Letní čas a zimní čas: Jaký je mezi nimi rozdíl a proč se čas mění?
Myšlenka, že by byl zaveden rozdílný letní čas a zimní čas vznikla ve spojitosti se spořením světla již v 18. století. To, co se zprvu zdálo spíše vtipnou nadsázkou, se v průběhu let stalo reálným ekonomickým tahem.
Princip podobný letnímu času se asi poprvé objevil v přednáškách a dopise Benjamina Franklina vydavatelům jednoho francouzského časopisu. Tento jeho nápad byl však tehdy míněn spíše ironicky.
Letní čas vznikl v roce 1916
Poprvé byl letní čas zaveden v průběhu 1. světové války, a to přesněji v roce 1916. Zavedlo jej nejprve několik evropských zemí, v roce 1917 jej zavedlo Rusko a poté v roce 1918 i Spojené státy Americké.
Letní čas je pochopitelně záležitostí pouze zemí v mírném klimatickém pásu. V pásu tropickém se délka dne v létě od délky zimního dne tolik neliší, a tak zavedení letního času by nemělo valný smysl. Obdobně je tomu v polárních oblastech Země, ani tady by zavedení letního času nemělo žádný význam.
V současné době se zvažuje plošné zrušení změny času. Na základě dotazování v Evropské Unii se ukazuje, že většina obyvatel změnu času skutečně nemá rádo. Stále více se ukazuje, že v dnešní době je ekonomická úspora takového kroku zcela minimální a přechod na letní čas způsobuje asi více potíží než přínosů.
Snaha měnit čas je jednou z lidských pošetilostí. Nabourávání přirozeného řádu a rytmu má mnohé neblahé dopady na lidský organismus a vede ke spoustě potížím v rámci fungování celé společnosti. Přečtěte si také o tom, jak si plánovat čas.
Historie změn času
Změna času nikdy nebyla u lidí příliš populární, a to ani v době jeho zavedení. Bylo to dáno i tím, že v průběhu zavádění těchto časových změn nešlo třeba jen o posunutí o 1 hodinu, ale dokonce až o 3 hodiny.
Letní čas a zimní čas se tak lišil skutečně velmi. Z toho pracující obyvatelstvo skutečně příliš nadšené nebylo a tak v průběhu desetiletí byl letní čas postupně znovu rušen a obnoveně zaváděn. Postupně si každá země vytvořila svůj vlastní přístup.
Letní a zimní čas v Československu
- U nás v českých zemích byl letní čas poprvé zaveden v průběhu 1. světové války a poté byl zrušen.
- Vrátil se v roce 1940 v době 2. světové války a používal se tehdy až do roku 1949.
- Potřetí se změna času vrátila do hry v roce 1979, to bylo po energetické krizi z mrazivého počasí toho roku.
- Letní čas trval vždy po dobu půl roku až do roku 1995.
- Od roku 1996 se prodloužil na 7 měsíců a jeho délka se shoduje s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Evropské rady.
Jak poznat ten „správný“ čas?
Je to v podstatě jednoduché, ten správný čas je ten astronomický. Poznáme ho podle toho, že ve 12 hodin v poledne je Slunce přímo nad hlavou. Formálně je správně čas neposunutý, tedy zimní čas. Čas letní, který se posunuje dopředu, tedy ze 2:00 na 3:00, tedy o hodinu dopředu je umělý a nesprávný.
Potíže objevující se u lidí - při přechodu na letní čas
- Změna času není pro lidské tělo přirozená, rozbíjí vnitřní sehraný biorytmus a u citlivějších jedinců může dojít i k vážným zdravotním komplikacím.
- Čas se posunuje v březnu a v říjnu a mnohdy ovlivňuje pohodu a zdraví mnoha lidí.
- Změna zaběhlého režimu ovlivňuje spánkovou pohodu, každodenní činnosti a přirozený rytmus dne.
- Nejsilněji tyto změny vnímají děti a senioři. U dětí není vyvinutá vůle ke změně tak jako u dospělých a tak pro ně změněný režim bývá problematický.
- Pokud mají najednou chodit do školy o hodinu dříve nebo později, ztrácejí často svoji dřívější soustředěnost, mohou se u nich objevit i výkyvy ve školní výkonnosti a špatná nálada nebo rozmrzelost.
- Během několika dní nebo týdnů se tyto záležitosti však upraví.
Rizika změny času
Psychická nepohoda se po změně času může objevit ale i u dospělých. Na citlivé jedince má změna v chrono-biologických rytmech negativní vliv. Nejvíce bývají ohroženi lidé trpící psychickým onemocněním.
- Nejvíce rizikovým dnem bývá pondělí po změně času. V tento první pracovní den po změně času se může negativně projevit změna spánkového režimu a stres. Lidé mohou být pofrážděnější, konfliktnější, existuje vyšší riziko srdečních záchvatů, mrtvice apod.
- Přechod na letní čas způsobuje i zhoršení pozornosti. Podle odborných studií v prvních dnech po změně času dochází k více autonehodám. Špatné soustředění a nepoornost však neovlivňuje jen řidiče. Ukazuje se, že i počet pracovních úrazů v těchto dnech stoupá.
- Ztracená hodina spánku může narušit i přirozený průběh těhotenství. Gravidní ženy mohou být změnou času negativně ovlivněny zejména v prvních třech měsícch těhotenství a tato nepohoda může narušit i hladký průběh těhotenství.
Opravdu se přechodem na letní čas ušetří?
V současní době je energetická úspora, která by přechodem na letní čas měla vzniknout, téměř nulová. Několik různých experimentů dokázalo, že tato úspora je opravdu už téměř mizivá.
Naopak se jedná o nežádaný zásah do denního režimu lidí, organizace práce a dopravy. Například vlaky stojí o hodinu déle nebo mají naopak hodinu zpoždění, počítače propojené globálními systémy složitě koordinují posun času atd. Proto jsou zřejmě současné úvahy o zrušení letního času a ponechání pouze přirozeného zimního času na místě.
Diskuse k článku