Svátek práce neboli První máj je oslavou lidské práce, ne politickým svátkem

Svátek práce neboli První máj je oslavou lidské práce, ne politickým svátkem

Proč se tedy slaví Svátek práce? Nová společenská skupina, dělnictvo, měla přirozenou potřebu se setkávat, komunikovat a organizovat za účelem vyjádření a naplnění svých požadavků. K těm patřil požadavek na zkrácení pracovní doby, na možnost sdružování i dosazení dělnických politických zástupců do tehdejších zastupitelských sborů. Během svého vývoje se oslavy svátku práce měnily. Po prvotní snaze dělnické třídy upozornit na problémy, se kterými se dělníci potýkají, se změnila v demonstraci toho, jakou hodnotu má lidská práce a v reprezentaci dělnictva. 

Svátek práce měl krvavou historii

Podle historiků se dají prvopočátky oslav svátku práce vystopovat do 50. let 19. století, kdy se v Austrálii snažily skupinky dělníků prosadit zkrácení pracovní doby na osm hodin a byly vyhlašovány dny, kdy probíhaly manifestace, které měly tento požadavek podpořit. Hlavní podnět ale přišel ze Spojených států, kde se 1. května 1886 konala celodenní stávka, vyhlášená anarchistickým deníkem The Alarm, která si kladla za cíl prosazení osmihodinové pracovní doby bez snížení platu.

Další shromáždění se konalo 3. května v Chicagu, kde došlo ke střetu demonstrujících dělníků s pořádkovými silami a několik dělníků přišlo o život během policejní palby. Oběti si vyžádal i výbuch bomby následujícího dne. Z tohoto incidentu bylo později obviněno pět anarchistů, z nichž jeden unikl trestu smrti tím, že spáchal sebevraždu. 

Proč se slaví Svátek práce v první májový den?

Svátek práce se poprvé slavil o dva roky později, 1. května 1888, na celém území Spojených států. Konaly se stávky, demonstrace i manifestace na počest dva roky starých událostí. Následující rok přijala II. internacionála na návrh francouzských socialistů 1. květen jako datum pro oficiální oslavy svátku práce jako památku na události roku 1886. Postupně se k oslavám přidávaly další politické proudy. Pokud si kladete otázku, proč byl za Svátek práce zvolen právě 1. květen, historikové se domnívají, že je to spojeno se symbolickým ukončením těžkého zimního období a s příchodem teplých a slunných období, jara a léta. Ostatně oslavy jara jsou ve většině kultur spojeny s novým počátkem a dělnická třída to pojala jako počátek nové éry nebo doby.

Svátek práce však zdaleka nebyly jen demonstrace, ale i lidové slavnosti a veselice. Mělo to ukázat společnosti, že dělníci nejsou žádní vyděděnci nebo spodina společnosti, ale obyčejní lidé, kteří mají podobné zájmy, jako zbytek společnosti. 

První Svátek práce v našich zemích

V našich zemích se poprvé slaví Svátek práce 1. května 1890. Panovaly obavy a konaly se velkém přípravy jak ze strany státních orgánů, tak i policie. Obyčejní lidé měli strach vyjít ven, ale kromě průvodů a odpoledních oslav nepodnikli dělníci žádné aktivity, vedoucí ke konfliktům. Hladký průběh však nebyl úplně všude. Historikové potvrzují, že například v Ostravě se odehrály věci poměrně dramaticky. Dělníci si k oslavě Svátku práce chtěli nechat sloužit mši a faráři zaplatili osmdesát zlatých. Ten si peníze vzal, ale hned vše oznámil úřadům. Dělník, který měl organizaci na starost, přišel o zaměstnání a do stávky, která byla reakcí na tuto událost, se zapojilo okolo sedmdesáti tisíc lidí a trvala celý týden. Neobešlo se to bez velkých nepokojů a demonstrací, při kterých dokonce přišlo několik lidí o život.

