Epilepsie u dětí se řadí mezi nejčastější chronická onemocnění
Existuje opravdu velké množství chorob, co mohou postihnout ty nejzranitelnější z nás – děti. Epilepsie se bohužel řadí do kategorie takových, které se vyskytují velmi často. Správná léčba se pak odvíjí především od pečlivé diferenciální diagnostiky a individuálního přístupu, protože epilepsie u dětí se vyznačuje velmi specifickými rysy. O chronické epilepsii se hovoří v případě, že jedince postihnou nejméně dva spontánní záchvaty po sobě.
Epilepsie je i v dnešní době, kdy se informovanost a osvěta šíří společností mnohem rychleji než dříve, mnohými brána jako duševní onemocnění. Tak vznikají předsudky a zbytečný strach z toho, že takto nemocné dítě je nebezpečné nejen pro sebe, ale také pro okolí. Ale tak to rozhodně není. Epilepsie má příčinu v aktivitách mozku, mnohdy velmi špatně odhalitelnou. Z čehož vyplývá i to, že epilepsie jako taková není jen jednou nemocí s daným souborem příznaků, je známo na 15 různých typů. I proto je brána odborníky i laiky za jedno z nevyzpytatelnějších onemocnění vůbec. Co tedy epilepsie u dětí znamená a jak je povětšinou vedena léčba? I tím se zabývá tento článek.
Epilepsie u dětí je jiná než u dospělých
I když to mnozí netuší, epilepsie v dětském věku se značně odlišuje od forem, které mohou postihnout dospělého člověka. Stručně a obecně řečeno za to může fakt, že dětský mozek se teprve vyvíjí (zhruba v 6 letech začne skutečně dozrávat) a spousta procesů v něm zdaleka neprobíhá tak, jak tomu bude (nebo by mělo být) později. Epilepsie u dětí je tedy oproti té pozdější definována mnohem pestřejší paletou záchvatových stavů. Některé jsou přímo vázány na věk dítěte. O tom, jak časté toto onemocnění je, svědčí čísla statistik, která udávají, že v Evropě jí trpí přibližně na 3 miliony dětí (každé páté dítě má určitý typ záchvatu), i když to číslo může být mnohem vyšší, protože často o nemoci nikdo netuší, protože záchvaty mohou být zpočátku nepatrné a nikdo jim nemusí připisovat žádný význam.
Dětská epilepsie – příznaky
Nelze přesně popsat všechny příznaky, které s sebou epileptické onemocnění do života dítěte přináší. Některé se objevují zřídka, jiné souvisí s věkem. Obecně je ale možné přiblížit shrnutí pěti základních skupin, z nichž lze pak dělat náhled na celkové onemocnění:
- poruchy vědomí
- motorické příznaky (křeče, snížení či ztráta svalového tonusu, přechodná obrna apod.)
- somatosenzorické příznaky (čichové, sluchové nebo zrakové poruchy)
- vegetativní příznaky (změny reakcí zornic, změny barvy kůže, zvracení, pocení apod.)
- psychické příznaky (souvisí s poruchami vědomí – bludy, halucinace apod.)
Projevy (tedy záchvatové stavy) epilepsie u dětí přicházejí zpravidla v menší intenzitě a ta se postupně zvyšuje. Stejně jako i frekvence. Traduje se, že záchvaty během puberty nebo po ní vymizí, ale ani to není zcela pravda. Může se sice stát, že epilepsie skutečně sama odezní, vždy je však vhodné zahájit včasnou léčbu, aby se snížilo riziko, že toto onemocnění zanechá menší či větší následky.
Epilepsie u dětí – léčba
Základem a bezpodmínečnou podmínkou úspěšné léčby je rozpoznání a bezchybná klasifikace typů epilepsie a popis všech jejích projevů. Jen tak lze zvolit nejlepší strategii, která bude plně korespondovat se zájmem o zachování kvality života dítěte i jeho rodiny. Léčba by proto určitě neměla být vystavena na urputném odstraňování projevů, ale především na zmírňování obtíží a smíření se s novými životními návyky. Samozřejmou součástí terapie jsou ale farmakologické postupy zahrnující užívání antiepileptik, výjimkou není ani využití neurochirurgie, kdy se přistupuje k provedení operace mozku.
