Nahlížíte s dětmi na letní tábor sebevědomýma nebo úzkostlivýma očima?
Letní tábor nemilují všechny děti a rozhodně s ním nesouzní všichni rodiče. Jedná se spíše jen o dogma, že táborové pobyty jsou všeobecně oblíbené. Ve skutečnosti lze vídat ve společnosti mnoho bázlivých dítek a úzkostlivých maminek či tatínků, kteří se zkrátka s myšlenkou tábora nemohou smířit. Každý má pochopitelně jinou emoční polohu a odlišné priority. Tato dobrodružná letní událost se ovšem může stát pro obě strany skvělou životní výzvou! Poznejte, jak ideálně reagovat vzhledem k vnitřnímu nastavení rodiny.
Připravili jsme pro vás čtyři teoretické situace, do kterých se můžete dostat, pokud budete zvažovat se svým dítkem letní tábor. První případ se týká úzkostlivého dítěte, které urputně táborové dobrodružství odmítá a stejně úzkostného rodiče. Druhý případ souvisí s úzkostlivým rodičem a sebevědomým dítětem, třetí se sebevědomým rodičem a úzkostlivým dítětem a čtvrtý se sebevědomým rodičem i dítětem, což je vlastně ideální a nejjednodušší varianta pro rozhodování, zda jet či nejet na tábor. Ve které situaci se najdete vy?
Letní tábor a úzkostlivý rodič versus úzkostlivé dítě
Není snad člověka, který by se někdy něčeho v životě neobával, nebo si byl v něčem nejistý. Když ale tyto obavy překročí jistou mez a provážou se s dennodenním negativním či chcete-li katastrofickým myšlením, může se snadno rozvinout úzkostlivost na vnější podněty. Svůj vliv pak mohou mít i jakékoliv nepříjemné zážitky nebo traumata. Každopádně, i takoví lidé mezi námi žijí. A někteří mají dokonce děti, o které se častokrát extrémně obávají a vlastně nevědomky na ně přenáší právě své strachy. Je to trochu začarovaný kruh, ze kterého bývá obtížné se vymanit. Důležité je, aby v tomto ohledu úzkostlivý rodič určitě své úzkostlivé dítě nepřihlašoval na letní tábor – a už vůbec ne z povinnosti! Takový tábor totiž s největší pravděpodobností nepřinese to, co by měl, tedy radost, štěstí, nová přátelství a hezké zážitky. Existují i jiné možnosti prázdninové zábavy!
Letní tábor a úzkostlivý rodič versus sebevědomé dítě
Jste v situaci, kdy vaše dítě rok, co rok žadoní o letní tábor a vy se nedokážete kvůli zvýšeným obavám o něj rozhoupat? Pak byste se měli nad svým jednáním určitě zamyslet, začít pracovat na duševním zocelení, a nakonec také poslat svou ratolest za letní dobrodružstvím. Překonejte své strachy a umožněte dítěti, aby prožilo krásné léto, naučilo se něco nového, nebo si našlo další kamarády. Jakmile se rozhodnete svou dceru nebo syna na vytoužený tábor pustit, přinese to mnoho dobrého vám oběma. Vy se jakožto matka nebo otec stanete sebevědomějšími i otrlejšími a dítě veselejším a vděčnějším. Vězte, že pokud byste mu do dospělosti zakazovali takového toužebné volnočasové aktivity, jistě byste se setkali s nevolí a výčitkami.
Letní tábor a sebevědomý rodič versus úzkostlivé dítě
Velmi častá je pak situace, kdy sebevědomý rodič řeší úzkostlivé dítě, které vehementně odmítá letní tábor. Mohou ho k tomu vést různé důvody, jako bázlivost, stydlivost, přecitlivělost a podobně. V tomto případě je podstatné, aby rodič znepokojenému dítěti vysvětloval pozitivní aspekty účasti na táboře – tedy co nového se na něm může naučit, že získá nové kamarády a bude mít čas jen samo pro sebe. Také je podstatné nepovolovat v rozhodnutí, že tábor dítě zkrátka absolvuje. Častokrát taková socializace s vrstevníky ratolest změní k nepoznání a dodá jí sebevědomí! V případě velmi nervózních dítek je pak ale vhodné počkat s účastí na táboře do určitého věku, tj. na deváté nebo desáté narozeniny, kdy je o něco vyzrálejší a schopnější čelit výzvám.
Letní tábor a sebevědomý rodič versus sebevědomé dítě
Pokud má sebevědomý rodič doma sebevědomé dítě, pak není ohledně letního tábora co řešit. V tomto případě jde o oboustrannou spokojenost, kdy rodič se těší na vyprávění zážitků své ratolesti a potomek se těší na nezapomenutelné zážitky, dobrodružného ducha a chlubení se novými dovednostmi. Toto je ideální kombinace. Prožíváte ji? Pak si můžete oddychnout a radovat se společně z naplněného a veselého léta, které se vryje hluboce do srdce i paměti všech zúčastněných. Jen tak dál!
Autor článku: Iveta Reinisch
Diskuse k článku