Keltský svátek Alban Eilir oslavuje jarní rovnodennost - příchod jara a nového života
Alban Eilir, který podle Keltů připadá na 21. března, je oslavou jara a synonymem pro jarní rovnodennost. Hlavním smyslem tohoto svátku bylo oslavit a uctít nové plodné období. Jarní rovnodennost znamená výjimečný okamžik, kdy jsou noc a den stejně dlouho, proto je symbolem dokonalé rovnováhy. Slunce od tohoto dne až po letní slunovrat získává na síle. S příchodem jarní rovnodennosti tedy začíná roční období plné života a radosti, což naši předkové prožívali silně, jelikož byli celou zimu zavření ve svých domech.
Hlavním symbolem svátku bylo vejce
Alban Eilir, stejně jako Ostara nebo Méan Earraigh, jsou různá jména různých časů pro jedno a totéž, co dnes známe jako Velikonoce. Jelikož je Alban Eilir hlavně svátkem plodnosti a nového života, pojí se s ním symbol života, a to vejce, které bylo tehdy značeno kruhem s tečkou uvnitř. Kruh znamenal tok dění, rok a tečka uvnitř pak znamenala něco ukrytého v tomto koloběhu.
Při jarních slavnostech se tak s vejcem můžeme setkat celkem často. Vejce se zdobí, obětují, darují, ale také se z nich připravují různé pokrmy. Při Alban Eilir se vejce pro příležitost oslav také často barvila na červeno, aby se ještě více podtrhla symbolika života. Na povrch vejce také Keltové malovali různé symboly, nejčastěji to byly klasické spirálky či proužky. Barvení se provádělo čímkoliv, co se našlo doma, od slupek cibule po černý bez. Přečtěte si také další keltské svátky.
Keltové schovávali vajíčka v trávě
Zdobená vajíčka také sloužila pro zabavení nejmladších členů rodiny. Keltové při Alban Eilir tato vajíčka schovávali do trávy a děti je následně hledaly. Hledání vajíček mělo dobrý vliv na keltskou soutěživost a děti se tím učily, že každé kouzlo se musí hledat. Tato hra se často pořádala, když všichni společně putovali na kopec. Tam se pak rodina, pokud měla nějaký konflikt, usmiřovala.
Jako další symboly, které Keltové používali při krášlení domu v čase svátku Alban Eilir jsou jarní květiny nebo rašící větvičky. Ty se také mohly uchovávat jako ochranný amulet. Nejsvatější bylinkou tohoto svátku je prvosenka neboli petrklíč, ten měl sloužit bohyni jako klíč k nebesům. Symbolickým zvířetem pak byl králík nebo zajíc – právě v březnu přicházejí na svět jeho mláďata.
Pekly se koláče a pořádali se soutěže válečníků
A samozřejmě se při svátcích jara setkáváme s tradicí pomlázky. Lidé věřili, že vyšlehání živými pruty přenese do těla vyšlehané ženy nový život. Ke svátku Alban Eilir také patřily různé očisty, kdy lidé drželi půsty nebo se omývali vodou z potoků a uklízeli domácnosti. V den jarní rovnodennosti se pak konala očista novým ohněm, který symbolizoval silnou moc slunce.
Keltové také v tento svátek pekli koláče a bochánky s křížovým zářezem (dnes se peče mazanec). Kříž měl symbolizovat slunce. Když se koláč upekl, část byla obětována a zbylá část se rozdělila mezi rodinu. Ten z rodiny, který snědl část s medem, byl pak podle tradice po celý rok zdravý. K oslavě patřily také soutěže válečníků, například zvedání a vrhání kamenů, lukostřelba nebo přetlačování. Keltové se v tento čas modlili a pořádali velkolepé hostiny.
Líbí se vám Alban Eilir neboli jarní rovnodennost? Přečtěte si také keltský horoskop 2019.
SERIÁL KELTSKÉ SVÁTKY
Přečtěte si také o dalších keltských svátcích
- Keltské svátky: Samhain (1. listopadu)
- Keltské svátky: Alban Arthuan (21. prosince)
- Keltské svátky: Imbolc (1. února)
- Keltské svátky: Alban Eilir (21. března)
- Keltské svátky: Beltine (30. dubna)
- Keltské svátky: Alban Hefin (21. června)
- Keltské svátky: Lughnasad (1. srpna)
- Keltské svátky: Alban Elved (23. září)
Diskuse k článku