Stejně jako lidé, i rostliny mohou být ranní ptáčata nebo noční sovy. Mají totiž své “vnitřní hodiny”
Výzkum, který se podrobně zabýval rostlinami, přinesl šokující zjištění. Stejně jako my lidé, mohou být rostliny spíše ranními skřivany nebo nočními sovami. A jak na něco takového přišli?
Výzkum vědců se zaměřil na geny, které řídí cirkadiánní rytmus u rostlin. V praxi by totiž právě on mohl pěstitelům a farmářům pomoci vybírat rostliny, které nejlépe vyhovují danému místu. Zlepšila by se tak úroda a zvýšila šance, že se rostliny přizpůsobí klimatickým změnám.
Cirkadiánní rytmus je biologický rytmus s periodou o délce 20-28 hodin a stanovuje kolísání aktivity a bdělosti v rámci daného časového úseku odpovídajícího zhruba jednomu dni. Organismus rostliny řídí během dne i v noci. Ráno jej probouzí a večer “uspává”. U rostlin tento biorytmus reguluje celou škálu procesů od přípravy fotosyntézy za úsvitu až po usměrňování doby kvetení. Tyto rytmické vzorce se lidi v závislosti na lokalitě, klimatu, ročním období a dalších faktorech.
Tato zjištění mohou vědcům pomoci vyšlechtit rostliny, které budou odolnější vůči změnám v přírodním prostředí. Což se v době, kdy hrozí klimatické změny, žádoucí. Během výzkumu rostlin vědci zjistili, že mezi nejranějšími ptáčaty a nočními sovami je rozdíl až deset hodin. Tedy je to, jako by rostliny pracovaly na směny.
Diskuse k článku