Zimní slunovrat 2016: Jaké jsou tradice Kračunu a kdo byl Džabog?

Slunovrat nastává v různých časech a měnit se může i jeho datum. Je to způsobeno tím, že naše planeta neobíhá kolem Slunce přesně po kruhové dráze, nýbrž po dráze mírně eliptické. Nejobvyklejší datum zimního slunovratu připadá právě na 21. prosince, ale například v roce 2019 a 2023 bude slunovrat připadat na den 22.prosince.

Zimní slunovrat je chvílí, kdy slunce sestoupí na nejnižší bod oblohy. Podle staroslovanské mytologie je tento den zván Kračun. Je nejkratším dnem v roce a dnem, kdy je naopak noc nejdelší ze všech nocí během roku. V okamžiku, kdy Slunce na Kračun zapadá, umírá Dažbog, syn Svarogův. Zima v tento moment definitivně převažuje nad létem a nastává doba odpočinku a nadvláda bohyně Morany.

Symboly zimního slunovratu

Mnohé prvky, které si dnes typicky spojujeme s obdobím Vánoc, pocházejí z dob předkřesťanských rituálů oslav slunovratu. Vánoční strom, který dnes v domácnostech zdobíme, má svoje kořeny v době předkřesťanské, kdy si lidé nosili domů živý strom, aby uchránili duchy dřeva před drsnými zimními měsíci. Rovněž zvyk zdobit si příbytek jmelím pochází již z dob předkřesťanských.

Oslava slunovratu je ve všech kulturách světa vnímána, jako důležitý přelom v roce. Tento svátek se slaví jak v Asii, tak i v Americe a v dnešní době novopohanských rituálů probíhají zřejmě největší oslavy slunovratu v rámci Evropy u známého Stonehenge. Staří Řekové slavili zrození boha Slunce Hélie, Římané boha Saturnálie (Saturna) apod.

Oheň a zimní slunovrat

Nejdůležitějším elementem, který oslavy zimního slunovratu provází, je oheň. I v době vánoční zapalujeme svíčky, které dnes mnohdy nahrazují žárovičky. Oheň měl pro naše předky nejen funkci symbolickou, ale i funkci ochrannou. Při západu slunce se zapaloval oheň nebo svíce, tak aby do sebe vstřebal poslední síly Dažbogovy síly a musel vydržet hořet celou noc. Naši předkové obvykle zapalovali velké ohně, vatry, u kterých se sešla celá vesnice, a po celou noc se u ohně bdělo. Během toho, co plál sváteční oheň, započala slavnostní večeře, k slavnostnímu přípitku byly přizvány i duše zemřelých předků. Na stůl bylo sneseno množství nemasitého jídla, nesměla chybět jablka, která symbolizují zdraví, také ořechy, symbol hojnosti a ochranný symbol česnek. V rámci oslav také hospodář rozděloval mezi čeládku a rodinu pečivo. Nejčastěji se jednalo o chléb nebo kulatý koláč (ve tvaru slunce). Později toto pečivo nahradila vánočka. Pečivo bývalo navíc zdobené symbolem kříže nebo svastiky.

Dalším prvkem oslav slunovratu, který se objevuje v celém staroslovanském světě, je motiv slámy. Ta se dávala na podlahu nebo na stůl, kde byla urovnána do tvaru kříže.

Nejdelší noc v roce

Nejdelší noc v roce byla také považována za noc kouzelnou. Země se otvírala a vydávala své poklady, domácí zvířata mluvila lidskou řečí, louky pod sněhem rozkvétaly a stromy plodily ovoce. K zázrakům této noci také patřilo, že člověk mohl nahlédnout do budoucnosti. Při večeři samotné se věštilo, louskaly se ořechy, krájela se jablka apod. Svobodné dívky mohly ve studni spatřit obraz svého budoucího muže. Jelikož se v této době duše mrtvých dle pověr pohybují po světě a mohou se objevit v podobě neznámých příchozích, musí být všichni cizinci, kteří zaklepají na dveře, řádně pohoštěni.

Kračun – praslovanský svátek zimního slunovratu

Původ staroslovanského názvu pro zimní slunovrat, Kračun, má nejasný původ. Oslavovalo se narození Dažboga, syna nejvyššího boha Svaroga, který se vždy znovu o zimním slunovratu narodil, během jara vyrůstal, v létě dospěl a v zimě zemřel, aby se mohl znovu narodit.

První sluneční paprsky následujícího dne a kokrhání kohouta oznamovalo znovuzrození Dažboga. Rituální snídaně měla symbolizovat plenku nově narozeného boha a k obědu se peklo prase. Odtud pravděpodobně pochází rčení o nutnosti postit se na Štědrý den, abychom pak uviděli „zlaté prasátko“.

Mezi úmrtím a znovuzrozením Dažboga je pozemský svět bez jeho ochrany a nastává tak chaos, kdy mizí hranice mezi světem a podsvětím. Mohou se tak k nám dostávat bytosti z jiných světů i duše zemřelých.

Koledování na slunovrat

Hlavním účelem koledování na zimní slunovrat bylo dle tradice zahnat běsy a démony a ochránit domov před ostatními lidmi. Mladí muži se přestrojili za zvířata, navlékli si různé strašidelné masky na obličej či se převlékali za ženy. Důvodem bylo, aby je duchové a strašidla nepoznala. Ve skupinkách pak obcházeli domy, zpívali koledy, hráli scénky a především přáli domu a jeho obyvatelům štědrou úrodu a štěstí. Od hospodyně pak za to dostali dary (jídlo, pití a peníze). Koledování probíhalo až do Tří králů, protože chaos v přírodě mohl trvat až do té doby. V této době byl zakázán sexuální styk i domácí práce.