Kedlubny, nenápadný zázrak s obrovským účinkem na lidské zdraví
Kedlubny: zdroj mnoha vitamínů
Pokud byste kedlubny neznali a měli byste si vybírat zeleninu jen podle vzhledu, nejspíš byste je na stáncích tržišť a regálech obchodů přehlédli. Vypadají tak nenápadně, jak to jen jde. Ale co všechno v sobě tato zelenina ukrývá? To netuší ani řada těch, kteří kedlubny konzumují pravidelně. Jde jim totiž ve většině případů o jejich příjemnou chuť. Jsou však doslova nabity látkami, které mají příznivé účinky na lidský organismus. Kedlubny jsou opravdu výjimečná zelenina a stojí za to se o nich dozvědět něco více. Začneme u vitamínů. Kedlubny obsahují vitamíny skupiny B, vitamín E, poměrně hodně provitamínu A (karotenu), vzácný vitamín K a vitamín C. Toho mají v sobě dokonce takové množství, že jedna střední bulva pokryje denní potřebu tohoto vítamínu. Aby nedošlo k omylu: samozřejmě hovoříme o čerstvé, nikoliv tepelně upravené kedlubně.
Kedlubny obsahují také minerály a další látky
Ještě mnohem bohatší jsou kedlubny na minerály. Jsou v nich obsaženy draslík, vápník, železo, zinek. V kedlubnách nalezneme dále i fosfor, hořčík, sodík, chlór, měď, jód, mangan, selen a sloučeniny síry. Kedlubny mají v sobě také vlákninu jak v rozpustné, tak také v nerozpustné formě. Zatímco rozpustná napomáhá snižování cholesterolu v krvi, nerozpustná pro změnu chrání před zácpou. Kedlubny též obsahují cholagogum, což je látka zvyšující vylučování žluči. Pomáhá tak rychlému vyprazdňování žlučníku. Kedluben je bohatý na éterické oleje, které však mohou působit podráždění a bolest u lidí, kteří trpí záněty žaludeční sluznice a dvanáctníku. Nejen bulva obsahuje vitamíny. Těmi jsou nabity také mladé kedlubnové listy, takže je rozhodně škoda je vyhazovat. Mohou posloužit jako osvěžení například nadrobno nasekané do salátů.
Kedlubny a zdraví: v čem tkví jejich výjimečné účinky?
Kedlubny mají preventivní protinádorové účinky díky obsahu isothiokyanátů (neboli hořčičných olejů). Hovoří se v této souvislosti zejména o nádorech dělohy, prostaty a rakovině tlustého střeva. Co umí tato přírodní „nálož“ vitamínů a minerálů dále? Zvyšuje imunitu organismu, reguluje hladinu hormonů, což může vést k úpravě nepravidelného menstruačního cyklu a bolestí s ním spojených. Posiluje krvetvorbu, přispívá k dobrému stavu pokožky, nehtů a vlasů. Zabezpečuje energii a vitalitu, posiluje buněčný metabolismus, srdce a oběhový systém, odvodňuje. Snižuje hladinu cholesterolu a tím také čistí cévy, upravuje trávení a podporuje pravidelné vyprazdňování, síra navíc ve střevech působí antibakteriálně.
Kedlubny mají kladné účinky na zrak a jejich konzumace tak může být prevencí šedého zákalu, také pomáhají při cukrovce a u lidí, trpících hypoglykémií. Podporují i půvabný vzhled: zpevňují pokožku, vlasy i nehty! Vynikající vliv mají také na mentální svěžest – napomáhají koncentraci, zlepšují náladu a pomáhají zvládat stres. Vyzkoušejte tento tip: pokud máte těžké stresující období, zařaďte do svého jídelníčku každý den jednu syrovou kedlubnu. Kedlubny pomohou vyladit organismus tak, aby se lépe vyrovnal s psychickou zátěží. Mohou je jíst i malé děti zhruba od půl roku věku a řadí se mezi alergicky bezpečnou zeleninu.
Kedlubny a hubnutí
Dobrá zpráva pro všechny, kteří hledají vhodné potraviny pro redukční dietu. Nejen, že má kedlubna pouhých zhruba 30 kcal (127 kJ) na 100g a řadí se tak mezi nízkokalorické potraviny, ale má také nízký glykemický index. To znamená, že se po její konzumaci hladina cukru v krvi nezvedne jako u potravin s vyšším glykemickým indexem a člověk zůstává déle sytý. Nedojde ani k pocitu chuti na něco dobrého. Neboli lidově řečeno: nebude nás „honit mlsná“.