Jestliže zvolené medikamenty nepůsobí tak, jak mají, určí se jiná. Šance na úspěch však s každým nově podávaným lékem výrazně klesá. Vyčerpají-li se možnosti, které farmakoterapie nabízí, je dětský pacient považován za rezistentního a je třeba většinou podstoupit nastíněnou operaci mozku.
Nejen léky či operace jsou však jedinými cestami, po nichž se musí nemocný vydat. Epilepsie u dětí znamená pozměnit návyky a celkově životní rytmus. V tomto ohledu závisí samozřejmě veškerá vůle na odhodlání rodičů dosáhnout požadovaných změn. Jedním z nejdůležitějších bodů je určitě pravidelný spánkový režim, střídající se s obdobím bdění. Je nutné omezit situace během dne, kdy by dítě mohlo usnout a chvilku si pospat. V některých případech je také doporučováno omezení sledování televize či hraní her na počítači. Netřeba připomínat, že dítě s epilepsií by nemělo být vystavováno zátěži, a to jak fyzické, tak psychické. Do nového životního stylu je třeba zapojit nejen rodiče, sourozence, ale také osoby, které pravidelně přichází do styku s nemocným. Znamená to tedy seznámit s danou situací učitele ve školce či škole, případně i blízké kamarády.
Co dělat a nedělat při záchvatu?
Postihne-li dítě záchvat, je nutné, aby jeho okolí reagovalo. Možná jste se už i vy ocitly v takové situaci, ale na základě obav z toho, abyste nemocnému neublížili, jste vůbec nevěděli co dělat. Podívejme se proto na základní doporučení, jak se zachovat, když vaše nebo cizí dítě postihne záchvat epilepsie.
Co dělat? |
|
|
|
Co nedělat? |
|
|
Epilepsie u dětí je velmi zákeřným onemocněním, jehož nástup mohou předznamenávat i nepatrné detaily. Stačí i nepřítomné vteřinové zahledění, z něhož v budoucnu vzejde jeden z prvních příznaků. Proto vyžaduje epilepsie u dětí včasný zásah odborníků, ale také změnu životních návyků. Často je totiž spouštěč epilepsie zakořeněn v něčem, co je běžnou součástí života rodičů a jejich dětí. Základem hladkého průběhu léčby je také osvěta, a to nejen mezi rodiči malých epileptiků, ale ve společnosti jako takové. Ta je totiž důležitým krokem na cestě k zachování všech radostí, co dětský věk přináší, ať už s epilepsií, nebo bez ní.
Diskuse k článku
petapiskac@gmail.com
MUDr. Martina Scammon
reaguji na dotaz o Vaší dceři. Jak jste správně zmínila, bez důkladného vyšetření by nebylo správné vyvozovat jakékoliv závěry. Ráda bych pro Vás ale v rychlosti shrnula zmíněný příznak "protočení očí v sloup". Mnoho dětí ve věku Vaší dcerky rádo experimentuje a pokud příjdou na nějakou novu schopnost, rády ji opakují. Může to být tedy jednoduše pouze forma její hry. Okohybné svaly dětí také nejsou ještě dokonale vyvinuty a mohlo by se jednat o určité abnormality, které jsou neškodné a časem se upraví samy. Protočení očí v sloup ale může provázet řadu závažnějších stavů. Jedním z nich je právě epilepsie. Důležité je se také zamyslet, zda Vaše dcera neprodělala úraz hlavy (pád z postýlky, ze sedačky apod.). To, že jste se objednali na neurologii je na místě. S největší pravděpodobností se Vás bude neurolog ptát, kdy tento problém poprvé začal, jak často se během dne opakuje nebo zda Vaše dcera nemá další netypické provázející příznaky. Existuje řada vyšetřovacích metod, které se používají při diagnostice epilepsie a jiných stavů. Sama mám malé miminko, takže rozumím Vašim obavám. Pokuste se ale zachovat klid a myslet pozitivně. Pravděpodobnost, že se jedná o něco závažného je velmi malá. Přeji Vám hodně štěstí a ať Vám dcerka dělá jen radost.
Michaela Bočková
Mudr. Martina Scammon
bohužel nemohu hovořit za neurologa Vaší dcery a také nevím podrobnosti jejího zdravotního stavu. Co mohu ale říct je, že Kepra je jedno z nejznámějších a nejbezpečnějších antiepileptik s minimem nežádoucích účinků - ve srovnání s jinými léky.
