Permakultura: Cesta k přirozenému zahradničení
To, co je pro lidské zdraví celostní medicína – vše souvisí se vším, to je pro naši zahradu permakultura. Cílem permakultury je vzájemná podpora rostlin, sdílení zdrojů a využití přirozených přírodních cyklů. Pracuje nejen se zemědělskými výnosy a produkcí, ale také s etikou a respektem k přírodě. Zkuste si její principy využít i u vás.
Permakultura – více než „jen“ zahradničení
Myšlenka permakultury poprvé zazněla v Australii na konci 70. let 20. století. Zakladateli jsou Bill Mollison a David Holmgren. Vycházeli právě z vypozorovaných přírodních systémů a moudrosti tradičního zemědělství, do kterých vetknuli moderní technologické poznání. Základními myšlenkami permakultury, které však můžeme pohodlně vztáhnout i k jiným oblastem života jsou:
- Respekt k přírodě a etické zacházení s přírodními zdroji.
- Práce s celkem – rozmanitost, soběstačnost, dělba o zdroje.
- Maximální efektivita při minimu úsilí.
- Efektivní nakládání s odpady.
- Šetrné hospodaření s vodou.
- Úspora energií, nákladů, vyšší zisk.
Permakultura: Principy a pravidla
- Cílem permakultury je být zdrojem obživy „celoročně“. Rostliny jsou tedy sázeny v jistých schématech. Obvykle nemáme tolik místa, abychom toho docílili, ale principy zůstat mohou.
- Připravte se na „nepořádek“. Permakulturná zahrádka připomíná hodně chaos, kterým je jen zdánlivě. Cílem je zasahovat do procesu minimálně, čímž se udrží vzájemné vztahy rostlin, které se podporují.
- Permakultura je založena na minimalizaci úsilí a šetrném hospodaření s půdou a zdroji. Květiny jsou součástí záhonů s ostatními „jedlými“ plodinami. U mnoha z nich vás může překvapit, že se dají sníst.
- Permakultura funguje bez chemie.
- Efektivní využití zdrojů vyžaduje naplánování. Nejde o nahodilou směsici rostlin! I když neznalému by to tak mohlo připadat. Každá má své místo.
- Základem jsou vyvýšené záhony, do kterých se vkládají i kameny či větve stromů, které absorbují vodu a v období sucha ji přirozeně poskytnou rostlinám. Hojně se využívá smrkových fošen (opět umí to dobře s vodou – neodteče, vsáknou ji a pak vydají).
- V permakultuře se nezalévá. Pakliže permakulturní zahrádku dobře založíte, není zalévání nutné. Výjimku tvoří mladé rostliny, kdy se používá dešťovka. Součástí záhonu bývá i zdroj vody (jakási jezírka a říčky).
Permakultura – jak učinit zahradničení efektivní
Permakulturní zahrádka se zpravidla staví do spirály, přičemž se využívá různých vyvýšenin, po kterých může stékat voda. Ideální je, pokud na záhon vidíte z okna. Bude nejen potěchou, ale také můžete v případě potřeby včas zasáhnout. V permakultuře se využívá i mulčování, kterým omezíte množství plevele, ale také ušetříte zhruba 40 % vody. Pokud chcete hnojit, využívejte kompostu (nebo vermikompostéru). Díky soudržnosti rostlin dostanou ty správné rostliny stín, jiné slunce, další ochranu před větrem. Nepouštějte do permakultury zvířata, mohou poškodit rostliny.
Permakultura – tipy do zahrady i do života
Principy permakultury jsou platné napříč planetou. Liší se pouze skladba rostlin, neboť v různých pásmech se daří něčemu jinému.
- Sledujte souvislosti. Principem přírody je spolupráce, ne konkurence.
- Pracujte se zdroji. V době hojnosti je uchovejte pro období nedostatku (permakultura využívá např. chytání dešťovky, kompostování…)
- Počáteční energie je důležitá. Co zasejete, to sklidíte. Z nevyživené půdy nevzejdou kvalitní plody.
- Poučte se z vlastních chyb, respektujte jiná řešení, pokud se ukáží vhodnějšími.
- Je to určitě odpad? Nebo to lze využít jako surovinu?
- Plánujte od celku k detailu. Je třeba vidět souvislosti a pracovat s daným prostorem a možnostmi.
- Vytvářejte vyživující vztahy.
- Začněte s málem, získejte zkušenost a rozrůstejte se. Změny čiňte postupně, abyste viděli dopad na celek.
- I hranice mohou být podporující (viz dřevo, které nasaje vodu, aby rostliny posléze oživilo).
Autor článku: Markéta Palatin
Diskuse k článku