Historie aneb kde se vzaly kedlubny
Pokud si myslíte, že je možné najít kedlubny jen tak někde volně v přírodě, jste na omylu. Ani jejich původní formy se divoce nevyskytují. Jsou totiž vyšlechtěny z brukve zelné a patří ke košťálovým zeleninám. Pravděpodobně pochází z oblastí okolo Středozemního moře, jiné verze situují jejich původ do Tibetu. Kedlubny však chutnaly už obyvatelům starého Říma, odkud se posléze rozšířily až do Evropy. V současné době se pěstování kedluben věnují zejména ve střední a západní Evropě, z toho nejvíce v Německu. V České republice byla v roce 1978 vyšlechtěna zimní odrůda, která má největší bulvy ze všech odrůd a nese příznačné jméno Gigant. V dnešní době patří mezi nejoblíbenější mezi domácími pěstiteli nejen v Česku, ale také na Slovensku a mnoha dalších evropských zemích. Pro zajímavost: v České republice je roční spotřeba kedluben zhruba tři kilogramy na jednoho obyvatele. Kedlubny poněkud odlišného vzhledu, ale chuťově a konzistencí téměř identické s evropskými se pěstují také na severu Indie a v Japonsku.
Pěstování kedluben
Kedlubny: výběr místa a sázení
Pro pěstování kedluben jsou vhodné těžší půdy s hlinitým anebo písčitým charakterem, bohaté na živiny a vláhu. Protože kedlubny rychle rostou a jejich kořenový systém je slabý, při nedostatku závlahy mohou začít bulvy dřevnatět a praskat. Příliš suchá půda způsobuje také kvetení rostlin. Sazenice by měly mít aspoň tři nebo čtyři lístky. Dejte si pozor na hloubku výsadby. Pokud zasadíte kedlubny hluboko, nemusí vytvořit takové bulvy, jaké byste si přáli. Je dobré použít po výsadbě k zakrytí záhonu netkanou textilii, která vyrovnává rozdíly mezi denními a nočními teplotami, zejména na jaře. Mezi sazenicemi dodržujte vzdálenost, která je uvedena v návodu na pěstování té které odrůdy kedluben, protože při hustší výsadbě se bulvy protahují spíše do výšky a pořádně nedorostou do šířky. Pokud umístíte záhon s kedlubnami na místo, kde jste dříve pěstovali kořenovou zeleninu, luskoviny anebo rajčata či papriky, uděláte dobře.
Jak si vybrat odrůdu kedluben
Kedlubny se dělí na rané a pozdní, dále ještě na bílé a modré odrůdy v obou skupinách.
- Modré odrůdy kedluben jsou většinou ranější a více odolné proti popraskání.
- Bílé odrůdy kedluben jsou převážně pozdní, mají větší bulvy a mírně nasládlou chuť.
Rané odrůdy
Pro předpěstování se semena kedluben vysévají v únoru. Nejlépe v polovině dubna se pak sazenice přenesou na záhon, kde se sází do sponu 25 x 25 cm. Je rozdíl, zda chcete sázet ranné bílé či modré odrůdy. Pokud chcete sklízet kedlubny na začátku léta, je dobré zvolit modré ranné odrůdy, protože ranným bilým odrůdám nesvědčí vyšší teploty v tomto období. Délka vegetace je u raných odrůd 80 – 100 dní.
Letní odrůdy
Letní odrůdy kedluben se vysévají v březnu a dubnu, poté se opět přesazují na záhon a sice v první polovině května. Mohou se pěstovat také přímo na záhonu, bez předpěstování. Vegetační období je u letních odrůd 100 – 140 dní.
Pozdní odrůdy
Vysévají se koncem dubna a počátkem května. Pro podzimní sklizeň kedluben je možné použít také ranné odrůdy, musí se však vysadit nejpozději do poloviny srpna. Odrůdy pro podzimní sklizeň se sází do sponu 40 x 30 cm. U podzimních odrůd je vegetační doba 130 – 170 dní.
Kedlubny a pěstování
Kedlubny se převážně pěstují z předpěstované sadby. Můžete si je předpěstovat sami anebo zakoupit. Ideální pro pěstování kedluben v našich podmínkách jsou sazenice označované F1. Ty jsou odolné proti praskání a vybíhání do květu. Současné šlechtěné odrůdy je přitom vhodné k použití pro rychlení ve skleníku, některé z raných, poloraných i pozdních odrůd jsou určeny i pro pěstování kedluben přímo na záhoně. Pokud se rozhodnete pro předpěstování, je třeba zasít semena přibližně 6 až 12 týdnů před plánovanou výsadbou na záhon.
