Jedovatá bledule jako jeden z prvních poslů jara. Víte, že se využívá i k léčebným účelům?
Jaro pomalu začíná přebírat vládu a venku se už objevují první náznaky toho, že zima skutečně odchází. A právě takovou první jarní vlaštovičkou bývá něžná a krásná bledule jarní. Jde o rostlinu chráněnou, která patří mezi jednoho z prvních poslů jara.
Chráněná bledule jarní
Bledule se v přírodě už nevyskytuje tak často, jako dříve. Také právě proto je chráněná vyhláškou ministerstva životního prostředí jako ohrožený druh. Pokud na ni venku narazíte, v žádném případě byste ji neměli trhat a už vůbec ne ničit její porost, byť ve snaze si pár cibulek odnést domů. Takové chování je totiž nezákonné!
Bledule v České republice
Bledule je u nás možné vidět na mnoha místech v Čechách, především na východě. Roste i v Krušných horách nebo v Krkonoších a daří se jí i na Olomoucku. Avšak nalézt ji je možné i na mnoha dalších místech po celé zemi. Bleduli lze objevit poblíž potoků, na mokřejších loukách a v lesích či olšinách. Její stanoviště jsou v přírodě často vyhlášená jako rezervace či přírodní památky a tradičně jsou na jaře cílem výletů – mezi známé lokality patří okolí České Třebové, České Lípy či Kladna.
Omezuje vás jarní únava? Překonejte ji optimismem!
Jarní očista těla – je lepší půst o vodě nebo štávový půst? A jak takový půst správně držet?
Pěstování bledule na zahradě
Pokud ji chcete pěstovat v zahradě, pak jí dopřejte vlhkou a výživnou půdu, ale také polostín až stín – tedy například pod stromem či keřem. Bledule jarní by nikdy neměla zaschnout a měli byste chránit i její cibule před namrznutím. To se stává v případě, že nejsou zasazené dost hluboko. Pokud je neochráníte před namrznutím, mají tendenci plesnivět. Vyplatí se je chránit například chvojím, ale to musíte odstranit dříve, než začne mrznout. Bledule můžete zakoupit v zahradnictví, ale vysazují se, stejně jako ostatní cibuloviny, na podzim – doporučená hloubka je kolem deseti centimetrů.
Bledule versus sněženka
Bledule je cibulovitá trvalka rostoucí po celé Evropě, který vyhledává spíše vlhká stanoviště. Má velký, bílý a zvonkovitý květ s šesti lístky, na jejichž okrajích jsou žluté skvrnky. Typickým znakem je to, že je stonek zahnutý do oblouku. Barva květu je sněhově bílá – a právě z ní vznikl i její latinský název, který znamená „bílá fialka“. Plodem bledule jarní je tobolka se semenem – právě semeny se také množí, ale jde to i díky dceřiným cibulkám. Pokud se jí daří, pak vytvoří koberce květů. Někteří si pletou bledule se sněženkami. Pravdou je, že obě rostliny vypadají podobně. Avšak bledule, narozdíl od sněženek, déle kvetou i voní.
Jedovatá nebo léčivá bledule?
Bledule patří mezi jedovaté rostliny. Obsahuje totiž celou řadu alkaloidů – je to například galathamin, lykorin, leucojin, isotazin a další. Nejvíc jedovatá je právě cibule bledule. Při požití způsobí zvracení, průjem a další zažívací obtíže. Prvním příznakem bývá zvýšená tvorba slin, ale i slabost. Právě proto byste měli cibule bledulí, stejně jako většiny jarních cibulovin, chránit před dětmi i domácími mazlíčky.
První pomocí je vyvolat zvracení – o což se v tomto případě postarají alkaloidy samy, ale právě proto je dobré hlídat, aby se postižený nezačal dusit. V případě požití bledule je rozhodně vždy na místě okamžitá návštěva lékaře. Dobrou zprávou však je, že otrava bledulí nebývá smrtelná.
Bledule v lidovém léčitelství i moderní medicíně
Ač je bledule jedovatá a dnešní alternativní medicína ji nevyužívá, dříve se používala jako přípravek k vyvolání zvracení. Pochopitelně v malém množství, které pacientovi neublížilo. První zdokumentované využití alkaloidů z této čeledi je už z dob Hippokrata, který je používal k léčbě nádorů dělohy. Přesto, že jsou alkaloidy, které bledule obsahuje, jedovaté, našly uplatnění i v moderní medicíně. Využívá se jich především při léčbě obrny a zánětu nervů, stejně jako při poruchách nervového systému – a to hlavně alkaloid galathamin. Obsažený galathamin je dokonce využíván ve farmaceutickém průmyslu. Uplatňuje se při výrobě léčiv na poruchy nervového systému. Poslední výzkumy a studie naznačují, že by tyto alkaloidy mohly působit nejen antibakteriálně a antiviroticky, ale mohou se uplatnit i při léčbě nádorových onemocnění, neboť působí toxicky hlavně na nádorové buňky, zatímco toxické působení na zdravé buňky je relativně nízké.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku