Proč slavíme Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje?
Státní svátek je pro mnoho lidí jen dnem volna, kdy nemusí do práce. Málokdo se ale skutečně zamyslí nad tím, co vlastně placeným volnem oslavuje. Jedním ze státních svátků je i příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu, který letos oslavíme ve středu 5. července 2017. A právě na historii tohoto svátku se podrobně podíváme v následujícím článku.
O dvou bratrech, Cyrilu a Metodějovi, se učí už děti na základních školách. Ruku na srdce, na kolik z historie jste ale schopní si vzpomenout vy? A dovedli byste ještě vyjmenovat rok, ve kterém na území Čech soluňský věrozvěst Cyril s bratrem Metodějem přišel? Pokud ne, tak si s námi historii stručně připomeňte.
Přenesme se teď na chvíli do 9. století našeho letopočtu. V té době na území Velkomoravské říše neexistuje jednotná víra. Do Čech totiž přichází mnoho duchovních, například z Německa, Řecka nebo Itálie, každý z nich tam ale šíří svou víru, a tak vznikají zmatky a víra není pevná, ani jednotná.
Kníže Rostislav chtěl upevnit víru na Velké Moravě
Podle historických kronik a pamětí se kníže Rostislav rozhoduje upevnit křesťanství. Sám na to ovšem nestačí, a snad si třeba i neví rady, proto posílá do centra Byzantské říše Konstantinopole poselstvo, které jeho jménem žádá císaře Michaela III. a patriarchu Fotiose o radu. Ti jeho radu ochotně vyslyší a na rozpolcenou Moravu vzápětí posílají dva vzdělané duchovní - bratry Konstantina a Metoděje. Ti už mají za sebou úspěšnou misi ke kočovným Chazarům žijících na Krymu, ale hlavně ovládají slovanský jazyk, neboť se narodili v makedonské Soluni, což byla oblast osídlená slovanským obyvatelstvem.
Roku 863 tedy vystudovaný právník Metoděj a jeho bratr filozof Konstantin odcházejí spolu s družinou a dalšími knězi na Moravu. S sebou si nesou písmo svaté a bohoslužné knihy v jazyce, který znají z rodného města Soluně (písmo je později nazváno jako hlaholice). Příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu v roce 864 vyvolává u velkomoravských obyvatel nadšení, hlavně protože podle římské legendy s sebou nesou také ostatky svatého Klimenta a přeložené evangelium.
Následující čtyři roky se oba kněží věnují vzdělávání nových učenců, dále překládají církevně právní texty i bohoslužebné knihy. V polovině roku 867 se pak i s početnou družinou svých žáků připravují na dlouhou cestu do Konstantinopole. Cestou se zastavují u knížete Kocela v Panonii, kde učí vybrané velmože slovanskému písmu. Dále učenci pokračují do Benátek, kde přijímají pozvání od hlavy římské říše Mikuláše I. k osobní návštěvě. Tam se také dozvídají šokující informaci, že jejich císař Michael III. byl zavražděn a Byzantské říši teď vládne jakýsi císař Vasil.
Jméno Cyril přijal Konstantin až před smrtí
Následně také umírá papež Mikuláš I., a tak učence přijímá už nový papež Hadrián II., který je podle kronik potěšený jak jejich návštěvou, tak vzácnými dary, které mu družina přináší. Konstantin a Metoděj jsou následně vysvěceni na biskupy, a někteří jejich žáci se navíc stávají knězi. Začátkem roku 869 pak Konstantin vážně onemocní a vstupuje do kláštera, kde přijímá řeholní jméno Cyril. Následkům své nemoci pak podléhá začátkem roku 869, jeho ostatky jsou uloženy v chrámu sv. Klimenta v Římě.
