Pálení čarodějnic: Historie a tradice svátku, který se slaví po celém světě

Oblíbený svátek v mnoha zemích, na který se těší děti i dospělí. Na 30. dubna večer připadá pálení čarodějnic, které je také oslavou příchozího května a jara. Pálení čarodějnic nebo taktéž Filipojakubská noc se slaví nejen u nás, ale také v Německu, Velké Británii, Polsku Finsku i Švédsku. Víte ale, jak tento pohanský svátek vůbec vzniknul a jak se z něj stala naše lidová tradice?

Pálení čarodějnic: o magické noci vládly zlé síly

Pálení čarodějnic připadá z noci ze 30. dubna na 1. května. Právě o této noci před svatým Filipem a Jakubem se věřilo, že se probouzí zlé síly, které vládnou větší silou, než kdy jindy během roku. Tyto síly měly především škodit lidem, kteří u sebe na ochranu nosili květ z kapradí nebo svěcenou svíčku.

Věřilo se také, že se čarodějnice v tento den slétávají na sabat, tedy na velké shromáždění, kde se setkávaly se samotným ďáblem. Účelem sabatu bylo představit ďáblovi v podobě polo-kozla a poločlověka poslání čarodějnice, představení nových členek a také získání nových úkolů.

Pálení čarodějnic: Proč se lidé čarodějnic báli?

Před každým sabatem se čarodějnice natíraly kouzelnými mastmi, díky čemuž mohly létat na koštěti. Vždy se zvolila jedna čarodějnice, která vládla tanci a hostině. Lidé začali věřit, že ďábel může skrze čarodějnice uplatňovat svou sílu.

A právě na ochranu před čarodějnicemi vzniklo několik praktik. Mezi hlavní ochranu patřilo pálení ohňů, což se dochovalo i dodnes.

Co dalšího ale lidé na svou ochranu dělali?

• Obydlí lidé kropili svěcenou vodou
• Před vrata se zapichovali pruty a pichlavé trní na poranění čarodějnice
• Pod drn dávali lidé vejce
• Kolem domu zapichovali vidle
• Lidé u sebe nosili pytlíky s ochrannými bylinami
• Za okna se dávaly posvěcené větvičky

Pálení čarodějnic: Valpuřina noc nebo Beltine?

Pálení čarodějnic má několik označení. Ve středověku ji znal každý jako Filipojakubskou noc. V Německu se jí říká Valpružina noc, Keltové noc nazývali Beltine, přečtěte si o Beltine víc. A ve Švédsku slaví lidé noc zvanou Valborg.

Každá země slavící pálení čarodějnic má také své vlastní tradice a zvyky, které se se svátkem pojí. Jedno ale mají společné. Po celé zemi, ve velkých městech i na vesnicích, se zakládají velké hranice, které se zapálí. Nechybí hudba, jídlo, pití a zábava.

Jak se slaví pálení čarodějnic v zahraničí?

Co země, to jiné zvyky a jiný průběh tohoto svátku.

Švédsko

Valborg slaví Švédové různě, podle části země. Všude ale hoří hranice, kterou odvážní lidé přeskakují. Hlavně v univerzitním městě Uppsala nebo Lund jsou oslavy bujaré a pojí se s kulturní složkou. Různé studentské pěvecké sbory vystupují v parcích, kde se griluje a popíjí.

Dánsko

V Dánsku se jedná o Valborgsaften. Lidé věřili, že pokud zůstanou lidé přes noc na 1. května vzhůru, vyhnou se jim veškeré zlé síly. V některých částech země se staví májka, která symbolizuje plodnost.

Německo

Svátky vypadají u sousedů podobně jako u nás. Ovšem na venkově na jihu vypadá pálení čarodějnic spíše jako u nás na 1. dubna. Lidé na sebe totiž vymýšlejí různé vtípky a snaží se toho druhého nachytat.

Norsko

Pálení čarodějnic se slaví především ve městě Tromso a svátek mají nejraději maturanti. Mnohem více se v Norsku slaví oslava Slunovratu. Ten je pro seveřany důležitý hlavně proto, že je nejdelší den a nejkratší noc.