Důležité je pravidelné zalévání kedluben. Výkyvy v zavlažování mohou totiž mít negativní vliv na praskání bulev a jejich dřevnatění. Totéž platí o okopávání. Neprovzdušněná, udusaná půda může způsobit zpomalení růstu kedluben. Pozor je nutné dávat také na rozmnožení plevele, který ubírá sazenicím živiny. Kedlubny by měly růst po zasazení co nejrychleji. Důležité je také přihnojování kvalitním kompostem. Čerstvý hnůj kedlubny nesnášejí.
Jak rostou kedlubny?
Bulvy kedluben se netvoří z květenství ani z listů. Jsou nadzemní částí stonku. Bulvy jsou většinou kulaté, elipsovité nebo lehce zploštělé. Barvu určují antokyany – ve vodě rozpustné pigmenty, patřící ke flavonoidům. Podle jejich obsahu může mít kedlubna barvu bílou, fialovou, zelenou, žlutofialovou nebo načervenalou či šedozelenou.
Kedlubny jsou dvouleté rostliny. V prvním roce vyroste nadzemní stonková bulva o velikosti zhruba 10 – 15 cm, která má barvu velmi podobnou svým listům. Listy různých tvarů přitom vyrůstají pouze z hlízy. V druhém roce vyrůstá hlavně stonek neboli košťál, na jehož vrcholu je květenství. V něm vývojem vzniknou černá, kulovitá semena.
Pokud dojde k delšímu poklesu teplot tehdy, kdy jsou kedlubny ve stádiu vývoje tří pravých lístků, mají tendenci přejít z dvouleté na jednoletou rostlinu. Tehdy se netvoří hlíza neboli bulva, ale rostlina roste do květu. Nicméně v dnešní době už existují některé šlechtěné odrůdy, které jsou pouze jednoleté a z rané jarní sadby je možná podzimní sklizeň.
Největší kedlubny, určené k přímé konzumaci, jsou modré pozdní odrůdy „Violeta“, jejichž bulvy váží okolo sedmdesáti dekagramů. Tří až pěti kilogramů, často i více pak dorůstá odrůda Gigant, která je jako jediná vhodná k dlouhodobému uskladnění.
Kedlubny a jejich škůdci
Kryptonosec
Ze škůdců kedluben je jeden z nejnebezpečnějších kryptonosec. Mohlo by se zdát, že je to romanticky založený škůdce, protože vykusuje do rostlin srdíčko. Ty pak nerostou, bulvy jsou malé, zdeformované anebo mají náchylnost k praskání. Larvy jsou nakladeny v půdě, tudíž pomůže její důkladné zpracování anebo krytí rostlinek netkanou textilií.
Plodomorka, dřepčíci a další
Podobně se projevuje plodomorka, které ničí vrcholy rostlin a bránit se proti ní dá obdobně, jako proti kryptonosci. Dalšími škůdci jsou dřepčíci. Ti jsou spíše nepříjemní, než skutečně nebezpeční. Chutnají jim listy, které okusují. Nemají rádi vodu, takže omezit jejich výskyt je možné pravidelným postřikem vodou. Pokud jsou kedlubny napadeny hodně, pomohou insekticidní přípravky anebo opět netkaná textilie. Zapomenout nesmíme ani na slimáky, mšice anebo bělásky. Květilka zelná pak napadá kořeny rostlin, kde vytváří chodbičky a může zcela zničit úrodu, protože kedlubny pak uhnijí. Dá se zlikvidovat chemickou cestou.
Sklizeň kedluben
Kedlubny sklízejte probírkou dle velikosti, rané pak většinou tehdy, když dosáhnou velikosti 4 cm. Nevhodné je sklízet rostliny, které vzešly do květu. Na skladování nejsou kedlubny příliš náročné. Potřebují chladno, sucho a ideálně tmavé prostředí. Pro krátkodobé skladování je tedy uložíme zbavené listů a kořenů do sklepa. Pokud chceme kedlubny skladovat dlouhodoběji, uložíme je i s kořenovým balem do vlhkého písku anebo zeminy a skladujeme ideálně v chladném sklepě.
Diskuse k článku