Metoděj je mezitím povýšen a míří do Panonie, na cestě je ale přepaden Bavory. Představitelé bavorské církve jej následně odsuzují k doživotnímu žaláři. Už v roce 873 je ale arcibiskup Metoděj propuštěn a míří na Moravu, kde mu kníže Svatopluk svěřuje správu všech kostelů v zemi. Metoděj také bojuje za myšlenku obnovení moravského arcibiskupství. Dokončit ji ale bohužel nestíhá, neboť v roce 885 umírá. Arcibiskupství je obnoveno až o 100 let později, a to knížetem Boleslavem II. a českým biskupem Vojtěchem.
Zásluhy obou bratrů ve Velkomoravské říši ale nejsou zapomenuty, a tak se dnes každoročně na jejich počest slaví Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
Připomeňte si příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu výletem
Pokud máte rádi církevní památky, pak si můžete slovanskou historii přiblížit právě výletem do jednoho z kostelů sv. Cyrila a Metoděje. Přehled dvou historicky nejzajímavějších a na pohled nejkrásnějších svatostánků najdete níže:
-
Pravoslavný katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje, Resslova 9a, Praha 2
Rozhodně nejzajímavější a zároveň nejsmutnější historii v sobě nesou zdi chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Pokud se zajímáte o odboj za druhé světové války, pak jistě víte, že právě v kryptě tohoto kostela se 27. května roku 1942 odehrál poslední odpor sedmi příslušníků československého zahraničního odboje, kteří se podíleli na operaci Anthropoid s cílem zabít zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Všech sedm hrdinů v kryptě bohužel podlehlo německé přesile. Stopy po jejich statečnosti ale najdete v chrámu dodnes. Kostel, který byl svatému Cyrilu a Metodějovi zasvěcen v roce 1935, byl dva roky po válce znovu slavnostně vysvěcen a dnes zde funguje Národní památník hrdinů heydrichiády.
-
Kostel sv. Cyrila a Metoděje, Karlínské náměstí, Praha 8
Karlínský kostel už dovedl uchvátit nejednoho člověka, a to i ateisty, kteří církevním památkám zrovna moc nedají. Kostel se totiž nachází, co by kamenem dohodil od památníku na Vítkově, a zároveň kousek od řeky Vltavy. Návštěvníci o něm nejčastěji říkají, že představuje oázu klidu a míru uprostřed rušného Karlína. V kostele se pravidelně konají bohoslužby, ale mimo ně je otevřený k prohlídce i veřejnosti, a to od 8.00 do 19.00 hodin. Zvenku kostel zaujme především zachovalými zdobenými vitrážemi nebo hlavní lodí se dvěma věžemi. Určitě stojí ale za to, si ho prohlédnout i zevnitř, kde se nachází velký zdobený interiér. Po prohlídce si pak můžete odpočinout v okolním rekonstruovaném parku.
Co je to věrozvěst vám přiblíží český film
Pokud se rádi o historii dozvídáte zábavnější formou, než je její načítání z knih, máte možnost podívat se na film. Režisér Petr Nikolaev v roce 2013 natočil dobrodružný historický velkofilm s názvem Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů. V osmdesáti minutách se dozvíte, jak Cyril a Metoděj v 9. století absolvovali dlouhou a nebezpečnou cestu, aby šířili křesťanství. Film byl natočen k výročí právě 1150 let od příchodu Cyrila a Metoděje na území dnešní Moravy. V roce 2013 byl snímek také nominován na Českého lva, a to v kategorii nejlepší kostýmy z dílny Marianny Stránské. Nominaci ale už neproměnil. Film tvůrci sestříhali ze čtyř padesátiminutových miniseriálů. Takže pokud dáváte před filmem přednost příběhům na pokračování, budou pro vás právě seriály tou správnou volbou třeba pro lenošivé odpoledne.
Možností, jak si připomenout den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, je mnoho. A pokud vás neuspokojil ani náš stručný výklad historie, výlet za kostelem nebo film, můžete odpoledne strávit v knihovně, kde se vám určitě podaří vyhledat mnoho zajímavých informací o dané době. Co takhle vyzkoušet Národní knihovnu České republiky, která se nachází v nádherném prostředí Klementina? Už jen výlet tam pro vás bude určitě úžasným zážitkem. Tak tedy vzhůru za českou historií!
Diskuse k článku