špenát obsahuje spoustu vitamínů, jako například betakaroten, provitamín A, vitamín B1,B2,B6, PPE, vitamín K a kyselinu listovou. Je bohatým přírodním zdrojem lecitinu, saponinů a špenátové bílkoviny.
Navzdory stále ještě rozšířenému omylu, špenát není výjimečným zdrojem železa. Tato informace vznikla v roce 1870 chybným posunutím desetinné čárky, kdy se zveřejnila informace obsahu 30 mg, ve skutečnosti je to pouze 3 mg železa v této plodině. Na omyl se přišlo sice už ve 40. letech 20. století, fáma však ještě dlouho v povědomí lidí přetrvávala a mnohdy stále přetrvává.
Konzumace špenátu příznivě ovlivňuje činnost srdce, tvorbu krve, posiluje vlasy, nehty, kosti, zuby. Má také močopudné působení, organismus odvodňuje a zbavuje nebezpečných látek. Celkově působí špenát blahodárně na imunitu, výzkumy prokázaly přítomnost fytohormonů, které působí na vývoj svalstva člověka a vysoký obsah karotenoidů, což činí ze špenátu cenný antioxidant.
Vitamíny a antioxidanty ve špenátu obsažené mají velký význam při prevenci Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.
Betakaroten ve špenátu
Špenát obsahuje dokonce až čtyřikrát více betakarotenu než brokolice. Konzumace špenátu a dalších potravin bohatých na beta karoten, pomáhá přirozeně předcházet degeneraci žluté skvrny oční sítnice a vzniku šedého zákalu.
Vláknina ve špenátu
Špenát je bohatý i na obsah vlákniny, která pozitivně působí na snížení hladiny cholesterolu v krvi. Vykazuje vysoké hodnoty kyseliny listové, kterou lékaři doporučují jako prevenci proti cévním a srdečním onemocněním.
Špenát obsahuje významně množství vitamínu K, který se používá u léčby poruch krevní srážlivosti. Nesmí ho jíst lidé, kteří se léčí za pomoci léku Warfarin, ten totiž naopak snižuje náchylnost krve ke tvorbě sraženin.
Špenát a fytohormony
Podle některých zdrojů je špenát bohatý též na rostlinné látky, kterým se říká fytohormony. Fytohormony pozitivně působí na rozvoj svalstva. Z dalších důležitých prvků špenát obsahuje sodík, draslík, hořčík, vápník, fosfor, železo, měď, zinek nebo mangan. Z dalších vitamínů obsahuje vitamin C, D, E a vitamíny ze skupiny B, thiamin, kyselinu listovou, riboflavin a niacin. Kyselina listová společně se železem podporuje rozvoj červených krvinek, erytrocytů v organismu člověka. Nezanedbatelný je též obsah látek cholin a inositol, které jsou důležité v prevenci výskytu a rozvoje aterosklerozy.
Diskuse k článku