Většina ideopatických epilepsií úspěšně vymizí během dospívání dítěte (puberta) a jelikož má Vaše dcera jen 10 let, riziko opakování záchvatů bez meditace zde stále hrozí.
Předpokládám tedy, že neurolog čeká na období puberty, a pak se pomalu pokusí Vaší dceři Kepru vysadit. Zkuste být trpělivá a brát Kepru jako nutné zlo, které Vaší dceři úspěšně pomáhá záchvaty eliminovat. Také bych doporučila otevřeně hovořit s neurologem o Vašich obavách.
S pozdravem a přáním hezkého dne,
MUDr. Martina Scammon
Monika Kinsgbury
velmi Vam dekuji za vycerpavajici odpoved a laskavou pomoc. Bylo pro me dulezite se ujistit o zpravnosti lecby v pripade moji dcery. Zijeme trvale v USA. Zde zacaly zachvaty, ale nas byvaly pediatr i po 5. silnem zachvatu navrhoval pockat s doporucenim na neurologii). Dcera poprve navstivila neurologa pri navsteve prarodicu v CR, kdy po priletu utrpela dalsi silny zachvat. Byla vysetrena ceskym neurologem a Kepra byla tehdy predepsana k uzivani. Od te doby dcera uziva Kepru doma v USA. Mela jsem obavy z dlouhodobeho uzivani v pripade, ze zachvaty odeznely. Bylo mi velikou pomoci se s Vami poradit a ziskat tak informace od jineho lekare.
S uctou,
Kingsbury
Monika Kingsbury
prosim, jak dlouho by melo trvat uzivani antiepileptik ( Kepra) u ditete. Nase dcera je jiz vice nez 3 rok bez zachvatu. Jeji neurolog stale trva na pokracovani v uzivani Kepry. Dcera, nyni ve veku 10 let, uziva Kepru jiz 6 let. Obavame se vedlejsich ucinku dlouhodobeho uzivani leku.
MUDr. Renata Lojdová
epilepsie u Vašeho manžela velmi pravděpodobně souvisí s nádorem. Jedná se o tzv. sekundární epilepsii způsobenou samotným nádorem nebo jeho operací. V místě nádoru je porušená komunikace mezi nervovými buňkami a může zde vznikat nebo se šířit abnormální mozková aktivita vedoucí ke vzniku epileptického záchvatu. Stejný důsledek může mít i mozková operace. Tento typ epilepsie nemůže váš syn zdědit.
To, že se u Vašeho syna objevil epileptický záchvat, však neznamená, že má epilepsii. A pokud ano, většina epilepsií u dětí během dospívání vymizí. Epilepsie je v dětství poměrně časté onemocnění, vyskytuje se častěji než v dospělosti. Až 5 % dětí prodělá do 15 let nejméně jeden epileptický záchvat. Některé epileptické záchvaty mohou být způsobené zánětem, metabolickým onemocnění nebo horečkou. V tomto případě se nejedná o chronickou epilepsii. Chronická epilepsie je většinou neznámého původu, je dědičná, vázaná na určité věkové období a zpravidla během dospívání vymizí. Další epilepsie mohou být způsobené nějakou strukturální lézí, například nádorem (u dětí se však objevují zcela jiné typy nádorů mozku než u dospělých).
Diagnostika epilepsie může být hodně svízelná. I dlouhou dobu se nepodaří zaznamenat záchvat na EEG. EEG je spolu s popsáním průběhu záchvatů nejdůležitější diagnostickou metodou. Při vyšetřování lze epileptický záchvat vyprovokovat zrychleným a prodlouženým dýcháním (hypoventilací), drážděním světelnými impulzy nebo spánkovou deprivací (vyšetřovaný se nechá přes noc bdít a následující den se snímá přechod z bdění do spánku a spánek). To jsou však metody, které se u dětí zpravidla neprovádí. CT vyšetření mozku není tak přesné jako magnetická rezonance. Dokáže mnohem přesněji zobrazit i drobné léze, poúrazové či pozánětlivé změny, které na CT nejsou vidět. Nevýhodou vyšetření magnetickou rezonancí je však dlouhá doba (až hodinu) a hlučnost vyšetření, proto se děti na toto vyšetření uspávají.
Určitě se obraťte na nejbližší dětskou neurologickou ambulanci, tam Vám určitě pomohou a zajistí další vyšetření.
S pozdravem
MUDr. Renata Lojdová
jitka
manzel je medikovan timonilem syn nema nic uz nevim kam se obratit