Porucha pohlavní identity: Co se skrývá za pojmem transsexualismus?
Porucha pohlavní identity nevzniká z ničeho nic. Její podklad je dle odborníků zřejmě dán už v období nitroděložního vývoje. Stále však nedokáže nikdo s jistotou říct, co konkrétně způsobuje ono „uvěznění“ ve vlastním těle. Pojem transsexualismus je tedy spojen s tím, že jedinec se neztotožnil se svým pohlavím a usiluje o to být ženou nebo naopak mužem. Z odborného hlediska se jedná o nemoc.
V České republice už pojem porucha pohlavní identity není zdaleka tabuizovaný, jako tomu bylo v minulosti. O transsexualismu se dnes již otevřeně a nahlas mluví a přeměna mužů v ženy a žen v muže je zas o něco dostupnější. Tuzemské zdravotnictví celý tento proces umožňuje dokonce i dotovat z veřejného zdravotního pojištění.
Porucha pohlavní identity: Když mužská a ženská duše „křičí“ už v dětství
Nesoulad duše a těla je pozorován standardně už v dětském věku. Pokud tedy máte podezření, že se u vašeho potomka objevuje porucha pohlavní identity, všímejte si drobných nuancí v jeho chování. Chlapci mohou inklinovat k nošení holčičích šatů a pravděpodobně budou vyhledávat hračky, které jsou spíš typické pro malé slečny (panenky, kočárky a podobně). Dívky s „uvězněným“ hochem v duši pak budou tíhnout ke klučičímu oblečení i ryze chlapeckým aktivitám. V momentu, kdy tohle specifické vyjadřování bude přetrvávat delší dobu, je vhodné se zkontaktovat s psychologem, či dětským sexuologem, který dítě vyšetří a poradí další možný postup. Lékaři rozhodně nedoporučují potlačovat tyto pocity. Popírání sebe sama totiž může napáchat ještě větší škody na psychice dítěte.
Porucha pohlavní identity a vysvobození „z klece“ v dospělém věku
Velice často se stává, že porucha pohlavní identity se u daného jedince objeví již v útlém věku, avšak tradičně vychovávaní rodiče mohou svého potomka snadno odsoudit a jeho snahu o vysvobození „z klece“ nenávratně zmaří. Některé matky, či otcové si totiž nemusí chtít na počátku připustit, že je něco jinak a doufají v normálnost dítěte. Celé to obvykle končívá tak, že dítě své skutečné emoce dlouhodobě potlačuje. V podvědomí ale zůstává neustálá touha být někým jiným, proto zpravidla s ranou dospělostí dochází k radikálním rozhodnutím ohledně transformace. Proces změny pohlaví se ale nezahajuje jen tak. Vše má svou posloupnost a také pravidla.
Porucha pohlavní identity a proces reálné přeměny v opačné pohlaví
Samotný proces přeměny v muže nebo ženu je plně hrazen zdravotním pojištěním. Obecně jej provází posloupné kroky, díky kterým se sen transsexuála stává skutečností. Porucha pohlavní identity se řeší tak, že v první fázi dotyčný zavítá k sexuologovi, který doporučí následné psychoterapie a také hormonální léčbu. Ta způsobí změny fyzického rázu. Ženy tedy po podávaných testosteronech začnou nabírat více svalové hmoty, změní se jim hlas, a dokonce jim mohou začít růst i vousy. Muži toužící po tom být ženami, se zase proměňují díky antiandrogenním látkám a estrogenům tak, že jim začnou růst prsa a jejich ochlupení na těle je vlivem hormonů značně redukováno. Hormonální léčba probíhá u transsexuálů celoživotně. K operativnímu zákroku (spojeném s chirurgickou proměnou mužských údů na ženské a naopak) se přistupuje až po roce soustavného docházení na psychoterapie.
Porucha pohlavní identity není stigma aneb znáte tyto „slavné“ transsexuály?
Některé veřejně známé osobnosti chtějí jasně svým vystupováním říct, že porucha pohlavní identity není žádné stigma. Po kompletní proměně se mohou i transsexuálové cítit přirozeně a žít kvalitní život po všech stránkách. A u mnohých z nich byste ani nepoznali, že bývali kdysi dávno mužem či ženou. V Česku je poměrně známou transsexuálkou Peťa Nitka nebo pak Tereza Španihelová. Obě dámy byly dříve pohlednými mladíky. Ze zahraničních osobností přeměnu pohlaví absolvoval i bývalý atlet William Bruce Jenner, který se nyní identifikuje jako Caitlyn Jenner.
Autor článku: Iveta Berezkinová
Diskuse k článku