Záchvat vzteku u dítěte: Jak jej zvládnout s klidem a své dítě hravě uklidnit?
Záchvaty vzteku u dětí nejsou ničím výjimečným. Objevuje se hněv, frustrace, křik, kopání, padání na zem nebo utíkání před rodičem. Někdy dítě v záchvatu vzteku zadrží dech a celé zčervená, jindy může rozbíjet věci nebo dokonce i zvracet. U každého dítěte se vztek projevuje jinak. Ale přistupovat bychom k němu měli vždy s pochopením.
Záchvaty vzteku jsou zcela běžné u dětí ve věku 1-3 roky. Je to dáno tím, že takto malé děti jsou stále v rané fázi sociálního, emocionálního a jazykového vývoje. Nemohou vždy sdělit své potřeby a pocity, třeba to ještě neumí. Někdy mohou upadnout i do frustrace. Jejich mozek není natolik zralý. Záchvaty vzteku jsou tak jedním ze způsobů, jak malé děti vyjadřují a snaží se zvládat pocity. Chtějí nějakým způsobem pochopit nebo změnit to, co se kolem nich děje.
Záchvaty vzteku jsou u každého dítěte jiné
Záchvaty vzteku však nejsou výsadou jen maximálně tříletých. Mohou je mít i starší děti. Může to být proto, že ještě takzvaně “nedozrály”, jednoduše se nenaučili bezpečné způsoby, jak vyjadřovat nebo zvládat své pocity. A co všechno můžete dětské záchvaty vzteku ovlivňovat?
Vojtova metoda léčí poruchy hybnosti u dětí i dospělých
- Temperament: ten má vliv na to, jak rychle a silně děti reagují na některé věci kolem nich. Citlivější děti se pak mohou snáze rozrušit.
- Nekomfort nebo přílišná stimulace: ať už je to hlad, únava, stres nebo příliš podnětů… To všechno může dětem ztížit vyjadřování a zvládání pocitů. Jednoduše nedokáží zůstat v klidu.
- Neumí se situací naložit: mozek není ještě vůbec vyzrálý a dítě si najednou s nějakou situací neví vůbec rady. Dítě může mít třeba obrovský problém s tím, když mu najednou starší sourozenec vezme hračku.
- Silné emoce: ať už jde o strach, stud nebo třeba hněv. Jde o silné emoce, které pro malého človíčka mohou být doslova zdrcující.
Reakce na záchvat vzteku u dítěte
Znáte to jistě sami. Nekoupíte potomkovi vyhlídnutou čokoládu a hned je oheň na střeše. Dítě se vzpouzí, leží na zemi, křičí a bouchá pěstmi do země. I to se může stát. A rozhodně nejde o rozmazlené dítě. Jde vlastně o naprosto normální reakci, kdy si váš potomek neví rady se svými pocity. Jak na to?
- Pomozte porozumět jeho emocím: Obejměte své dítě. Ve chvíli, kdy jede záchvat vzteku na plné obrátky, nic moc jiného udělat nemůžete. I když se všichni kolem otáčí a vám je stydno, nikdy svého potomka nekárejte a už vůbec jej netrestejte. Mějte na paměti, že dítě si nebudete pamatovat divné pohledy okolí, ale bude si pamatovat vaši reakci. Až spolu budete v klidu, mluvte o emocích a vysvětlete svému dítěti, co mohlo udělat jinak. Pochopitelně jeho “řečí” a formou hry. Pro příště se také snažte předcházet situacím, abyste předešli případnému opakování záchvatu vzteku. Například vezměte dítě na nákup po spánku a najedené. Nebo běžte nakoupit bez něj.
- Znakování batolat: děti někdy sice neumí vyjádřit řečí, co cítí. Ale dokáží to vyjádřit gesty. Od toho existuje takzvané znakování miminek či batolat. V náročných situacích může hodně pomoci, neboť dítě je schopno pomocí gest sdělit, co jej trápí.
- Buďte tu vždy pro dítě: u malých dětí skvěle funguje blízkost rodiče. Buďte tu vždy pro něj a ujišťujte jej, že rozumíte jeho pocitům. U staších dětí pak můžete společně identifikovat emoci, pojmenovat ji a podpořit své dítě, aby se uklidnilo. Případně můžete začít řešit problém, který záchvat vzteku vyvolal.
Na dítě nikdy nekřičte
Křikem nebo třeba plácnutím nic nevyřešíte! Ba právě naopak. Tím v dítěti ještě více prohloubíte frustraci. Potomka jednoduše obejměte, snažte se jej dostat z nekomfortní situace a následně s ním tichý a klidným hlasem mluvte. Buďte rovněž důslední v tom, že nepodlehnete jeho požadavkům. To by mohlo vašeho potomka naučit, že díky záchvatům vzteku dostane vždy to, co chce. A když už si nebudete vědět rady, zkuste dát svému potomkovi “paradoxní pokyn”. Jednoduše mu řekněte, ať křičí, jak jen potřebuje. Stále tu však buďte s ním a pro něj. Nikam neodcházejte, nikam se neschovávejte. Jde o velice účinnou metodu. Po záchvatu vzteku pak sví dítě utište.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku