Filofobie: Strach ze zamilování a z lásky. Lze jej překonat?
Láska může být nejkrásnější období v životě, ale také může být děsivá. Filofobie většinou vzniká během života právě díky negativním zkušenostem v oblasti lásky a zamilovanosti. Je to vlastně strach z lásky nebo z navázání citového vztahu s jinou osobou. A pokud není léčena, zhoršuje se. Většinou až natolik, že člověk trpící touto fobií, je nakonec nejraději sám a nevyhledává kontakt téměř s nikým.
Slůvko “filofobie” pochází z řeckého “philo”, tedy láska. A “phobos” neboli strach. Tedy filofobie je doslovně strach z lásky či strach ze zamilování. Jde o úzkostnou poruchu, která je nejčastěji spojena právě se strachem z citově zabarveného závazku. Jde o fobii značně omezující a navíc nutí jedince zavést do svého života obranné mechanismy, aby se chránil před všemi formami pocitů náklonnosti.
Příčiny filofobie
Běžnému člověku způsobuje láska pocit pohody a intenzivního vzrušení. Cítí se krásně, usmívá se a vyplavují se u něj hormony štěstí. U člověka, který trpí filofobií, je to jinak. Tomu láska způsobuje pocity úzkosti a může dokonce vyvolat či spustit i panický záchvat. Filofobie pochopitelně nevzniká jen tak, bez příčiny. Tuto úzkostnou poruchu vyvolávají traumatické události. Ať už v dětství či v dospělosti.
Láska je chemie. Vědci přesně ví, co se děje v našem těle, když jsme zamilovaní!
Strach z randění opravdu existuje. Nazývá se sarmassofobie a dokáže potrápit váš milostný život
Mezi taková traumata může patřit například rozvod rodičů, ztráta milovaného člověka, nepříjemný či drsný rozchod, značně negativní zkušenost ve vztahu a podobně.
Příznaky filofobie
Projevy filofobie se u každého jedince mohou lišit. Už jen při pomyšlení na lásku či zamilovastnost se mohou vynořit nepříjemné emocionální i fyzické reakce. Mezi nejčastější příznaky patří:
- Záchvaty paniky a úzkosti.
- Vtíravé myšlenky a neschopnost je ovládat.
- Fyzické projevy jako je nevolnost, třes, závratě, pocení, zrychlený tep.
- Bolest nebo pocit sevření na hrudi.
- Neschopnost otevřít se ostatním či o svém problému mluvit.
- Vyhýbání se lidem.
- Pocity intenzivního strachu či paniky.
- Problémy s normálním fungováním v každodenním životě.
Filofobie nebo úzkostná porucha?
Přesto, že filofofobie vyvolává úzkosti, které jsou její součástí, nejde o klasickou úzkostnou poruchu. Filofobie má spíše společné rysy s poruchou sociální angažovanosti (porucha nerozlišeného sociálního napojení čili DSED), která se týká dětí do 18 let, jež zažily mnohonásobné střídání pečovatelů ve věku do pěti let a další raná traumata (porucha bývá důsledkem traumatu nebo zanedbávání v dětství). Takové děti reagují velmi negativně na jakýkoliv pokus o bližší vztah anebo naopak bez výběru přilnout každému, i k cizímu člověku. Tato porucha zatěžuje následně lidem, kteří jí trpí, navazování hlubokých a smysluplných vztahů s ostatními.
Filofobie a účinná léčba
Člověk trpící filofobií je ponořený sám do sebe a do svých negativních myšlenek. Na druhém jedinci se snaží najít byť sebemenší vadu než aby riskoval, že se zamiluje. Jedinec, který filofobií trpí sám sebe postupně přesvědčí, že není schopen milovat. K tomu, abyste se filofobie zbavili, budete potřebovat terapeuta. Nejčastěji se používají tyto metody terapie:
- Kognitivní terapie: pomůže porozumět mentálnímu procesu a tomu, co se uvnitř vás děje, když hrozí, že byste se mohli zamilovat. Terapie dokáže měnit myšlenkové vzorce.
- Afektivní desenzibilizační terapie (desenzibilizace neboli také EMDR): člověk je umístěn do situace, kdy čelí své fobii a je nucen ji překonat.
- Hypnóza: terapeut přivede pacienta ve změněném stavu vědomí k vnímání věci z nového úhlu.
Zároveň mohou být někdy nasazeny i léky. Důležitým krokem léčby je i změna životního stylu. Je třeba začít být více aktivní, trávit čas venku, případně se ponořit do meditací nebo do cvičení jógy. To všechno může, společně s účinnou léčbou, značně pomáhat.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku