Vypěstujte si vlastní chmel! Umí dokonale zklidnit nervy i žaludek. A můžete si z něj vyrobit i domácí zelené velikonoční pivo!
Jako pivní surovinu ho zná každý, ale jako léčivou bylinu? Než si po obědě otevřete jedno „zdravotní“ pivo, seznamte se s jeho základní surovinou. Chmel umí dokonale zklidnit nervy, pomáhá bojovat se stresem a tiší zažívání.
Chmel otáčivý se k nám dostal v roce 859 – tedy možná už dříve, ale teprve z této doby o něm máme první zmínky. O jeho rozšíření na našem území se zasadil Karel IV. Dnes už si můžete chmel bez problémů vypěstovat na vlastní zahrádce. Povíme vám, k čemu je dobrý a naučíme vás uvařit si vlastní pivo.
Chmel a jeho pozitivní účinky na zdraví
Chmel působí proti bakteriím a dokáže zničit zhruba 40 druhů těchto choroboplodných zárodků. Dokonce i bakterie, proti kterým přestala být antibiotika účinná, což bylo vědci opakovaně prokázáno. Chmel navíc zamezuje množení infekcí podílejících se na vředech žaludku a vzniku rakoviny. Léčebné účinky mají především samičí plodní šištice. Tradičně se chmel využívá především jako přírodní lék při nespavosti, nervové vyčerpanosti, stresu, přepracování, napětí, podráždění, bušení srdce nervového původu a nervozitě. Tiší bolest – zejména bolest hlavy a migrény – a zabírá proti křečím. Je močopudný a lehce projímavý, pomáhá při revmatismu a zánětech nervů či kůže. Ideální je pro ženy v přechodu a muže v andropauze – mírní potíže spojené s tímto životním obdobím. Čistí krev a játra, dříve se chmel užíval jako lék při teplotě a horečce. Co se žaludku týče, zde jako jedna z mála bylin umí řešit i záněty. Předchází žaludečním vředům, povzbuzuje tvorbu žaludečních šťáv a tím i chuť k jídlu, a dokonce působí preventivně i proti rakovině tohoto orgánu. Jeho, snad jediným negativem je to, že mírně snižuje sexuální apetit. A to stejnou měrou u mužů i u žen. Chmelové šištice se používají nejčastěji ve formě čaje, odvaru nebo tinktury.
Vypěstujte si vlastní chmel
K růstu chmel potřebuje vlhčí místa – křoviny, lužní lesy či na březích potoků a řek. Zde vytváří poměrně hustý porost. A tady všude se s ním můžeme setkat jako s planou rostlinou. Nicméně chmel je u nás rostlina převážně pěstovaná. Kvete během června a července. Je však nutné přes léto rostlinu často a hodně zalévat. Ovšem pozor – půda nesmí být podmáčená. Jeho plody – chmelové šištice – dozrávají na konci srpna. Šištice otrháme, ale zbytek rostliny ponecháme – dojde ke stažení živin do kořene. Až teprve po uvadnutí a odumření šlahouny odstraníme. Při uchování je nutné počítat s tím, že šištice obsahují cca 80 % vody, musíme je tedy vhodně zpracovat. Při sušení bychom měli dosáhnout ideální vlhkosti 7-10%. Jinak by se chmel začal drolit a mohl by se zapařit. Nejlepší možností je chmel následně zamrazit nebo uchovat v nádobě, ze které odsajeme vzduch. Jinak totiž velmi rychle ztrácí svoji účinnost. Pokud bychom ho nechali na vzduchu, během několika málo měsíců by ztratil svoji účinnost.
Chmel na talíři
V kuchyni se často využívají mladé výhonky, jež můžeme upravovat podobně jako například chřest. Dříve se často připravoval chutný chmelový salát z výhonků jen se solí, pepřem, octem a olejem. Tento salát dokonce kdysi patříval k vybraným lahůdkám na šlechtickém stole. Chmelové výhonky se dají nasekat do i polévky, nakládat nebo rozmixovat a rozvařit se smetanou na výbornou omáčku, například k uzenému masu.
Zelené velikonoční pivo – recept:
Přísady:
- 8 litrů vody
- 20 g chmelových šištic
- 100 g mladých kopřiv
- 250 g cukru
- 20 g kvasnic
Příprava:
Chmel a kopřivy dáme společně do většího hrnce. Zalijeme vodou a dáme vařit. Můžeme mírně přikrýt pokličkou. Po půlhodině přidáme cukr a vaříme ještě dalších zhruba 15 minut. Přikryjeme pokličkou a necháme zcela zchladnout. Následně přidáme rozdrobené kvasnice a necháme dva dny kvasit. Z povrchu nápoje sbíráme průběžně kvasnicovou pěnu. Vždy čistou lžící nebo naběračkou! Po uplynutí dvou dnů směs přecedíme a slijeme do lahví. Zelené pivo skladujeme výhradně v chladničce a spotřebujeme co nejdříve.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku