Síla stromů aneb strom jako živá bytost
Stromy jsou majestátem, který většina kultur uctívala jako božstva. Výjimku netvořili ani nám blízcí Slované či Keltové. Síla stromů byla znát zejména v krajině nebo u různých stavení, které chránila. Lidé věřili, že v některých stromech dokonce přebývají bytosti z jiných světů a že podobně jako byliny i stromy mají své duše. Stromy se však využívaly i jako cenný zdroj stínu na návsích, kde zároveň sloužily jako ochrana proti bleskům. Ke stromům si dodnes chodíme odpočinout, načerpat „energii“ a nebo se jen potěšit pohledem do jejich koruny a zaposlouchat se do šumění listí či jehličí.
V současné době mnoho lidí strom vnímá „jen“ jako zdroj dřeva. Úcta, kterou kultury ke stromům chovaly se s moderními vymoženostmi značně zmenšila. Je třeba si však uvědomit, že strom sice není nositelem „wifi“, ale je pro naše životy více než zásadní. Možná nám zprostředkovává mnohem důležitější spojení. Spojení s námi samými, přírodou a něčím až mystickým. Stromy jsou však zodpovědné i za vzhled samotné krajiny, pečují o spodní vody, zásobují nás kyslíkem a poskytují úkryt řadě živočichů.
Archetyp stromu: Co symbolizují kořeny?
Strom můžeme vnímat i jako náš život. Ne náhodou se i v dnešních dnech můžete setkat s pojmem „strom života“. Kořeny symbolizují naši minulost, spojení s předky. V pohádkách se právě sem umisťuje poklad. Ano, naši přeci nám zanechali dary a sílu, kterou můžeme využít. Anebo se před ní snažit utéct. Samozřejmě v tomto pojetí nám předkové zanechali i řadu úkolů, které oni sami z nějakého důvodu nezvládli splnit. Jedno nejde vyzvednout bez druhého. Kořeny jsou také tím, co nás spojuje se zemí, planetou, na které žijeme. Abychom mohli růst, musíme mít výživu, kterou z větší části stromům poskytují právě kořeny. I naše výživa může být ze země, po které chodíme a též od našich rodových linií. Některé stromy rostou do hloubek, jiné naopak své kořeny drží těsně pod povrchem. Vše má své výhody i úskalí. Cesta do hlubin je náročná, ale zase nás pevně drží. Jak to máte v životě vy?
Keltské symboly se pojí s přírodou a energií. Keltský kříž nebo spirály se používají dodnes
Archetyp stromu: Kmen
Další částí stromu je kmen, který podobně jako my roste a sílí. Vidíme vždy jen „vnější“ vrstvu, co je uvnitř a co strom utváří je často tajemstvím. Je třeba dbát, aby naše vnitřní prostředí (myšlenky, hodnoty…) byl stejně krásný a unikátní jako vnitřek kmene stromu. Někdy umí/musí kmen uhnout, aby mohl růst, jindy přijde zásah zvenčí (blesk, pád jiného stromu, vichřice…), který růst znesnadní či znemožní. Kmen je pružný zejména v mládí, ale určitou pružnost by si měl zachovat i v dospělosti, jinak hrozí, že při tlaku praskne. I my bychom měli být pevní a zároveň pružní ve svém konání, být otevření novotám, zároveň pamatovat na zdroj, ze kterého vycházíme i zkušenosti, kterými jsme prošli. Podobně jako stromy i my lidé umíme přežít i ve zdánlivě nepřežitelných podmínkách (na skalách, v úžlabinách, ve vodě…). Stromy si však na rozdíl od lidí nestěžují. Snaží se udržovat rovnováhu.
Archetyp stromu: Koruna
Větve a koruna stromů je naše spojení s tím, co nás přesahuje (a na co se snažíme „dosáhnout“). Často se zmiňuje, že koruna stromu může být jen tak široká, jak široké jsou kořeny. U starých stromů bychom tedy měli pečovat o nejen o „kmen“, ale i o prostor kolem stromu. Větve jsou někdy též připodobňovány lidskému nervovému systému. Vždyť reagují na záchvěvy okolí, umí se bránit, komunikují.
Komunikace se stromy
Stromy nás mohou naučit i mnoho dalšího. Třeba naslouchání, pokoře, trpělivosti, klidu. I lidé, kteří neholdují hermetickým a alternativním naukám se rádi projdou v lese nebo se posadí do stínu starého stromu. Vlastně ani nevědí proč, jen „cítí“ uvolnění. Je třeba si však uvědomit, že v přírodě panuje princip rovnováhy. Proto bychom neměli brát sílu stromů jako samozřejmost, ale vždy poděkovat. Třeba tím, že z lesa odnesete odpadky, které zde najdete. Nejlepší způsob, jak komunikovat se stromy se intuitivně k jednomu vydat, posadit se zde (je jedno zda čelem či zády ke kmeni) a jen vnímat okamžik. Nesnažte si věci představovat, protože komunikace se stromy neprobíhá na mentální úrovni. Často se zpráva (pokud zde nějaká pro nás je a naše podvědomí vyhodnotí, že jsme pro ni připraveni) projeví například až snem v nějakou z následujících nocí.
Archetyp stromů
- Dub – je symbolem vyváženého života, síly, moci, hojnosti, dlouhověkosti, ale také zodpovědnosti. Dříve se pro štěstí nosili žaludy v kapse.
- Jasan – tento archetyp stromu podporuje houževnatost, komunikační schopnosti, sílu mysli a odstraňuje psychické bloky. Čerstvé listy jasanu umístěné pod polštářem údajně navozují věštecké sny.
- Ořech – symbol plodnosti, schopnost otevřít se novým myšlenkám a příležitostem, pomáhá vypořádat se s minulostí.
- Javor – „oslazuje“ život, zbavuje nás zahořklosti a smutku, navrací životní sílu
- Vrba – symbolizuje věčný život, strážkyni tajemství i schopnost v pravý čas vyjevit pravdu. Řada kultur ji spojuje s měsícem (nevědomím).
- Borovice – ochranný strom, jež udržuje i energetickou čistotu našich obydlí, je též prevencí plicních chorob (vonné silice v ní)
- Lípa – charakterizuje ženský princip, symbolizuje mír, klid i schopnost léčit. Lípa je schopna se přizpůsobit i náročným podmínkám. Údajně odpuzuje blesky, proto se často vysazuje poblíž stavení.
Autor: Markéta Palatin
Diskuse k článku