Dlouhodobý stres škodí duši i tělu. Jak ho efektivně redukovat?
Dlouhodobý stres se stal v posledních letech tématem číslo jedna. Je bohužel smutným faktem, že mnoho lidí pod jeho vlivem žije čím dál častěji. Možná za to může hektická doba, nedostatek odpočinku, neschopnost „vypnout“ a hon za výkony. Jedno je však jisté, takovýto životní styl směřuje jen k nemocem duše a těla.
Ve společnosti se objevuje stále více pouček na téma Jak zvládat stres. Po pravdě ale, přesné návody na odbourání dlouhodobého stresu neexistují. Brát v potaz musíte hlavně sami sebe. Důležité je, naslouchat svému tělu, vnímat svou psychiku a utnout přetížení včas, dokud ještě není pozdě… Jděte na to systematicky, krůček po krůčku.
Jak se definuje dlouhodobý stres?
Dlouhodobý stres lze popsat jako neúměrnou zátěž organismu trvající několik dní, týdnů, měsíců ba dokonce let. S tímto stavem je spojené neustálé uvolňování stresových hormonů (adrenalin, noradrenalin a kortizol) do krve, což může způsobit to, že se nebudete moct uvolnit ani v klidovém stavu. To vše vede k potížím psychického i fyzického rázu a také problémům v každodenním fungování.
Dlouhodobý stres a jeho vliv na tělo
Nyní si pojďme konkrétně osvětlit, jak dlouhodobý stres ovlivňuje jednotlivé tělesné systémy:
- Svalový systém: kvůli stresovým hormonům se svalstvo v těle dostává do tenze (napětí). V tomto důsledku může docházet i k bolestem hlavy či migrénám, tedy napnuté svaly v okolí krku a ramen tyto problémy způsobí.
- Dýchací systém: dlouhodobý stres může způsobit zrychlené dýchání, dušnost a časem i rozvoj CHOPN (chronická obstrukční bronchopulmonální nemoc) a astma.
- Kardiovaskulární systém: u vystresované osoby se často vyskytují tachykardie (rychlý puls) nebo například i arytmie (nepravidelný puls). Objevit se může též vysoký krevní tlak. V nejvážnějších případech dlouhodobý stres vyvolá infarkt nebo mrtvici.
- Trávicí systém: dlouhodobý stres může vyvolat pálení žáhy, žaludeční nevolnosti, poruchy trávení, nechutenství, poruchy vyprazdňování. Vytvořit se mohou vlivem intenzivního stresu i žaludeční vředy.
- Nervový systém: stres ovlivní do značné míry mozek – můžete se tak cítit unavení, podráždění, nesoustředění.
- Reprodukční systém: u mužů a žen se může projevovat během dlouhodobého stresu snížení libida nebo se vyskytnou sexuální dysfunkce. Ženy pak mohou pozorovat poruchy menstruačního cyklu.
Věděli jste, že dlouhodobý stres také negativně ovlivňuje váš imunitní systém?
Co způsobuje dlouhodobý stres?
Faktorů, které způsobují dlouhodobý stres, je hned několik. Mnohé z nich vám budou určitě povědomé:
- Dlouhodobý stres v důsledku mentálního přehlcení: máte toho v práci až nad hlavu? Nemáte čas na relax? Jste neustále nuceni o něčem nebo nad něčím přemýšlet? Pak se můžete dostat do jakési pasti, která nezřídka kdy končívá syndromem vyhoření. Psychika zkrátka vypne sama, pokud jí nedáte zasloužený odpočinek.
- Dlouhodobý stres v důsledku emocionálního tlaku: ten může být způsoben různými traumaty, jako je rozvod, rozchod, tahanice o děti, úmrtí v rodině a podobně. To jsou extrémně stresující situace, které dlouhodobě velmi škodí.
- Dlouhodobý stres v důsledku nezdravého životního stylu: to, co jíte, se promítne i na vaší psychické pohodě. Pakliže konzumujete převážně nezdravá jídla, plná sacharidů a tuků, znamená to pro tělo také určitou míru stresu. Zkrátka a dobře, tak organismus zatěžujete toxiny a na náladě vám to nepřidá.
- Dlouhodobý stres v důsledku fyzického přetížení: tělo potřebuje po pohybové aktivitě nebo vysoce náročné fyzické práci odpočívat. Když mu potřebný relax nedáte, dostáváte jej do stresové situace.
Dlouhodobý stres musíte co nejdřív řešit. Jak na to prakticky?
Jestli si chcete udržet dobré zdraví, je zapotřebí s dlouhodobým stresem něco udělat. Dáme vám tedy pár rad, jak ho lze úspěšně redukovat a dostat tak život zase do normálu:
- Zkuste si o svých potížích v souvislosti s dlouhodobým stresem pohovořit se svými nejbližšími. Najděte si důvěrníka, osobu, kterou máte rádi a neostýcháte se jí říct vše. Někdy může pomoci takový rozhovor.
- Popřemýšlejte o odborné pomoci. Když nepomůže rozhovor s blízkým člověkem, je nutné zapátrat po psychologovi či psychoterapeutovi. Nestranný názor vás častokrát dobře nasměruje.
- Myslete na své vlastní pohodlí. Buďte čas od času prostě sobečtí a věnujte se sebepéči. Dostatečně spěte, jezte vyvážené jídlo a pobývejte také občas o samotě. Snažte se aspoň pár hodin denně o odpočinek, tj. nic nedělejte a užívejte si volnočasových aktivit dle preferencí.
- Přijměte své emoce, nepotlačujte je. Takto se dlouhodobého stresu nikdy nezbavíte. Zkuste objevit příčiny vašeho napětí. Zapátrejte po oněch stresorech a cilte na ně pozornost. Změňte přístup.
Mějte na paměti, že nic nestojí za to, abyste si zničili své duševní a fyzické zdraví. Snažte se udržovat vnitřní rovnováhu tím, že vybalancujete práci odpočinkem. Nepovažujte se za supermana. Jste člověk z masa a kostí, který si zaslouží čas od času i prostor sám pro sebe.
Autor článku: Iveta Reinisch
Diskuse k článku