Svátek práce za první republiky

Tradice slavení 1. máje jako Svátku práce se přenesla i do období první republiky. V té době se jednou ze stran, zastoupených v tehdejší vládě, stává sociální demokracie. Svátek práce tak už není snahou vyjádřit odpor vůči režimu, ale dochází spíše k tomu, že se dělníci prezentují jako důležitá síla, se kterou je nutné počítat a která má mít své slovo i ve vládě. První republika celkově přináší změnu pohledu na dělnickou třídu a hodnoty, které vytváří. Sám první československý prezident T. G. Masaryk se vyjádřil v tom smyslu, že fyzická práce nejen tvoří hodnoty, ale má pozitivní vliv na celou lidskou společnost. 1. květen neboli První máj a Svátek práce se stal státním svátkem poprvé v roce 1919, tedy hned první rok po vzniku samostatného Československa. 

Svátek práce v Baťových závodech

Zcela specificky se oslavoval Svátek práce ve Zlíně v Baťových závodech. Poprvé se slavil v roce 1924 tak, že Tomáš Baťa pozval dělníky na zahradu své vily, aby pro ně uspořádal příjemný den. Jak se továrna rozrůstala a dělníků přibývalo, zahrada jim byla malá a oslavy se přenesly na veřejná prostranství. Kritici tehdejších poměrů tvrdí, že nešlo ani tak o to, aby dělníci měli kde slavit, ale aby podobné akce nebyly mimo kontrolu Tomáše Bati a vedení továrny. Dostával se také do sporu se zlínskými komunisty, kteří si organizovali své oslavy Prvního máje, ale Baťův Svátek práce byl honosnější a nabízel účastníkům četné bonusy, jako například vynikající občerstvení. 

Svátek práce v Německu

Také v sousedním Německu se Svátek práce stal státním svátkem, i když až v roce 1933. Adolf Hitler musel nejprve skousnout svou nechuť k tomuto svátku a změnit své postoje. Jeho názor na tento svátek byl ostatně poměrně složitý. Zažil v mládí vídeňský První máj, který byl podle všeho největší prvomájovou manifestací na světě a budoucí vůdce pocítil hrůzu z obrovského davu lidí. Sílu davu pak nicméně využil k budování říše. Německý 1. máj nesl dokonce názvy jako Den radosti anebo Den německého národa. 

Svátek práce a okupace

Důležitý v našich dějinách byl První máj roku 1938, kdy se funkcionáři různých politických stran shodli na svém pohledu na aktuální mezinárodní situaci a docházelo k uzavírání kontaktů i nabídek spolupráce, takže ideologické rozdíly se poněkud setřely. Svátek práce se slavil také během okupace. Byl bez průvodů a měl charakter soukromých oslav. Byl to placený svátek a lidé ho trávili většinou s rodinou, přáteli, na výletech a podobně. 

Jak se slavil Svátek práce po roce 1948

Po nástupu komunistické strany k moci v roce 1948 se zejména v 50. letech minulého století stávají oslavy Svátku práce obrovskými manifestacemi síly dělnické třídy a komunistického režimu. Kromě přehlídky nejrůznějších profesí byly v průvodech viditelné rudé vlajky, portréty zakladatelů dělnického hnutí, transparenty s budovatelskými hesly a úspěchy, kterých jednotlivé podniky a zemědělská družstva docílila. V průvodech byly zastoupeny i školy a různé zájmové organizace. Neodmyslitelnou součástí oslav se staly alegorické vozy, mávátka a transparenty. Z tribuny kynuli lidem nejvyšší představitelé komunistické strany dané oblasti a po skončení průvodu si většinou šli potřást rukou s občany. V roce 1989 se nejen v Praze v průvodu objevily i protestní transparenty, které mnohdy vydržely i delší dobu, než si jich někdo všiml a zasáhl.

Po sametové revoluci se charakter oslav Svátku práce změnil. Přesto se lidé scházejí, aby jej oslavili. V řadě zemí na světě má Svátek práce stále často charakter masových oslav. V porovnání s mnoha dalšími svátky, které se vyrojily jako houby po dešti a nikdo neví, proč se vlastně slaví a lidé o oslavy ani nestojí, je Svátek práce nebo též První máj svátkem s krásným datem a bohatou tradicí. To, že by se na něj zapomnělo, se mu v nejbližsších letech rozhodně nestane.