Úzkost umí život přetočit vzhůru nohama. Víte, jak ji poznat? A kterak se s ní poprat?
Úzkost umí s naším životem pořádně zatočit a doslova ho obrátit vzhůru nohama. Každého ovlivňuje jinak. U někoho má mírnější průběh, u někoho jde o natolik šílené pocity strachu a děsu, že je sám vůbec nezvládá. Úzkost někdy může sama vymizet, jindy se ale postupem času nepříjemné stavy ještě zhorší. Je vůbec možné, abychom úzkost zvládli sami nebo potřebujeme odborníka?
Úzkost je přirozenou reakcí těla na stres. Jde o pocity strachu nebo obavy z toho, co přijde. Může se objevit ve chvíli, kdy pociťujete tlak, nervozitu nebo napětí. Někdy se ale objeví nečekaně, znenadání. Pokud jsou pocity úzkosti extrémní, zasahují negativně do života a trvají alespoň šest měsíců, pak je vhodné vyhledat odborníka, který nám pomůže. S největší pravděpodobností totiž máte úzkostnou poruchu a je vhodné ji co nejdříve řešit.
Úzkost versus úzkostná porucha
Je úplně normální, pokud pociťujeme úzkost ze zkoušky, z pracovního pohovoru, když se rozvádíme nebo se třeba stěhujeme na nové místo. Ač je tento typ úzkosti nepříjemný, může být zároveň i motivační a může nám v mnoha ohledech pomoci, případně nás nabudit k lepším výkonům. Jde o úzkost, která přijde a zase odejde, aniž by nám do života více zasahovala. Jestliže nás však trápí úzkostná porucha, pak nás pocity strachu provázejí neustále. Jsou intenzivnější a často i velice vysilující. Takový typ úzkosti může způsobit i to, že přestaneme dělat věci, které nás baví. Pokud se úzkost neléčí, bude se s největší pravděpodobností jen zhoršovat. Je rovněž dobré vědět, že úzkost a úzkostná porucha je nejčastější formou emoční poruchy a může postihnout naprosto kohokoliv.
Panická porucha a panická ataka spolu nemusí vždy souviset
Separační úzkost u dětí aneb závislost na matce
Léčí deprese, fobie i nervozitu. Vyzkoušejte sílu regresní terapie!
Úzkost a úzkostná porucha – rozdělení
Úzkost je součástí několika druhů úzkostných poruch. Patří sem například:
- Panická porucha: jde o opakující se záchvaty paniky.
- Fobie: nadměrný strach z konkrétního předmětu, situace nebo činnosti.
- Sociální úzkostná porucha: extrémní strach z toho, že bude souzeni ostatními.
- Obsedantně-kompulzivní porucha: opakující se iracionální myšlenky, které vás nutí provádět specifické, opakované chování.
- Separační úzkostná porucha: strach, že budete daleko od svých blízkých nebo od domova.
Úzkost se však může objevovat i jako symptom u mnoha dalších onemocnění, jako je například posttraumatická stresová porucha, deprese či některé druhy chronických onemocnění.
Úzkost a úzkostná porucha – příznaky
Úzkost má mnoho podob, může vás jen lehce rozladit, ale může vás dostat do stavu, kdy téměř omdléváte a srdce vám buší jako o závod. Můžete mít pocit strachu nebo nadměrné obavy. Můžete se cítit “mimo kontrolu”, jako by mezi vaší myslí a tělem došlo k odpojení. Úzkost může zahrnovat i úzkostné myšlenky, které je těžké ovládat. Dále také neklid, potíže se soustředěním, potíže s usínáním, únavu, podrážděnost nebo nevysvětlitelné bolesti.
Úzkost a úzkostná porucha – příčiny
Ani odborníci si nejsou jisti tím, jak a proč úzkost či úzkostná porucha vznikají. Někdy totiž může jít i o kombinaci různých faktorů, jako je nadměrný stres, zdravotní problémy, deprese, nadměrné napětí v životě či například užívání návykových látek.
Úzkost a úzkostná porucha – možnosti léčby
Rozhodně je třeba počítat s tím, že léčba úzkostí je běh na dlouhou trať. Jestliže se váš stav nezlepšuje nebo se dokonce zhoršuje, je rozhodně vhodné poradit se s odborníkem. Většinou se pro léčbu úzkostí využívá kombinace psychoterapie a léků. Dále je pak vhodné pracovat sám na sobě pomocí metod jako je meditace, techniky zvládání stresu, jóga a podobně. Tyto nástroje a metody mohou pomoci, jak se vyrovnat se strese či úzkostí, když se objeví.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku