Památka zesnulých čili Dušičky. Jsou jedním z nejvýznamnějších svátků. Víte, proč si je připomínáme?
I když mají Dušičky původní kořeny v prastarých keltských rituálech, s Halloweenem nemají téměř nic společného. Snad jen to, že jsou ve stejný čas. Staří Keltové slavili nový rok Samhain a věřili, že je právě toto čas, kdy se setkávají mrtvý s živými. Duše údajně mohly konat dobré skutky nebo se mstít za minulá příkoří. A bloudící duše mohou údajně nyní konečně najít klid.
V anglicky mluvících zemích se slaví Halloween, v Mexiku a dalších částech latinské Ameriky se pak slaví Den mrtvých. I když mají Dušičky původ v pohanských tradicích, jsou důležitým křesťanským svátkem. Podle církevní tradice se slaví právě 2. listopadu. V liturgickém kalendáři římskokatolické církve jsou Dušičky označeny jako Vzpomínka na všechny věřné zemřelé.
Dušičky aneb Památka zesnulých
Dušičky jsou tradicí již odnepaměti. Lidé vždy přemýšleli o tom, co je vlastně po smrti. Co se děje s odcházející duší a kam míří? Právě na Dušičky se mohou, i díky našim modlitbám, dostat duše snáze do nebe. Alespoň v to většina náboženství věří. Lidé zapalují svíčky a pokládají na hřbitovech věnce. A rozhodně ne náhodou. Zapálená svíčka totiž značí věčný život a věnec symbolizuje nekonečný koloběh života a smrti. Vzhledem k tomu, že začátkem listopadu statisticky poměrně často prší, vychází často déšť právě i na 2. den v měsíci.
Poznejte strašidelný Halloween. Tradice a zvyky pochází už od Keltů
Údajně to tak ale má být, neboť když v tento den prší, duše oplakávají své hříchy. Vystupují z očistce a mohou se konečně dostat do nebe. Pro ošetření bolavých a popálených ran z očistce naši předkové nechávali v lampě máslo místo oleje a na Dušičky se musela vypít sklenice mléka, aby se duše ochladily. Pokud se zapalovaly venkovní ohně, pak se do nich vhazovalo jídlo, pro duše “na přilepšenou” nebo pro jejich vykoupení. Pro tento účel se peklo takzvané dušičkové pečivo.
České tradice na Dušičky
Oslava Dušiček je také jedním ze způsobů, jak se rozloučit s “plodnou” částí roku. Příroda jde definitivně spát a je to i signál pro nás, abychom zpomalili a více odpočívali. Zima je náročným obdobím a měli bychom si uvědomit, že je třeba zůstat více v klidu. A můžete si během dlouhých večerů i hrát. Zatímco u nás zlidověl americký zvyk vydlábávání dýní, dávno se zapomnělo na staročeský zvyk dlabání cukrové řepy. Takovým výtvorům se říkávalo řepáčci nebo bubáci. Když si takové “strašidlo” vydlabete, můžete do něj dát svíčku stejně jako do dýně a ozdobit jím třeba vchod do svého domu. Symbolicky tak chráníte své obydlí před veškerými nevítanými duchy.
Dušičky: Na co byste neměli zapomenout?
K nejzásadnější tradici patří na Dušičky návštěva hřbitova. Úprava, případně i ozdobení hrobu a zapálení svíček. Věřící mohou získat plnomocné odpustky pro své mrtvé blízké. Podmínkou je přijetí svátosti smíření, eucharistie a modlitba na úmysl Svatého otce. Dále je třeba se na hřbitově pomodlit za zemřelé. Není třeba nahlas, postačí v nitru. Během prvních dvou listopadových dnů je pak možné získat plnomocné odpustky i návštěvnou bohoslužby, mše svaté.
Upečte si na Dušičky: Kosti svatých
Přísady:
- 190-200 ml vody
- 70 g změklého másla
- 1 vejce
- 60 g cukru
- 200 g polohrubé mouky
- polovina čerstvého droždí
- strouhaná citrónová kůra
- mák na posypání
Příprava:
Plech vyložíme pečicím papírem nebo jej důkladně vytřeme a vysypeme. Z připraveného droždí, lžíce cukru a 2 lžic mouky zaděláme kvásek a necháme v teple vykynout. Ke kvásku pak přidáme zbytek ingrediencí a vypracujeme vláčné těsto, které necháme necelou hodinu kynout. Poté jej znovu propracujeme a rozdělíme na 16 kousků. Přikryjeme je utěrkou a necháme asi pět minut odpočívat. Následně pak z jednotlivých kousků vytvarujeme kosti (můžeme však tvarovat cokoliv nás napadne) a vyložíme je na plech. Opět přikryjeme utěrkou a necháme v teple ještě asi půl hodiny kynout. Následně pak postříkáme vodou nebo potřeme vejcem a posypeme mákem. Dáme péct do trouby rozpálené na 220 stupňů. Pečeme asi čtvrt hodiny.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku