Víte, jak chutná slanorožec? Netradiční zelenina, která rozhodně zpestří váš jídelníček
Slanorožec evropský neboli Salicornia europea je rostlina slané chuti a je značně bohatá na minerální látky a vysoké množství oleje (ukrývá v sobě až 30 %). Slanorožec je v kuchyni rozhodně zajímavou surovinou. A dobrou zprávou je i to, že jej mohou jíst naprosto všichni. Nemá žádné vedlejší účinky ani kontraindikace.
Slanorožec v sobě, kromě minerálů (zejména železo, vápník), ukrývá rovněž vitamíny (A, B, C a E) a také hodně vlákniny. Slanorožec můžete najít i pod názvy jako například mořský chřest, mořská fazole, slanomil nebo řasa salicorne. Slanorožec patří mezi sukulentní rostliny a řasy. Roste především na mořských pobřežích a v deltách řek v prosolené půdě, která mu dodává typicky slanou chuť. Díky přítomnosti mořské vody je slanorožec plný cenných výživných látek. Rozhodně je velmi zdravou a nutričně zajímavou plodinou. Ovšem to není všechno. Slanorožec je rostlinou, který je bez nadsázky zmiňován jako rostlina budoucnosti. Lze jej totiž využívat i k výrobě oleje, může sloužit jako krmivo nebo i jako zdroj biopaliva.
Slanorožec je jedničkou pro očistu organismu
Pravidelná konzumace slanorožce jednoznačně přispívá k dokonalé detoxikaci organismu. Působí diureticky, tedy odvodňuje. Díky tomu si hravě poradí s vyloučením škodlivých látek ledvinami. Dále pak čistí střeva, je nezbytný pro zdravou a pevnou pokožku a rovněž příznivě ovlivňuje množství červených krvinek v těle, zabraňuje tak anémii. Pomáhá i předcházet osteoporóze, posiluje obranychopnost těla a likviduje virové nákazy. V neposlední řadě pak nabízí řadu benefitů i pro náš zrak.
Mořské řasy - opomíjený elixír života i krásy
Mořské řasy jako superpotraviny: Pomůže kelp na štítnou žlázu? – 1. díl
Slanorožec v truhlíku nebo na zahradě
Slanorožec je jednoletá rostlina. Sezóna jeho sběru vrcholí v červenci a srpnu, koncem září pak už začínají stonky dřevnatět. Sbírá se ručně a to při odlivu. Můžete ale vyzkoušet i pěstování doma. Stačí jen pořídit semena, která seženete ve větších zahradnictvích. Slanorožec se pak dá pěstovat v květináči, truhlíku nebo jiné vhodné nádobě. Je však důležité zalévat jej slaným roztokem a dopřát mu směs z jílovitého substrátu a písku nebo koupit směs na pro vodní rostliny a nasimulovat mu tak mořské pobřeží.
Slanorožec v kuchyni
Slanorožec se dá jíst syrový i tepelně upravený. V syrovém stavu má typickou slanou chuť s nádechem citrónu, oleje, mořských tónů a česneku. Blanšírováním či jinou tepelnou úpravou se jeho slaná chuť zmírňuje. Slanorožec je díky své chuti ideálním doplňkem k rybám, mořským plodům, těstovinám, bramborám a k zeleninovým salátům. Nehodí se k jídlům, která jsou však příliš slaná.
Jednoduché zpracování slanorožce
V kuchyni se slanorožec zpracovává podobně jako zelené fazolky nebo chřest. Dá se vařit a oloupat, blanšírovat a potom zchladit, lze ho opékat na pánvi nebo přidávat do slaných koláčů a vaječných či smetanových quichů. Při vaření by neměla doba varu přesáhnout čtyři minuty. Dle některých zdrojů se stává slanost, po této době, toxickou. Navíc pak slanorožec příliš změkne a zešedne. Při blanšírování stačí dvě až tři minuty a je tak akorát k jídlu. Výhodou je, že díky jeho slané chuti už se nemusí voda k jeho úpravě solit.
Slanorožec na talíři
Blanšírovaný slanorožec s česnekovým olejem
Přísady:
- 60 g slanorožce
- 2 l vody
- olivový olej
- 4 stroužky česneku
- citrón
Příprava:
Vodu v hrnci přivedeme k varu a vložíme do ní celé množství slanorožce. Vaříme dvě až tři minuty do stavu lehké křupavosti a zároveň měkkosti stonků. Poté scedíme přes cedník a propláchneme studenou vodou. Na větší pánev nebo wok pánev si nalijeme cca čtyři lžíce oleje a necháme ho rozpálit. Vhodíme na něj na tenké plátky pokrájený česnek a blanšírovaný slanorožec. Promícháme a odstavíme z tepla. Dochutíme šťávou z citronu dle chuti. Podáváme jako předkrm nebo přílohu k mořským plodům či rybám.
Autor článku: Monika Poledníková
Diskuse k článku